Článek
Zákon o izolaci internetu v praxi znamená, že systémy, které si mění data, budou nuceny některé z těchto informací sdílet s vládními regulačními orgány. Podle Kremlu to vládě dává větší kontrolu nad bezpečností dat a lepší možnost ustát kybernetické útoky z jiných zemí. Podle kritiků by se ale zároveň Rusko mohlo od kolektivního internetu odpojit z vlastní vůle a mohla by začít fungovat monitorovací a cenzurní opatření, jaká existují například v Číně.
Tato opatření by měla zaštiťovat ruská telekomunikační společnost Roskomnadzor. V případě ohrožení národní bezpečnosti by Roskomnadzor mohl přímo kontrolovat, co Rusové na internetu vidí a sdílí, a při mimořádných situacích dokonce odstřihnout Rusko od externího internetu. To se setkalo s vlnou odporu, podle ankety provedené agenturou VTsIOM s novými návrhy nesouhlasí až 50 % Rusů.
Putinova vláda poté podle BBC prohlásila, že tento zákon je potřebný kvůli neutuchajícím výhrůžkám o odplatách za ruské vměšování do politiky a voleb ostatních zemí. Podle webu Business Insider měl zákon o izolaci internetu reagovat na americkou zprávu o Národní bezpečnostní strategii ze září 2018, která je podle Rusů agresivní.
Analýza publikovaná na webu New America naznačuje, že zákon může být součástí masivnějších cenzurních změn inspirovaných Čínou. Ruský parlament rovněž před dvěma měsíci schválil zákon proti šíření „fake news” a hanobení státu i úředníků. Vícekrát trestaní mohou čekat trest odnětí svobody až na 15 let.
