Článek
Celkem 88 dní byla Vatikánská muzea uzavřena veřejnosti; jde o nejdelší uzávěru, kterou komplex od druhé světové války zažil. Od pondělí 1. února by však mělo dojít k jeho otevření, a to včetně světoznámé Sixtinské kaple, která podle agentury AFP během běžného roku přiláká až šest milionů návštěvníků.
V průběhu „nečinnosti“ pracovníci využili čas k řádnému úklidu a úpravě prostor, píše britský list Telegraph. Úřady také upozorňují, že návštěva komplexu je podmíněna včasnou rezervací vstupenek, které návštěvníkům určí čas návštěvy. „Papežská muzea na Vás s potěšením čekají!“ hlásá oficiální web místa.
Sixtinská kaple v Apoštolském paláci ve Vatikánu.
Většina Itálie s pondělním dnem přechází do nižšího „žlutého“ stupně, kde nejsou tak přísná omezení spojená s bojem proti koronaviru. Kromě turisticky zajímavých míst tak budou moci otevřít také bary a restaurace. Ve středním stupni a jeho opatřeních i nadále zůstává 5 regionů, mezi které patří například Sardinie nebo Sicílie.
Do vlny pondělního znovuotevření se připojuje i Řím a jeho památky. Návštěvníci si tak budou moct po téměř třech měsících prohlédnout Koloseum, Forum Romanum nebo Pantheon. Turistické atrakce však budou muset i nadále dbát některých omezení, jako je otevírací doba stanovená pouze na pracovní dny. Web Wanted In Rome zároveň upozorňuje, že některá římská muzea bývají obvykle v pondělí zavřená, čili v provozu budou až od úterý.
Starting Monday, 1 February, the Parco archeologico del Colosseo is reopening its doors to the public.
— Parco Colosseo (@ParcoColosseo) January 31, 2021
In accordance with government regulations, it will be open every day Monday through Friday, 10:30 – 16:30.
Visitors will once again be able to enjoy a walk through History. pic.twitter.com/674nRNyfEI
Koloseum se pyšní nálepkou jedné z nejznámějších italských památek, jen za rok 2019 jej navštívilo přibližně 7,6 milionu lidí, píše web BBC. Tamní vláda také plánuje jeho směrem velké výdaje, jelikož se rozhodla pro obnovu podlahy. Podle původního plánu bylo pro inženýry možné podávat přihlášky na projekt až za 10 milionů eur do 1. února.
Italské hospodářství se však od finanční krize v roce 2008 plně nezotavilo a nerovnost s chudobou tak v zemi rostou spolu s jeho oslabením, píše web Al-Džazíra. To se podepsalo také na italské reakci na pandemii. „V době, kdy pandemie přišla, byl zdravotní systém vážně oslaben dekádou snižování financování,“ sdělil webu Nino Cartabellotta, přední italský odborník na veřejné zdraví.
Záběr římského Pantheonu z listopadu 2020.
V letech 2010 až 2019 jeho sektor čelil škrtům a ztrátě příjmů ve výši až 37 miliard eur. Zemi také chyběli specialisté, jelikož ti v důchodovém věku nebyli nahrazováni mladšími pracovníky. Itálie postrádala například anesteziology a byly také oslabeny lokální sítě zdravotní péče, což vedlo k postupnému zahlcení nemocnic v době, kdy v Evropě udeřil covid-19.
Podle společnosti Statista žilo v roce 2019 téměř 8 % Italů pod hranicí chudoby, tedy asi o čtyři desetiny procenta méně než v roce 2018. V zemi, která čítá 60 milionů obyvatel, to ale znamená více než 4,5 milionu lidí bez podmínek pro důstojný život. Nejhorší situaci pak hlásil zejména jih země a jeho ostrovy.
Koloseum se pyšní nálepkou jedné z nejznámějších italských památek.
Otevření některých památek je pro Italy dobrou zprávou, dokážou si totiž určitým způsobem alespoň „vydělat samy na sebe“. Jen Koloseum za rok 2019 přineslo výdělek 57 000 000 eur, rok 2020 bude pravděpodobně čítat menší číslo kvůli pandemii, přesto však lze čekat vysokou částku.
Itálie je považována za jedno z prvních ohnisek koronavirové nákazy v Evropě. Během první vlny čelila náročným podmínkám, které jí koronavirus připravil, a nyní země eviduje přes 2,5 milionu pozitivních testů na koronavirus. Téměř 90 000 lidí pak v souvislosti s virem SARS-CoV-2 zemřelo.
