Článek
„Jestliže další signatáři vedle Spojených států dokážou chránit zájmy Íránu, bude Írán (v plnění dohody) pokračovat i bez USA,“ dodal šéf íránského státu po jednání, které vedl se svým rakouským protějškem Alexanderem Van der Bellenem.
Ve zmíněné dohodě uzavřené v roce 2015 se Írán zavázal ke kontrolovatelnému omezení svého jaderného programu. Oplátkou za to mají být postupně zrušeny ekonomické sankce, které vůči Íránu přijalo mezinárodní společenství.
Americký prezident Donald Trump v květnu ohlásil odstoupení od této mezinárodní dohody, kterou považuje za špatnou. Ostatní signatáři (Británie, Francie, Německo, Čína, Rusko, EU) ji chtějí zachovat, ale Írán si klade podmínky, pokud se má dohodou dále řídit.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v červnu nařídil zahájit přípravy na obnovu obohacování uranu, pokud se nepodaří dohodu udržet při životě.
Vzhledem k tomu, že Spojené státy hrozí i ostatním státům, které s Íránem dál obchodují, není jasné, jak se ostatní partneři hodlají dohody držet. O její záchraně chtějí v pátek ve Vídni jednat ministři zahraničí partnerských států.
Alexander Van der Bellen po setkání s Rúháním zdůraznil, že Rakousko a Evropská unie chtějí podpořit pokračování jaderné dohody s Íránem. Podle jeho vyjádření je tento mezinárodněprávní akt „klíčovým prvkem v nešíření jaderných zbraní“.
