Článek
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem se vyostřilo poté, co americký prezident loni oznámil, že odstupuje od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a zavedl proti islámské republice sankce. Ty mají tvrdý dopad na íránskou ekonomiku a zejména ropný sektor.
Rúhání v projevu na Valném shromáždění OSN řekl, že Írán tlaku USA nepodlehne. Teherán opakovaně v minulosti vyloučil jednání se Spojenými státy, pokud nezruší sankce. Írán zároveň letos začal části jaderné dohody vypovídat a požaduje po jejích ostatních signatářích, aby Írán před americkými sankcemi ochránili. Evropské země, které se na dohodě podílí a přejí si ji udržet, tedy Německo, Francie a Británie, ale zatím ve svých snahách o řešení neuspěly. „Jsme odhodláni jadernou dohodu dodržovat, trpělivost Íránu ale má svůj limit,“ řekl dnes íránský prezident.
Rúhání v projevu také varoval, že „jediné pochybení“ v blízkovýchodním regionu by mohlo „zažehnout velký požár“. Prezident doplnil, že oblast, která se potýká s konflikty a násilím, je „na pokraji zhroucení“. Spojeným státům se podle íránského prezidenta nepodařilo vyřešit konflikty v Afghánistánu, Sýrii a Iráku a nyní nejsou schopné zmírnit napětí a nastolit mír v regionu.
Napětí mezi USA a Íránem vygradovalo tento měsíc po útocích na dvě ropná zařízení v Saúdské Arábii ze 14. září. Rijád a Washington z útoků, ke kterým se přihlásili šíitští povstalci v Jemenu, viní Írán. Ten to však odmítá.
Irácký prezident Barham Sálih ve svém vystoupení na půdě OSN zdůraznil, že nedopustí, aby se jeho země stala dějištěm konfliktů, které mezi sebou vedou jiné země. V souvislosti s útoky na saúdskoarabskou ropnou infrastrukturu se objevily spekulace, zda nemohly být vedeny z jeho území. Irák to odmítá. „Irák nebude startovací rampou pro agresi proti kterékoliv ze sousedních zemí,“ prohlásil Sálih, jehož země je vklíněna mezi Írán a Saúdskou Arábii, dva mocné regionální rivaly.
