Itálie na jaře přežila tvrdou covidovou ránu. Krize ale pokračuje

Nákaza – zejména na severu Itálie – zasáhla jihoevropskou zemi zcela nepřipravenou. Světová média informovala o přehlcených nemocnicích, nákladních vozech, které převážely těla obětí covid-19 do jiných měst ke spálení, protože místní krematoria situaci nezvládala.

Svého času nejzasaženější země (přinejmenším) Evropy se nakonec z té největší krize, která byla ve znamení zahlceného zdravotnického systému, dostala. Nyní ovšem znovu hlásí – stejně jako většina starého kontinentu – rekordní počty nakažených.

Ještě v první polovině října se počty nových pozitivně testovaných pohybovaly v řádu vyšších tisíců, na konci měsíce se čísla prakticky ztrojnásobila. Třeba ve čtvrtek činil přírůstek nových případů skoro 27 tisíc.

„Přibývají nám pacienti s covidem-19, začalo to v posledním týdnu v září. A v druhém říjnovém týdnu se začal počet hospitalizovaných akutních případů oproti začátku měsíce zdvojnásobovat,“ řekl Seznam Zprávám v polovině října šéf pohotovosti v bergamské Nemocnici papeže Jana XXIII. Roberto Cosentini.

V grafech koronavirové nákazy je čitelný i vývoj počtu obětí covidu-19 a na jaře čísla stoupala do vyšších stovek, v letních měsících se držela v drtivé většině v jednotkách či nižších desítkách. Nyní křivka opět stoupá – na začátku října Itálie registrovala zhruba třicet úmrtí na covid-19 denně, nyní tento údaj převyšuje 210 mrtvých za den. Celkově má Itálie od jara nejvíce obětí v Evropě.

Že v Itálii znovu přituhuje, ostatně nevykazují pouze čísla. Jasně to vyjadřují i koronavirová opatření, která italská vláda znovu v posledních týdnech zpřísnila. Kromě už zavedených roušek, které musí Italové nosit všude na veřejnosti, vstupují znovu v platnost čím dál striktnější nařízení.

Italský kabinet například v neděli nově oznámil povinnost zavřít restaurace a bary o šesté večerní a pokračovat v provozu pouze výdejem jídel. Uzavřely se i tělocvičny a bazény. Italové si už nedojdou do kina ani do divadla, muzea zatím zůstávají otevřená.

Premiér Giuseppe Conte obyvatele země vyzval, aby zůstali doma. Tvrdými nařízeními vláda zamýšlí předejít úplnému lockdownu země, kterým si Itálie prošla na jaře. A to rovnou dvouměsíčním.

„Musíme udělat, co bude v našich silách, abychom ochránili zdravotnictví a ekonomiku. Uvědomujeme si, že z toho vyvěrá vztek a nerovnost,“ uvedl Conte ve svém nedělním projevu k národu.

Zejména na severu se (staronová) přísná opatření nesetkala s nadšením. Před několika dny se například v Turíně střetli protestující proti koronavirovým restrikcím s bezpečnostními složkami. Podle policie vyšly do ulic dva a půl tisíce lidí, a to ve dvou skupinách. Ta první demonstrovala pokojně, šlo o restauratéry, obchodníky a další malé podnikatele. V druhé skupině, s níž se policisté střetli, protestovali mimo jiné fanoušci fotbalových klubů Juventus a Turín.

Italskou ekonomiku krize zasáhla skutečně citelně. S druhou koronavlnou Itálie zvažuje podle britského listu The Guardian záchranný balíček ve výši 1,5 až dvou milionů eur (v přepočtu jde o obnos mezi 40 až 55 miliony korun). Peníze by šly na záchranu italských podniků, které koronavirová opatření už teď omezila.

Stejně jako jinde po světě trpí gastronomický sektor, který v některých částech země tvoří zásadní podíl na ekonomikách měst, hlavně těch na jihu. Například na Sicílii podle Guardianu za posledních osm let vzrostl počet restaurací o polovinu. „Je to nespravedlivé, poslední rána, kterou jsme si nezasloužili,“ okomentoval Guardianu Giada Penna, majitel restaurace Il Mirto e la Rosa v sicilském Palermu.

Už na konci září Penna předpovídal, že padesát procent těch podniků, které doteď fungovaly jen omezeně, v říjnu už neotevře. A to právě kvůli tomu, že výdaje dalece převýší příjmy. „Udělali jsme vše pro to, aby byla naše práce bezpečná, nejen pro zdraví naše, ale i zdraví našich rodin,“ uvedl Penna. „Chtěli bychom proto vědět, jestli existují data, které by dokazovala, že jsme šiřitelé nákazy,“ dodal pro Guardian.

Podle serveru Euronews se při životě snaží svůj byznys udržet zejména malí podnikatelé – například ti zaměření na turismus. Své o tom ví třeba Antonello Alivernini, který pronajímá nemovitost v Římě na platformě Airbnb a od státu finanční pomoc nezískal.

Se svou zkušeností se svěřil zpravodajskému webu. Od začátku pandemie Aliverniniho podnikání skomírá, což vyústilo v nejrůznější snahy získat zpět zákazníky – třeba tím, že za nákup trika jim nabízí noc zdarma. Naději Ital vidí v koronavirovém balíku, kterým hodlá Evropská unie pomoci ekonomikám členských států.

Evropský blok se po několikaměsíčním vyjednávání dohodl na pomoci ve výši 750 miliard eur, tedy asi 20 bilionů korun. Itálii, kde tisíce lidí přišly o práci, z této částky EU přidělila vůbec nejvyšší podíl – 209 miliard eur, tedy více než 5 bilionů korun. A to v nevratných grantech (81 miliard eur) a půjčkách (127 miliard eur).

Itálie už předložila Bruselu rámec Národního plánu obnovy. Po jeho schválení by měl být financován právě přidělenou částkou z fondu obnovy Next Generation EU. Dokument, který má podle informací českého velvyslanectví v Římě třicet stran, představuje sedm hlavních oblastí, jejichž vývoj by měl být evropskými penězi akcelerován.

Jedná se o zelenou ekonomiku, ekologickou transformaci, vzdělání a výzkum, rovnost a sociální inkluzi, zvýšení konkurenceschopnosti a zdvojnásobení ekonomického růstu. Itálie se dále zaměřuje na digitalizaci, snížení nezaměstnanosti a snížení rozdílů mezi severem a jihem země. Cílem národního plánu je mimo jiné zdvojnásobení tempa hospodářského růstu a snížení nezaměstnanosti o deset bodů.

Dílčí finance získala Itálie od Evropské unie na boj s koronavirovou krizí už na jaře. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) dostala například 30 milionů eur (přes 819 milionů korun), které mířily do regionů Toskánsko a Emilia-Romagna. Skrze program SURE Evropské komise také Itálie před několika dny získala 10 milionů eur (přes 273 milionů korun) – spolu se Španělskem a Polskem přednostně.

Evropská pomoc je pro Itálii zásadní, což si myslí i český generální konzul Jiří Kuděja, který sídlí v lombardském Miláně. „Itálie dostane zásadní objem pomoci. Nicméně druhá vlna epidemie bude mít bezpochyby negativní dopad nejenom na italské hospodářství, To utrpělo velmi tvrdým lockdownem na jaře 2020, kdy byla přerušena výroba respektive činnost 70 % firem,“ upozornil pro Seznam Zprávy na důsledky druhé vlny Kuděja.

Kromě financí poskytl evropský blok Itálii pomoc přímo i při jarní krizi. Velká část mířila právě do severoitalské Lombardie. „Lombardie dostala pomoc od řady zemí, ale zpočátku spíše symbolické povahy, protože to zásadní musela řešit sama coby první evropský region zasažený epidemií,“ uvedl Kuděja.

„Mezi zeměmi, které Itálii pomohly podstatněji, bylo mimo jiné Německo, které převzalo pacienty v těžkém stavu z Itálie respektive Lombardie, také neukončilo lety do Itálie a tak dále. I z Francie a ze Švýcarska přišla významná pomoc,“ vyjmenoval generální konzul.

Do pomoci jihoevropské zemi se ostatně zapojilo i Česko. „Česká republika zaslala deset tisíc ochranných obleků a půl milionu roušek. V jednání byl také tým vojenských zdravotníků z Česka. Velmi jsme uvítali rovněž pomoc, kterou do severní Itálie naším prostřednictvím poskytla řada českých spolků a firem,“ dodal pro Seznam Zprávy generální konzul.