Článek
Írán v neděli z odpalovací základny v provincii Semnán na severu země vypustil svůj satelit Zafar, v překladu Vítězství. Jenže ani tento pokus vítězstvím neskončil. Původním plánem bylo dostat satelit na oběžnou dráhu, to se ale nepodařilo, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo obrany. Teherán družici vyslal do vesmíru v rámci programu, jenž podle Spojených států slouží jako zástěrka pro jeho balistický program.
„Satelit byl úspěšně vyslán. Dosáhli jsme většiny našich cílů… Nicméně Zafar nedosáhl oběžné dráhy, jak bylo plánováno,“ citovala íránská státní televize představitele tamního ministerstva obrany.
Neúspěch následně potvrdil i íránský ministr pro informační a komunikační technologie Mohammad Džavád Azarí Džahromí. „Chtěl bych vás potěšit dobrými zprávami, ale někdy se vše nevyvíjí takovým směrem, kterým byste chtěli. Odpálení nebylo úspěšné,“ napsal ministr na Twitteru.
Ahmad Hosejní, který má na ministerstvu obrany na starosti vesmírný program, i přesto označil vypuštění satelitu za „mimořádný úspěch“. A podobně pozitivně se snaží působit i Džahromí. „Jsme nezastavitelní! Na řadu přijdou další skvělé íránské satelity!“ dodal ministr na Twitteru. Jak již dříve uvedl, Írán za výrobu satelitu Zafar utratil necelé dva miliony eur (50 milionů korun). Podle původního plánu měla družice zůstat na oběžné dráze 18 měsíců, pak se měla vrátit do zemské atmosféry, kde by shořela.
Teherán se minulý rok pokusil družice do vesmíru vynést nejméně dvakrát, ale pokaždé bez úspěchu, připomněla agentura Reuters. Spojené státy se přitom obávají, že technologie na vypouštění balistických střel dlouhého doletu, které Írán používá i k vypouštění satelitů, by mohly být použity k odpalování jaderných hlavic.
Teherán popírá, že by jeho vesmírná aktivita zastírala vývoj raket, a tvrdí, že nikdy neusiloval o vývoj jaderných zbraní.
Svůj první satelit Omíd (Naděje) země vynesla do kosmu v roce 2009. Následovaly satelity Rašád (Pozorování) v roce 2011 a družice Navíd (Příslib) v roce 2012.
Mezi USA a Íránem panuje v posledních letech zvýšené napětí poté, co americký prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem z roku 2015 a obnovil proti islámské republice sankce. Trump dohodu uzavřenou za jeho předchůdce Baracka Obamy dlouhodobě kritizoval a argumentoval mimo jiné tím, že se nevztahuje na íránský balistický program a na roli Íránu v regionálních konfliktech.
Napětí mezi USA a Íránem se ještě zvýšilo letos v lednu, kdy Spojené státy s pomocí dronu zabily v Iráku íránského velitele Kásima Solejmáního. Írán v odplatě zasáhl svými raketami americkou základnu v Iráku.
