Článek
Írán se letos rozhodl začít vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily USA jako jeden ze signatářů a obnovily protiíránské sankce, jež závažným způsobem poškozují íránskou ekonomiku.
Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu. Jde o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí mít Írán podle dohody 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun.
Mluvčí organizace pro atomovou energii Behrouz Kamalvandi v pondělí řekl, že 27. června země překročí limit zásob nízko obohaceného uranu. Přiznal rovněž, že země už produkci tohoto materiálu znásobila čtyřikrát.
Kamalvandi také řekl, že Írán se přestane při obohacování řídit dohodou a „zvýší úroveň obohacování podle své potřeby“ nad limit, jímž jsou 3,67 procenta. Írán potřebuje podle jeho slov uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro teheránský výzkumný reaktor.
Úroveň obohacování dohoda Íránu snížila, aby se vyloučila možnost, že bude mít Írán uran obohacený na úroveň potřebnou pro výrobu zbraní, což je přes 90 procent.
Před uzavřením dohody Írán obohacoval ve výkonných odstředivkách na 20 procent, avšak vždy popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Pro ni je potřeba 20 kilogramů uranu obohaceného na více než 90 procent, který je možné získat několikaměsíčním provozem zhruba 1 500 odstředivek.
Podle mluvčího je ještě čas na to, aby evropské státy pomohly ochránit Írán před americkými sankcemi, avšak musejí jednat, ne mluvit.
Kamalvandi obvinil Evropany z „marnění času“, zatímco lhůta se krátí. „Bude-li to tak pokračovat, pak nebude žádná dohoda,“ řekl. Šedesátidenní lhůta daná Teheránem Evropanům pro vyjednání lepších podmínek pro Írán vyprší 7. července. Pak může Írán vypovědět další podmínky dohody z roku 2015. Podle agentury AP by Írán mohl dále zvýšit úroveň obohacování. Agentura připomíná, že přejít z 20 procent k 90 procentům je rychlejší než zvýšit obohacování z 3,67 procenta na 20.
Kamalvandi s novináři hovořil v objektu těžkovodního reaktoru v Aráku. Podle dohody měl Írán toto zařízení přebudovat tak, aby v něm nebylo možné získávat větší množství plutonia využitelného k výrobě bomby. Mluvčí dnes řekl, že Írán zařízení k výrobě plutonia využije. Ujistil také, že Írán jako dosud umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) kontrolovat íránské jaderné provozy.
O dohodě se dnes zmínil na setkání s novým francouzským velvyslancem v Teheránu také íránský prezident Hasan Rúhání. Řekl, že se Evropě krátí čas na záchranu dohody. „Je to zásadní chvíle a Francie spolu s ostatními signatáři může sehrát historickou roli při záchraně dohody,“ řekl Rúhání.
Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů a útoků na tankery v oblasti Perského zálivu. USA z nich obvinily Írán, od května bylo napadeno šest lodí. Írán vinu odmítá. O situaci dnes jednají také ministři zahraničí EU. Názor k útokům chtějí zaujmout, až získají více informací.
