Izrael bojuje s koronavirem, „Bibi“ ho využívá k uchvácení moci

Agenti Mosadu přivezli ze zahraničí 100 tisíc testovacích sad na koronavirus, informoval v pátek 20. března izraelský kanál Channel 12. Testy měli přivézt ze dvou zemí, které nemají s Izraelem diplomatické styky - spekuluje se proto o státech Perského zálivu, které se židovským státem oficiálně nemluví, v bezpečnostní oblasti s ním ale potajnu spolupracují.

Zapojení Mosadu kvitoval i premiér Benjamin „Bibi“ Netanjahu, který zároveň nepřímo potvrdil, že se vybavení dostalo do země. Zda ale zdravotníkům k něčemu bude, není vůbec jisté. Podle serveru Ynetnews se totiž ukázalo, že testovací sady nejsou kompletní. „Bohužel to, co dorazilo, není přesně to, co postrádáme… Naším problémem jsou chybějící tampony,“ citoval server Itamara Grotta z ministerstva zdravotnictví. Grotto mluvil o tamponech, pomocí nichž se odebírají nakaženým vzorky z nosu a z hrtanu.

Izrael v neděli registroval téměř tisícovku nakažených a k získání kontroly nad šířením viru by potřeboval denně provádět na tři tisíce testů. Agenti Mosadu mají údajně za úkol přivézt až čtyři miliony testovacích sad. Otázka je, zda bude po počátečních problémech akce pokračovat.

Mnohem větší kontroverzi vyvolalo působení Šin Bet. Její agenti dostali za úkol pomocí sledování mobilních telefonů nakažených nebo podezřelých z nákazy upozorňovat na karanténu ty, kteří s nimi vešli do styku. Před tím, aby se agentuře dostalo takovýchto pravomocí, ale mnozí varují - izraelská Asociace občanských práv to označila za „nebezpečný precedens“. Netanjahu se ale hájil tím, že mu to posvětil generální prokurátor a že je třeba vyvažovat právo na soukromí a potřeby celé společnosti v krizové situaci.

Pro úplnost je třeba dodat, že pro využívání dat z mobilních telefonů se vyslovili i lékaři. Proti není ani vůdce opozice a hlavní Netanjahuův rival Benny Ganc. Izraelci chovají Šin Bet v úctě a mnozí z nich jsou přesvědčeni, že kdyby tato tajná služba své pravomoci chtěla zneužít, mohla to udělat už kdykoliv v minulosti.

Netanjahu navíc Izraelce podráždil i jinak. V době, kdy měl čelit soudnímu procesu kvůli korupci a podvodu, nechal kvůli koronavirové pandemii zavřít soudy. Proces tak musel být odložen o dva měsíce. V rámci zákazu shromažďování většího množství osob také politici jím vedeného Likudu prosadili uzavření 120členného Knesetu. To vše ale v době, kdy je po volbách potřeba zvolit nového šéfa parlamentu a také parlamentní výbory, které mají rozhodovat o boji s koronavirem.

Opozice se kvůli ochromení Knesetu obrátila na nejvyšší soud, který rozhodne o legálnosti takového kroku.

Netanjahu se mezitím snaží udržet u moci. Posledním krokem byla nabídka velké koalice Gancově Modrobílým. Netanjahu vůbec poprvé nabídl, že po 18 měsících sám odstoupí z křesla premiéra. Co by se ale do té doby dělo s jeho korupčními kauzami, už neupřesnil. Modrobílí vzápětí jeho návrh odmítli.

Zda se Netanjahuovi jeho pokus o puč - jak o něm píše například deník The Washington Post - podaří, se rozhodne v příštích dnech. Generální prokurátor Avichaj Mandelblit se v neděli nechal slyšet, že zvláště nyní v době pandemie je důležité, aby vláda jednala v souladu se zákony. Právě jeho postava by to měla garantovat.

Kromě boje o životy Izraelců se tak v zemi svádí také boj o osud demokracie. V tom prvním se zatím židovský stát drží - nemoci COVID-19 podlehl zatím jen jeden člověk, 88letý přeživší holokaustu z Jeruzaléma. V tom druhém se nabízejí dva scénáře - pokračování nelegitimní vlády trestně stíhaného premiéra, nebo vznik vůbec prvního kabinetu s podporou arabských politických stran.