Článek
Itálie byla prvním státem, který se ponořil do úplné karantény. Po Číně se totiž stala dalším epicentrem koronavirové nákazy – počty mrtvých i nakažených rychle rostly, a země tak musela přistoupit k přísným opatřením. Itálie devátého března utichla, ulice se vyprázdnily a lidé si museli zvyknout na nový, izolovaný způsob života.
Země odříznutá od světa, která v pondělí evidovala přes 210 tisíc případů covid-19 a na 29 tisíc obětí, teď vstoupila do další fáze karantény. Opatření se trochu uvolnila. „V praxi to znamená, že se můžu jít projít bez toho, aniž bych musela hlídat, jestli jsem nepřekročila vzdálenost 200 metrů od domova. Tak to totiž bylo v té první fázi. Také mohu jít za svými babičkami,“ řekla Seznam Zprávám Alice Gallová, italská studentka práv, která žije na severu Itálie v regionu Veneto.
Alice měla štěstí. Když se před dvěma měsíci země uzavřela, byla zrovna u svých rodičů v Albignasegu, městě s asi pětadvaceti tisíci obyvateli v těsné blízkosti Padovy. Z Trenta, kde dokončuje svá studia, se na začátku akademického roku odstěhovala. „Karanténu jsem strávila učením na své poslední dvě zkoušky – jednu z nich jsem před měsícem dělala skrz videokonferenci na Zoomu. Z toho jsem byla dost nervózní, ale šlo to hladce,“ popsala Alice. „Ven jsem vycházela zřídkakdy, jen na nákup, nebo abych donesla nezbytnosti babičkám,“ upřesnila.
„Na začátku karantény to tu vypadalo jako město duchů. Supermarkety, lékárny i jiné obchody ale byly zásobené dobře. Jít nakupovat bylo nicméně složité, víceméně pokaždé jsem kvůli opatřením musela čekat ve frontě před obchodem. A co platí i dnes – každý musíme mít povinně roušku nebo obličejovou masku a jednorázové rukavice,“ vypočítala Italka.
Na počátku, když vláda uvalila zákaz vycházení na celou Itálii, to byl pro Alici šok. Uvědomovala si sice, že nedaleko místa, kde žije, vypukla italská nákaza, i přesto ji vývoj překvapil. „Naivně jsem si myslela, že máme situaci pořád pod kontrolou. V sobotu večer sedmého března se pak vláda rozhodla označit Lombardii, Veneto a Emiliu-Romagnu jako červené zóny a uzavřít je. O dva dny později šla do karantény celá země,“ řekla Alice Gallová Seznam Zprávám. Opatření ale vzhledem k vážnosti situace ocenila, naopak měla podle ní přijít ještě dříve.
Italové mohou konečně dál než 200 metrů od domu a po čtyřech měsících se mohou konečně setkat se svými blízkými.
Náměstí svatého Marka v Benátkách se opět zaplnilo.
Odjezdy lidí z hlavního nádraží v Miláně během prvního dne uvolnění celostátní karantény.
Most Rialto v Benátkách, 4. května 2020.
Lidé čekají ve frontě u vstupu na tržiště v italském Turíně.
Množství nakupujících na tržišti je regulováno.
Lidé si po téměř dvou měsících mohou poprvé vyrazit na procházku do ulic Říma.
Restaurace a bary se otevřely pouze formou výdejového okénka.
Italové po dlouhé době mohou zase nakupovat, ale jen v souladu s bezpečnostními opatřeními.
Parky v Římě jsou opět přístupné veřejnosti. Na snímku cvičí ženy v parku Villa Borghese. Školy, kadeřnictví, posilovny a další podniky musí být stále zavřené.
Provozovatelé cestovního ruchu, komerčních aktivit a podnikatelé v oblasti pohostinství se shromažďují k protestu a žádají o okamžité povolení k provozu jejich činností dne 4. května 2020 v italských Benátkách.
Fronta na hromadnou veřejnou dopravu. Lidé ale stále nesmí opustit hranice svého regionu, pokud nejde o pracovní, zdravotní nebo jinou krizovou situaci.
Náročné každodenní tiskovky
„Rozhodnout o zastavení celé země není jednoduché, ale šlo o zdraví a životy lidí, a za to to stojí. Nepochybně budeme čelit hrozným ekonomickým škodám, lidé trpí už teď. Spoustu podniků bude mít problém se vzpamatovat, spousta z nich to nezvládne,“ připustila Alice. „Škody ale nejsou jen čistě ekonomické. Lidé jsou bez práce, cítí frustraci. Ti, kteří trpěli psychickými poruchami, se teď cítí ještě hůř. Obě moje babičky jsou vdovy a byly zvyklé se s námi pravidelně vídat, kvůli pandemii jsou ale najednou samy,“ uvedla Italka.
Náročné bylo pro Alici sledovat i tiskové konference italské civilní ochrany, která den co den informovala Italy o vývoji situace. „Šlo o brífink, kde nám sdělovali, kolik lidí zemřelo, kolik lidí se uzdravilo, počet nemocných a počet testovaných. Čekat na tyto každodenní informace bylo děsivé. V nejhorší den jsme měli 897 mrtvých, přišla jsem si vážně jako uprostřed války,“ přiznala.
Za vůbec nejtěžší část karantény ale považuje to, že lidé byli odříznutí od svých blízkých. „Nemůžu si stěžovat, moji blízcí jsou v bezpečí a zdraví, což je v těchto časech vše, co si můžu přát. Ale je těžké se s nimi nevidět, můžeme si sice volat, ale nedá se to srovnat. S karanténou jsem pochopila, že nemůžu brát nic jako hotovou věc, ani ty nejprostší věci jako objetí nebo polibek,“ popsala Alice. Pondělní uvolnění koronavirových opatření pro ni znamenají mimo jiné to, že po dvou měsících bude moci odjet z města a vidět svého přítele.
Římské ulice po uvolnění. Video: AP
Uvolňovat jen opatrně
Uvolňování je v Itálii ale velmi pozvolné. Takzvanou fázi dvě představil italský premiér Giuseppe Conte minulý týden – lidé stále nesmí opustit hranice svého regionu, pokud nejde o pracovní, zdravotní nebo jinou krizovou situaci, kavárny a restaurace mohou fungovat jen formou rozvozu a výdejních okének. Školy, kadeřnictví, posilovny a další podniky musí být stále zavřené. Svatby i mše povolené nejsou, pohřbu se může zúčastnit nanejvýše patnáct truchlících.
Podle britského listu The Guardian fáze dvě mnoho Italů nenadchla. Poté, co vyšlo najevo, že se současné poměry budou rozvolňovat jen pomalu, rezonovalo regiony napříč Itálií jedno slovo – zklamání. Lidé doufali ve víc než toto „falešné znovuotevření“.
„Jako kdyby se dobře bavili na náš účet,“ řekl britskému listu jednatřicetiletý kadeřník Constantino Montalbano. „Přijdu si, jako kdyby nám říkali, ať jdeme ven, ale zůstaneme doma. Být tak dlouho zavřený se podepsalo na našem duševním zdraví a také na našich peněženkách. Pokud se brzy nevrátíme do normálu, koronavirus zabije kromě tisíců lidí i celou ekonomiku,“ dodal Ital. Kadeřnictví, bary a restaurace budou otevřeny až prvního června, muzea a obchody osmnáctého května. Za specifických podmínek už fungují třeba továrny.
Pečovatelské domy čelí vyšetřování
Itálie čelila kritické situaci mimo jiné kvůli tomu, že má nejstarší populaci v Evropě. Víc než dvacet procent Italů je starších šedesáti pěti let. K mnoha úmrtím kvůli koronavirové nákaze došlo v pečovatelských domech. Ty teď vyšetřuje policie mimo jiné kvůli podezření z nedbalosti ze strany vedení. V domovech chyběly ochranné pomůcky pro zaměstnance i izolovaný prostor pro pacienty nakažené koronavirem. Víc než šedesát lidí má stanout před soudem hned, jak to uvolněná opatření dovolí.
Jedním z vyšetřovaných je třeba ošetřovatelský dům v Miláně, kde na nový koronavirus zemřelo podle deníku La Repubblica skoro 200 lidí. Pečovatelská zařízení se dostala do hledáčku policie díky příbuzným obětí, kteří se rozhodli situaci řešit.
„Opravdu doufám, že se těm lidem, i po jejich smrti, dostane nějaké spravedlnosti. A ti, kteří jsou za tenhle masakr zodpovědní, za něj také zaplatí,“ rozohnila se při rozhovoru se Seznam Zprávami Italka Alice Gallová. „Takový zločin nesmí zapadnout, všichni by měli vědět, co se stalo. A snad to zvýší povědomí o podmínkách, ve kterých ti chudáci senioři žijí. Že jsou zaparkovaní v nějakém domově a zbytek společnosti na ně zapomněl,“ uzavřela Italka.
