Írán údajně zadržel 17 agentů CIA a řadě z nich hrozí popravou. USA to považují za nesmysl

„Rozsudky už byly vyneseny, řada těchto zrádců bude popravena,“ uvedlo v pondělí vedení protišpionážního oddělení íránského ministerstva pro zpravodajské služby. Informovalo tak o 17 agentech CIA, které údajně před rokem zadržely íránské tajné služby.

Íránská polooficiální agentura Fars s odkazem na tiskovou informaci ministerstva uvedla, že všichni zatčení špioni pracovali individuálně, ne jako organizovaná buňka. „Identifikovaní agenti pracovali v klíčových sektorech ekonomiky, jaderného vývoje, infrastruktury, armády a kybernetiky, kde shromažďovali tajné informace,“ citovala íránská státní televize PressTV prohlášení ministerstva. Špioni měli uvnitř sektorů působit jako zaměstnanci nebo externí analytici.

„Víme, že celá řada okolních států i západních zemí se samozřejmě snaží zjistit, co se děje uprostřed Íránu. Jsou určitě i tajné služby, které se snaží podněcovat tamní nespokojené obyvatelstvo k protestům proti vládě, takže ta škála, čeho se ti údajní či možná reální špioni mohli dopustit, je široká,“ řekl Seznamu odborník na Blízký východ z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

V prohlášení íránského ministerstva pro zpravodajské služby stojí, že Spojené státy špiony rekrutovaly přes internet. Odměnou mělo být například americké občanství, zajištění práce ve Spojených státech nebo proplacení lékařské péče.

K zadržení prý došlo už v minulém roce. „Tajné služby kontrarozvědky samozřejmě nejprve vyšetřují, co ti lidé dělali, kdo na ně byl napojený a tak dále. A teprve ve chvíli, kdy se udělají všechna tato opatření, je zveřejněno, že někdo byl zadržen. Já si podobné případy pamatuji i z Izraele, kde jsou stejně takovéto bezpečnostní případy drženy pod pokličkou,“ vysvětlil Tureček.

Americký prezident Donald Trump tvrzení Íránu považuje za naprostou lež. „Jen další lži a propaganda zveřejněné teokratickým režimem, který těžce upadá a netuší, co dělat,“ napsal Trump na svém Twitteru. Prakticky totéž řekl v ranním pořadu televize Fox i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Přidal k tomu, že Írán má dlouholetou praxi v klamání.

Oznámení o vězněných agentech CIA přišlo ve chvíli, kdy Írán bojuje se Západem na několika frontách – spor má nejen se Spojenými státy, ale i Velkou Británií. S tou se vzájemně vydírají.

Velká Británie drží íránský tanker, který údajně pašoval ropu do Sýrie. To je ale kvůli protisyrským sankcím Evropské unie nelegální. Britové tanker zadrželi ve vodách Gibraltaru a navzdory opakovaným výzvám ho odmítají propustit.

V reakci na to íránské lodě ve vodách Hormuzského průlivu zadržely britský tanker a jeho 23člennou posádku. Ta podle Íránu nerespektovala pravidla námořní plavby. Británie to ale odmítá a považuje to za porušení mezinárodního práva.

Podle bezpečnostních analytiků může situace snadno přerůst ve vojenský konflikt. Jak Velká Británie, tak i Spojené státy jsou připraveny do něj vstoupit. A přidat by se mohli také regionální rivalové Íránu – například Spojené arabské emiráty.

Vztahy mezi Íránem a Spojenými státy jsou chladné už desítky let. „Jako zlomový okamžik můžeme identifikovat rok 1979 a takzvanou islámskou revoluci, která způsobila státní převrat v Íránu. Byl sesazen prozápadní šáh a byl nahrazen režimem, který se od samého začátku vyjadřoval velice kriticky k Západu a Spojeným státům,“ řekl Seznamu Josef Kraus, bezpečnostní analytik Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Ten samý politický režim, byť s obměněnými personáliemi, v Íránu vládne do dnešních dnů.

Diplomatické styky USA s Íránem přerušily krátce po zmíněné revoluci v roce 1979. Vztahy mezi oběma zeměmi se ještě více vyostřily loni, když Spojené státy odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a znovu proti islámské republice zavedly sankce.