Článek
V pátek si Itálie zapsala nejčernější statistický údaj od počátku vypuknutí koronavirové nákazy v zemi. 919 úmrtí na COVID-19 za jediný den. To znamená, že za celou dobu na nemoc zemřelo v Itálii více než 9 tisíc lidí. Každý den přijde Itálie přibližně o populaci jedné vesnice.
Vývoj koronavirové krize ve světě sledujeme online
Přestože si nechvalné prvenství v počtu nakažených nově připisují Spojené státy americké, Itálie má oficiálně s přihlédnutím k nespolehlivým číslům z Číny stále nejvíce obětí koronavirové pandemie. „Ještě jsme ale nedosáhli toho nejvyššího epidemického bodu,“ varoval podle agentury Reuters Silvio Brusaferro, šéf italského zdravotnického institutu.
Celý svět se bojí tzv. italského scénáře. Ve svých projevech spojení používají politici i zdravotníci po celém světě. A to ve chvílích, kdy nařizují přísná opatření ve svých zemích. Itálie platí za špatný příklad toho, jak se zdravotnictví může lehce zhroutit pod návalem „pozitivních“ pacientů. Krize si v zemi vyžádala dokonce více než 40 úmrtí z řad samotných lékařů.
Obavy na jihu
Ve chvíli, kdy se ostatní světové země snaží vyvarovat takové budoucnosti, pro Itálii je to drsná přítomnost. Epicentrem se stal především sever země, nejzasaženější je stále Lombardie. Aktuální strach vládne ale z šíření viru do chudšího jihu.
„V tuto chvíli je velmi reálné, že lombardská tragédie se stane jižanskou tragédií,“ oznámil ve čtvrtek podle britské stanice BBC Vicenzo De Luca, hejtman kraje Kampánie, jehož hlavním městem je Neapol. V kraji pod Vesuvem je zatím téměř 200 obětí koronaviru.
Italové si do oken připevňují různé motivační vzkazy.
Nemocnice na jihu země nejsou tak dobře vybavené jako ty na severu, které i tak nápor nezvládají. Panují obavy, že případnou vlnu nakažených v jižních regionech nemusí zdravotnická zařízení vůbec pojmout.
Karanténní opatření a fokus na zvládnutí pandemie samozřejmě ovlivňují ekonomický chod země. Sever Itálie je pro zemi ekonomickým centrem. Premiér Giuseppe Conte ve čtvrtek přislíbil další pomocný balíček ve výši 25 miliard eur. Celý svět tak sleduje Itálii nejen proto, jak bojuje s virem, ale i kvůli opatřením, která jsou pro mnohé lídry vzorem, jak k problému přistoupit ve své vlastní zemi.
Italské nemocnice na severu země jsou už na pokraji svých sil.
Svět, v němž žijeme
Italové už zahajují svůj čtvrtý týden v karanténě. Země byla první, která přistoupila na drastická opatření, včetně částečného zákazu vycházení, pořádání akcí nebo uzavírek obchodů, kaváren i restaurací. Zahajují ale již šestý týden od chvíle, kdy se uzavřely školy a děti se snaží studovat doma pomocí online kurzů a svých rodičů.
Pro britský deník The Guardian se o svých zážitcích ze ztichlé a zavřené Itálie podělil Tobias Jones, britský novinář a autor žijící v Itálii. „Z neznámých sousedů se stali spolubojovníci v poli,“ píše ve svém komentáři. Popisuje, jak bezprecedentní události v Itálii fungují v mikropojetí. Bydlí v regionu Emilia-Romagna, kde se eviduje více než 1200 úmrtí na COVID-19.
O situaci v severoitalských nemocnicích jsme psali dříve
„Je to vlastně velmi silné, co se teď odehrává v našem malém palazzo. Giorgio nám každý den nosí noviny, Silvia pomáhá dětem učit se pomocí tabletů, Massimo nosí naší dceři noty. A my, na oplátku, rozdáváme zdarma jídlo a nabízíme online lekce angličtiny. Staráme se jeden o druhého. Nikdy jsme si se sousedy nebyli blízcí, a najednou jsme ti nejbližší,“ píše Jones v osobním textu.
Na stranu druhou, uvědomuje si i horor, který probíhá za branou jejich uzavřeného ekosystému. „Znali jsme několik lidí, kteří na nemoc zemřeli. Náš přítel ztratil oba rodiče. Rozhodně nebagatelizuji smutek a úzkost lidí,“ píše také novinář.
Žehnání Městu a světu
Vedle zdravotnické, ekonomické i lidské roviny je v Itálii výrazně přítomna i ta duchovní. Uprostřed krizí zmítající se země sídlí papež František, kterému naslouchají nejen miliony křesťanů po celém světě. V pátek papež vykonal mimořádné požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu). To běžně vyslovuje pouze na Vánoce a Velikonoce.
Papež František a nezvyklé liduprázdno.
Vyzval věřící i svět, aby krizi vnímali jako určitou zkoušku solidarity a základních hodnot. „Neúprosná temnota se snesla na naše náměstí, ulice a města. Zmocnila se našich životů a vše naplnila ohlušujícím tichem a bezútěšnou prázdnotou,“ řekl František tichému a prázdnému vatikánskému Svatopetrskému náměstí, kde běžně jeho modlitbám přihlíží tisíce lidí.
Sám třiaosmdesátiletý papež katolické církve byl součástí spekulací, zda nebyl pozitivní na koronavirus, když minulý měsíc ležel s nachlazením. Obavy se stupňují i s oficiálně potvrzenými případy uvnitř Vatikánu. Podle oficiálních zdrojů i několika soukromých, které získali novináři z The New York Times, jsou výsledky papežových testů na přítomnost viru negativní.
