Italské referendum jako druhý brexit? Státníci se neshodují

Co se bude dít v Itálii poté, co voliči odmítli změny premiéra Renziho a ten následně rezignoval?

Většina politiků a komentátorů se shoduje zejména na jednom: Mohou, nebo měly by se konat, předčasné volby. Političtí euroskeptici a politici řazení ke krajní pravici pak mluví o tom, že výsledek je také ranou Bruselu.

„Italové popřeli Renziho a Evropskou unii. Je třeba naslouchat této žízni po svobodě národů a po ochraně,” napsala na svém Twitteru vůdkyně francouzské pravice Marine Le Penová.

Událost nenechal bez komentáře ani britský politik a velký euroskeptik Nigel Farage. „Evropská unie umírá přímo před vašima očima,“ napsal necelý týden před italským referendem na svém Twitteru. V neděli v noci dodal: „Zdá se mi, že tyto volby jsou víc o euru než o ústavní změně."

Další politici pak veřejně blahopřejí Renziho hlavnímu oponentovi - italské Lize severu a jejímu vůdci Matteo Salvinimu.

Právě v Lize severu vidí spojence i Rusko. Šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij předpovídá Itálii předčasné parlamentní volby s nadějí, že volby by mohla vyhrát stávající opozice, která by dokonce mohla zrušit protiruské sankce.

Sluckij zároveň přirovnal výsledek italského referenda k odchodu Británie z Evropské unie, avšak srovnávat aktuální situaci v Itálii s brexitem odmítá guvernér francouzské banky a zároveň jeden z guvernérů Evropské centrální banky François Villeroy de Galhau.

„Italský národ byl vyzván, aby hlasoval o vnitřní ústavní záležitosti, ne o členství v EU," řekl Villeroy, k němuž se nezávisle přidal se stejným názorem také francouzský eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky Pierre Moscovici.

Reminiscence na brexit jsou ostaně po italském víkendu časté.

David Cameron a nově i Matteo Renzi ze své premiérské funkce odešli z vlastní vůle. François Holland se nepokusí o obhajobu prezidentského mandátu. A Francouzi do boje o Elysejský palác neposlali ani bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho (psali jsme zde), zatímco pravicové Marine Le Penové média přisuzují síly na vítězství.

Baracka Obamu, který se po dvou funkčních obdobích v úřadu amerického prezidenta již ucházet nemůže, nahradí ve funkci Donald Trump. Právě on je symbolem změny, kterou mnozí přirovnávají k brexitu. O obnovu svého mandátu mezi pěti státníky usiluje již jen Angela Merkelová.

Další věcí, o níž se diskutuje, je to, co udělá výsledek italského referenda s evropskou ekonomikou.

Bezprostředně poté, co Matteo Renzi oznámil svou rezignaci, sice evropská měna spadla nejníže za posledních dvacet měsíců, v pondělí dopoledne ale znovu posílila a nakonec tak vykázala ztrátu jen 0,1 procenta.

Podle analytiků mohly evropské měně pomoci víkendové volby rakouského prezidenta, kde se „velká změna" nekonala a do prezidentského křesla usedne Alexander Van der Bellen.

?Už citovaný François Villeroy pak na přednášce v Tokiu zdůraznil, že evropská ekonomika roste a trh práce na starém kontinentu posiluje. Jeho víru ve stabilitu evropské ekonomiky podporuje i dění na trzích, stejně jako vývoj kurzu eura.

Dobře se daří i evropským akciím. Investoři jsou sice opatrnější, ceny akcií ale v pondělí dopoledne dosáhly nejvyšší hodnoty od konce října.

Největší obavy tak panují v samotné Itálii - především s ohledem na bankovní sektor. Právě index akcií italských bank se nejprve propadl o čtyři procenta, ale krátce na to nabral dech a celoevropský bankovní index dokonce vykázal nárůst 1,2 procenta.

Podle guvernéra rakouské centrální banky Ewalda Nowotnyho bude muset Itálie uvolnit finance na záchranu některých tamějších bankovních domů. Přestože je Itálie třetí nejsilnější ekonomikou eurozóny, musí vyřešit svůj vysoký státní dluh a slabý bankovní systém.

Paradoxně právě k tomu měly přispět Renziho ústavní reformy. Podle eurokomisaře Moscoviciho se případné ekonomické potíže Itálie nijak výrazně nepodepíšou na fungování eurozóny. Unie má prý prostředky na to, jak takovému vývoji čelit.