Itálie možná ulehčí získávání občanství. Inspirací je olympijský úspěch

Téměř čtyřicet procent atletů, z celého olympijského výběru pak patnáct procent. Takové množství italských olympioniků se nenarodilo v zemi, kterou reprezentovali na hrách v Tokiu. Po historicky nejúspěšnější olympiádě v historii, ze které si italští sportovci odvezli celkem čtyřicet medailí (z toho deset zlatých), se v zemi na Apeninském poloostrově znovu mluví o občanských právech.

Olympijský výběr se totiž chlubí rasovou i etnickou rozmanitostí i přes značně obtížný proces, který vede k zisku italského občanství. Předseda Italského olympijského výboru Giovanni Malagò připsal zásluhy za historický úspěch „mnohonárodnostnímu týmu“ vyzval ke zrychlení vyřizování žádostí o občanství u profesionálních sportovců, píše server Politico.

Italské zákony týkající se zisku občanství podle kritiků dlouhodobě vytvářejí překážky pro sportovce, kteří se v zemi nenarodili.

Stejně jako ve většině evropských zemí Itálie uděluje občanství na základě zásady „ius sanguinis“, podle níž dítě nabývá občanství té země, jaké jsou občany jeho rodiče. Jiná situace je například ve Spojených státech nebo v Kanadě, kde se uplatňuje zásada „ius soli“, tedy že občanství dítě získá podle toho, na území jakého státu se narodí.

Platná zásada tedy znamená, že dítě narozené v Itálii rodičům přistěhovalců není považováno za italského občana a nemůže soutěžit pod italskou vlajkou na mezinárodní úrovni. O občanství může následně požádat až ve věku 18 let, tento proces ale může podle Politica trvat až tři roky. Do této doby mnoho sportovců podle předsedy olympijského výboru ukončí kariéru, nebo se rozhodnou reprezentovat jinou zemi.

Dopad aktuálně platných pravidel poznali na vlastní kůži i někteří členové zlaté štafety na 4×100 metrů. Zatímco sprinter a dvojnásobný olympijský vítěz z Tokia Lamont Marcell Jacobs, který se narodil v USA své italské matce, měl od narození italské občanství, jeho týmový kolega ze štafety a syn nigerijských přistěhovalců Fausto Desalu musel na italské občanství čekat do svých osmnácti.

Předseda italského olympijského výboru Malagò tak vyzval k zavedení „sportovní zásady ius soli „, aby došlo k odstranění aktuální zásady, kterou nazývá „Danteho peklo“ byrokracie. Malagò chce podle svých slov docílit toho, aby sportovci získali italské občanství „minutu po jejich osmnáctých narozeninách“, píše Politico.

Podporu už funkcionář získal od ministryně vnitra Luciany Lamorgeseové. „Když vidíte tyto mladé olympioniky, kteří tak reprezentovali naši zemi, ukazuje to, že návrh pana Malagòa má smysl. Musíme jim dát pocit, že patří do naší společnosti,“ řekla Lamorgeseová.

Politici z levého spektra italské politiky návrh podporují, nechtějí ale, aby usnadnění získání občanství platilo pouze pro sportovce. „Práva jsou pro všechny, nemohou být jen pro někoho nebo závislá na zisku medailí,“ řekl předseda Italské levice (Sinistra Italiana) Nicola Fratoianni. „Musí se ale vztahovat na všechny děti, ať už z nich vyrostou olympionici, lékaři nebo tovární dělníci,“ dodal Fratoianni.

Středolevá Demokratická strana pak přislíbila, že v září začne návrh projednávat na půdě parlamentu. „Olympiáda potvrdila to, co jsme nějakou dobu říkali,“ uvedla strana na svém twitterovém účtu. Podle předsedy strany Antonia Nicity je občanství právo, ne něco, co by se dalo vyhrát.

Návrh nabídnout občanství těm dětem přistěhovalců, které absolvovaly alespoň tři roky školní docházky, schválila dolní komora italského parlamentu v roce 2017, později ho ale zablokoval Senát. V současné době žije v zemi bez italského občanství více než jeden milion dětí, uvádí organizace Openpolis.

Krajně pravicová strana Mattea Salviniho Liga už ale slíbila, že návrh znovu zablokuje. „Občanství je status, nikoli právo,“ řekl deníku La Stampa poslanec strany Nicola Molteni. „Zásada ius soli nikdy neprojde a Liga je toho zárukou,“ dodal Molteni. Příliš nakloněná úpravě pravidel není podle serveru Politico ani italská vláda, která se opírá právě i o krajní pravici.