Článek
Z volného startovního tempa Čína přešla rovnou do sprintu. Rychlost, jakou nabrala očkovací kampaň v nejlidnatější zemi světa, nyní fascinuje i vědce. Čína vsadila na strategii, kterou si v takovém měřítku může dovolit jen ona – využívá veškerou kapacitu svého monstrózního výrobního systému, vakcínového průmyslu a vlivu na obyvatele.
V současnosti 60 procent všech covidových vakcín na světě připadá Číně, která očkuje tempem 20 milionů lidí denně. Pro představu – kdyby stejně rychle očkovala Velká Británie, naočkovala by kompletně svou populaci přibližně za týden. Během tří dnů by alespoň jednu dávku dostali všichni Italové. Každý den je tak světově více než každý druhý naočkovaný proti covidu-19 občan Čínské lidové republiky, píše časopis Nature.
„Nevím o ničem, co by čínské nasazení byť jen připomínalo,“ řekl pro Nature Zoltán Kis, inženýr z výzkumného centra Future Vaccine Manufacturing Research Hub na Imperial College v Londýně. „Aby Čína dosáhla takto obrovské výrobní kapacity, musí vyvinout obrovské úsilí.“
Proces zdaleka není dokonalý a je obtěžkán problémy, jako je například nerovnoměrná distribuce. Čínští představitelé veřejného zdraví však tvrdí, že do konce roku naočkují 80 procent z 1,4 miliardy obyvatel. Z téměř 780 milionů podaných vakcín zvládla země polovinu naočkovat během května.
Povzbuzování k vakcinaci se v Číně ozývá na každém rohu. Vakcíny svým zaměstnancům nabízejí jednotlivé firmy, svou přesvědčovací roli hrají také školy a další vzdělávací instituce. Očkuje se ve stovkách center rozmístěných po městě, ale také třeba přímo v autobusech a nákupních centrech.
Čekejte, prosím
Jen v Pekingu dostalo dávku 87 procent všech dospělých. Na privilegia, na která dosáhnou obyvatelé hlavního města, však zbytek země čeká marně. Sociální sítě a zprávy v místních médiích se hemží stížnostmi na zdlouhavé a nepříjemné procesy.
„Postavila jsem se do fronty v devět hodin ráno. Vakcínu jsem dostala až po šesté hodině večer,“ postěžovala si Čou Chung-sia žijící v Lan-čou v severozápadní provincii Kan-su. „Když jsem odcházela, lidé v té frontě stáli pořád.“ Její manžel se k očkování stále nedostal a covidové horké linky stále dokola jen opakují: Čekejte, prosím.
Všudypřítomný tlak na Číňany sice podtrhuje sílu systému, zároveň ale přímo ohrožuje osobní svobodu. S problémem omezování svobody se potýkají země na všech kontinentech. V Číně, kde se lidé mohou bránit jen těžko, je akutní obzvlášť. „Komunistická strana má své lidi v každé vesnici, v každé čtvrti,“ říká pro stanici Al-Džazíra Ray Yip, bývalý ředitel pro nadaci Gates v Číně a odborník na veřejné zdraví. „Jde o drakonickou část systému, která ale zaručuje velmi silnou mobilizaci.“
Většinu dávek obstarává pekingská společnost Sinovac vyrábějící vakcínu CoronaVac. Ta je jednou ze dvou čínských vakcín schválených pro nouzové použití Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V klinických studiích vykázal CoronaVac účinnost 51 procent proti symptomatickému prodělání covidu-19 a ještě vyšší před těžkým průběhem.
Druhou čínskou vakcínou schválenou WHO je Sinopharm s 79procentní účinností. Schválení WHO přišla po měsících negativní mediální publicity, které se čínským vakcínám dostávalo. Někteří mezinárodní experti dlouho kritizovali míru účinnosti čínských vakcín a nezveřejňování dostatečných údajů společnostmi. K rozruchu přispělo oznámení společnosti Sinopharm ze září 2020, že naočkovala stovky tisíc čínských občanů ještě před dokončením závěrečných klinických studií fáze tři.
Zejména Sinopharm tak čelí kritice kvůli nedostatečné transparentnosti sdílení dat. Společnost nezveřejnila ani nedávná čísla o tom, kolik dávek skutečně vyrobila. Sinovac na konci května uvedl 540 milionů vyrobených dávek.
Neudržitelné tempo
Čína již dodala 350 milionů dávek těchto dvou vakcín do více než 75 zemí a schválení WHO by nyní mělo spustit další distribuci do chudších zemí. „Čínská očkovací kampaň začala pomalu, ale najednou zrychlila,“ říká pro Nature Rongjun Chen, vědecký pracovník v oblasti biomateriálů ve Future Vaccine Manufacturing Hub.
Ještě v polovině dubna Čína podávala jen asi pět milionů dávek denně. Podle úředníka čínské Národní komise pro zdraví má země v úmyslu vyrobit v roce 2021 přibližně tři miliardy dávek vakcín. Později chce tempo zvýšit na pět miliard ročně.
Aby bylo možné dosáhnout takto vysoké rychlosti výroby, musí být vše ve výrobním a distribučním řetězci naplánováno do detailů – od získávání surovin po výrobu látek, plnění lahviček a distribuce do vakcinačních center, říká Kis. „Je zásadní, aby vše dorazilo na správné místo ve správný čas.“
Dle vědců je čínská produkční kapacita obzvláště pozoruhodná vzhledem k tomu, že jsou vakcíny CoronaVac i Sinopharm vyráběny z inaktivovaného viru. Oproti vakcínám založeným na technologii mRNA, jako jsou ty od Pfizeru nebo Moderny, je výroba inaktivovaných vakcín procesem na delší trať. „K výrobě je nejprve nutné vypěstovat vir v živých buňkách ve velkých bioreaktorech, což může trvat měsíce,“ vysvětluje Kis.
„Aby se Číně podařilo plnit nemalé cíle, pravděpodobně využívá stávající kapacity pro výrobu jiných inaktivovaných vakcín, jako jsou ty proti chřipce či hepatitidě A,“ vysvětluje pak Jin Dong-Yan, virolog z univerzity v Hongkongu.
K 6. červnu Čína podala 778 milionů dávek. Při současném tempu by mohla plně naočkovat celou svou populaci přibližně za tři měsíce.
„Je však nepravděpodobné, že toto tempo dokáže udržet i nadále,“ říká Raina Macintyre, epidemioložka z University of New South Wales. Většina dosud očkovaných lidí žije ve městech, jako je Peking, kde alespoň jednu dávku vakcíny dostalo 87 % dospělých. Komplikace velice pravděpodobně nastanou ve chvíli, kdy se očkovací kampaň dostane do venkovských oblastí, dodává.
