IT zakázky u Maláčové se prodražují o stamiliony. Poslancům se to snaží zatajit

Koncem ledna už došla poslancům trpělivost. Nedlouho předtím si přečetli v novinách, že Ministerstvo práce a sociálních věcí potřebuje další miliardu, aby dokončilo přechod na nové IT systémy.

Takže na zasedání sociálního výboru se téměř jednohlasně shodli, že do poloviny března jim musí ministryně Jana Maláčová (ČSSD) podrobně sepsat, jestli (a o kolik) se zakázky prodražují, proč se tak děje a kdy budou dokončeny.

Byl to logický krok: budování strategických aplikací, které zajišťují výplatu dávek, trvá sedmým rokem. Stálo už přes miliardu, dokončení je v nedohlednu – a kolem stále intenzivněji krouží policie.

Ministryně Maláčová už skutečně první část požadované analýzy poslancům poslala. Jenže z čísel, která uvádí, by mohli poslanci nabýt dojmu, že situace – co se týká vzrůstajících nákladů oproti uzavřeným smlouvám – není tak vážná.

Trik spočívá v tom, že ministerstvo sice poskytlo poslancům tabulku s předpokládanými, skutečnými a plánovanými náklady, z nichž se ukazuje, že celkové náklady na zavedení nových IT systémů by skutečně měly přesáhnout dvě miliardy.

Z poskytnutých dat však není možné vyčíst, o kolik se vlastně systémy prodraží proti sumám, které vzešly z počátečních veřejných soutěží – všechny se odehrály mezi lety 2014 a 2017, tedy za bývalé ministryně Michaely Marksové z ČSSD.

Tabulka zahrnuje kolonku „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky v roce 2014“ s uvedením částky. Jenže to je jen přibližný odhad stanovený ještě před začátkem soutěže, kolik by mohl systém stát. Zato však chybí informace, za kolik se konkrétní zakázka nakonec vysoutěžila.

Příklad: Informační systém „Zaměstnanost“ měl před šesti lety odhadovanou cenu 346 milionů korun (to v tabulce je), v soutěži ale zvítězila společnost Atos IT Solutions s cenou pouze 129 milionů. Tak to bývá – soutěží různých nabídek se cena obvykle srazí. Z veřejných zdrojů však lze vyčíst, že doposud ministerstvo této firmě vyplatilo 131 milionů a s dalšími 172 miliony počítá pro letošek. Sečteno: systém, který má podle smlouvy stát 129 milionů, vyjde na 303 milionů korun.

Ale protože ministerstvo do analýzy pro poslance nezahrnulo právě informaci o ceně vzešlé ze soutěže (tedy 129 milionů) a uvedlo do ní pouze počáteční odhadovanou cenu (346 milionů), působí finální částka 303 milionů opačně – tak, že ministerstvo v podstatě proti původní plánům ještě ušetřilo. Je to naopak: rozdíl mezi smlouvou a tím, kolik bude nakonec systém stát, činí 174 milionů korun – o tolik má být systém dražší.

„Ty materiály nejsou zpracované dostatečně, na spoustu věcí nám neodpověděly – anebo nedostatečně. Ale dohodli jsme se s kolegy, že se zatím k tomu nebudeme vyjadřovat konkrétně,“ potvrdila předsedkyně výboru Jana Pastuchová (ANO).

Podle dodavatelské společnosti Atos IT Solutions se cena systému „Zaměstnanost“ zvýšila právě proto, že zadání pochází už z roku 2014 – a postupně tak ministerstvo žádalo, aby systém měl další funkce. Například kvůli změnám v českých i evropských zákonech týkajících se vyplácení dávek.

„Nejedná se tedy o navýšení ceny za dodání původně poptávaného systému, ale za jeho rozšíření v souladu se zadávací dokumentací,“ uvedla Sylvia Žažová, vedoucí komunikace společnosti Atos.

Každopádně informační systém „Zaměstnanost“ by se měl podle firmy spustit během letošního roku a cena se už nezvýší.

Podobně ministerstvo poslancům naservírovalo neúplné údaje i k informačnímu systému „Dav“ (jako dávkový): odhadovaná cena v roce 2014 byla 745 milionů korun, vysoutěžená podle smlouvy 168 (tenhle údaj ale ministerstvo poslancům nedodalo) a skutečné náklady nutné pro zdárné dokončení mají dosáhnout 250 milionů.

Takže opět: ačkoli vše vypadá příznivě, ve skutečnosti stát nad rámec už uzavřené smlouvy zaplatí o 148 milionů korun víc.

U dalšího systému IPPD (slouží – laicky – k propojení systémů) dosahuje prodražení dokonce 356 milionů korun. „Mám z toho pocit, že si ministerstvo myslí: Poslanci tomu nerozumí, dokážeme je opít rohlíkem,“ popsala předsedkyně výboru Pastuchová svůj dojem z dosavadní komunikace s ministerstvem.

„Je hloupé něco vysoutěžit a pak zjistit, že ta cena bude mnohem vyšší,“ souhlasil pirátský poslanec a člen výboru Lukáš Kolařík.

Seznam Zprávy se snažily minulý týden získat vyjádření ministerstva k podkladům, které úřad poskytl poslancům. Marně – tiskový odbor nereagoval.

Ministerstvo v materiálu pro poslance jinými slovy naznačuje základní fakt: prodražení systémů jde za bývalou ministryní Michaelou Marksovou (ČSSD) a jejím týmem.

Za Marksové se v roce 2014 začal přechod na nové IT systémy připravovat a rozjely se veřejné soutěže. A byli to lidé kolem ministryně Marksové, hlavně její náměstek Robert Baxa, kdo podepisovali a připravovali další smlouvy a požadovali po firmách další a další práce, s nimiž se předtím nepočítalo.

Ministryně Maláčová svoji předchůdkyni nikdy veřejně nekritizovala, přestože po ní zdědila – i podle expertů – v současnosti nejhorší problém ve státní IT sféře. I v odpovědi poslancům Maláčová upozorňuje, že ona tuhle divokou situaci jen převzala po Marksové.

„Většina výdajů již byla vydána nebo zasmluvněna. Za současného vedení MPSV nebyly zasmluvněny formou změnového požadavku žádné nové moduly nebo dílčí systémy nad rámec původního zadání,“ upozorňuje ministerstvo.

Také Michal Bláha, odborník na IT a zakladatel projektu Hlídač státu (který zveřejňuje smlouvy a veřejné zakázky), potvrzuje, že dnešní potíže vznikly za Marksové. „Teď už je to rozjetý vlak, který se nedá zastavit,“ řekl Bláha. To znamená, že vývoj nových systémů, jakkoli se neustále prodražují, je už potřeba dokončit – jinak by několik let práce a víc než miliarda korun přišly vniveč.

Bývalá ministryně Marksová ani její někdejší náměstek Baxa se Seznam Zprávami dlouhodobě nekomunikují. A to od předloňského zjištění, co obsahuje neveřejná, výbušná část prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontroloři zkoumali, kolik ministerstvo v éře Marksové utrácelo za IT – a jak efektivně.

NKÚ odhalil nehospodárné výdaje za 1,7 miliardy, zdržení klíčových zakázek i podezření na „malé domů“. Kontroloři kvůli tomu podali trestní oznámení a od té doby jsou detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu na ministerstvu častými hosty. Vyzvedávají si tam nejrůznější podklady ke konkrétním zakázkám.

Marksová už dříve řekla, že za její éry se naopak za IT ušetřilo 600 milionů korun. A že to, že se zakázky prodražují, je normální. A odkazovala také na to, že sama uklízí nepořádek po jiných: konkrétně po bývalém ministrovi Jaromíru Drábkovi (TOP 09), který se v roce 2011 pokusil odstřihnout od dlouholetého dodavatele IT zakázek – společnosti OKsystem. Ale skončilo to málem rozvratem systémů a odsouzením jeho náměstka za manipulace s tendry.

„Ministerstvo za mého vedení bylo fakticky prvním, kdo zahájil realizaci otevřených soutěží a pokus o vyvázání se z područí monopolních dodavatelů. Všichni předtím jen mluvili a nikdo nic reálně neudělal,“ uvedla předloni Marksová.

Po Marksové pak sociální demokraté vyslali na ministerstvo v roce 2018 – opět se zadáním dát IT do pořádku – Janu Maláčovou. Jenže i tahle mise se už dnes hroutí. Nejen kvůli dalším průtahům při zakázkách. Ale předminulý týden navíc policisté obvinili jejího náměstka Jana Baláče z pletich při veřejné soutěži.

Baláč se podle informací Seznam Zpráv podílel na nabídce pro firmu, která o jednu z několikasetmilionových zakázek usiluje: když přestanete dělat problémy (zakázku kvůli sporům uchazečských firem řešil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), dáme vám vydělat na jiných tendrech.

Podle dostupných informací nehrál roli úplatek pro Baláče ani žádná jiná výhoda. Náměstek jen chtěl zablokovanou situaci kolem sporné zakázky vyřešit. Spadl ale do policejní sítě.