Čechům nebezpečí podle Babiše nehrozí, ke klidu zbraní vyzval i papež

Premiér Andrej Babiš novinářům po jednání Bezpečnostní rady státu sdělil, že v souvislosti s konfliktem mezi Íránem a Spojenými státy nevidí nebezpečí pro české občany v Česku ani v zahraničí. Ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že čeští vojáci zatím v Iráku zůstávají a velení spojenecké mise, pod kterou spadají, jedná s Bagdádem o pokračování mandátu. Podle Babiše má Česko blokované prostředky pro případné stažení vojáků, nyní by ale bylo předčasné dělat nějaké kroky.

„Pro nás je priorita bezpečnost našich lidí v České republice i všude na světě, samozřejmě i v Iráku,“ řekl Babiš. Zdůraznil, že v této chvíli žádné riziko nevidí, podle Petříčka tomu nasvědčují i zpravodajské informace. Babiš zdůraznil, že v bezpečí jsou čeští vojáci i policisté nasazení na misích v Iráku, stejně jako ostatní Češi, kteří v Iráku jsou z pracovních důvodů, například kvůli obchodu, nebo na diplomatické misi.

Papež František v projevu k velvyslancům ve Vatikánu vyzval Spojené státy a Írán, aby se vyvarovaly další eskalace napětí, a nerozpoutaly tak širší konflikt na Blízkém východě. Zdůraznil přitom, že obě země by místo toho měly jednat zdrženlivě a přistoupit k dialogu. Podle agentury Reuters jde o první komentář hlavy katolické církve k nejnovějšímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem.

„Signály, které přicházejí z celého regionu po eskalaci napětí mezi Íránem a Spojenými státy, jsou velmi znepokojivé,“ uvedl papež v projevu k diplomatům z více než 180 států. Papež doplnil, že nejnovější napětí „ohrožuje postupný proces rekonstrukce Iráku a tvoří základy, které mohou vést k širšímu konfliktu“, jemuž chtějí všichni zabránit.

„Opakuji proto svou výzvu zainteresovaným stranám, aby se vyvarovaly eskalace konfliktu a nechaly plápolat plamen dialogu a zdrženlivosti, a to s plným respektem k mezinárodnímu právu,“ uvedl papež.

Kvůli probíhající krizi na Blízkém východě se z Iráku stáhnou české policejní složky. Informoval o tom policejní prezident Jan Švejdar.

Tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA mohou v některých záležitostech spolupracovat s Íránem, je neuvěřitelné vzhledem k tomu, že šéf Bílého domu uvalil na Islámskou republiku nové sankce. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA to dnes řekl íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí.

Ravančího projev byl podle agentury Reuters zřejmě první veřejnou reakcí Íránu na středeční Trumpovo prohlášení k nočním íránským útokům na irácké základny s americkými vojáky. Ravančí v této souvislosti uvedl, že Washington zavinil další vyostření napětí a zesílení nepřátelství s Íránem tím, že minulý pátek spáchal v Bagdádu atentát na íránského generála Kásima Solejmáního.

Spojené státy sdělily OSN, že zabití šéfa íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního bylo aktem sebeobrany. Píše se to v dopise stálé zástupkyně USA ve světové organizaci Kelly Craftové adresovaném Radě bezpečnosti OSN. Washington zároveň upozornil, že podnikne další nezbytné kroky, aby na Blízkém východě zajistil ochranu amerických vojáků a zájmů USA.

Spojené státy jsou podle Craftové „připraveny zahájit seriózní jednání s Íránem bez předběžných podmínek s cílem odvrátit další ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a eskalaci napětí ze strany íránského režimu,“ citovala z dopisu agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump ve středu vyhlásil proti Íránu nové, blíže neurčené sankce, ale mnozí odborníci se diví, jaké další sankce by Washington vůči Teheránu mohl ještě zavést. Napsala to agentura AP. Bílý dům už dříve obnovil veškeré sankce, které byly uvolněny v rámci jaderné dohody s Íránem v roce 2015, kterou Washington vypověděl.

Podle některých expertů může Bílý dům například vyzvat ke znovuzavedení veškerých sankcí OSN, případně může stávající sankce rozšířit na íránské sektory financí, energetiky, námořní dopravy a obrany. Terčem sankcí mohou být další lidé, kterým Washington může zmrazit majetek nebo jim zakázat vstup do USA.

Američtí vojáci v Iráku byli předem varováni o íránském raketovém útoku, který v noci na středu zasáhl dvě americké základny v Iráku. Nejmenovaný americký činitel to ve středu řekl listu USA Today. Jaké to bylo varování, není podle listu jasné. Televize CNN oznámila, že Američany varovali Iráčané, které na chystaný útok upozornil Teherán.

Podle USA Today včasné varování umožnilo americkým vojákům vyhledat úkryt dříve, než rakety dopadly. Zafungoval kromě toho americký systém včasné výstrahy.

Dvě rakety dnes večer dopadly do ostře střežené zelené zóny v Bagdádu, v níž se nacházejí vládní budovy a diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na policejní zdroje. Kdo za útokem stojí, není v této chvíli jasné. V oblasti byly podle místních médií slyšet silné exploze.

Trump vypíchl, že Spojené státy mají „nejsilnější zbraně, ale nechtějí je použít“. Zmínil také výzvu, aby NATO bylo aktivnější v regionu. Írán podle něj nikdy nesmí disponovat jadernou zbraní.

Proslov ale nepřinesl žádný velký zvrat a potvrdil dřívější spekulace, podle kterých se konflikt po íránském útoku na základny v Iráku nevyhrotí.

„Kásim Solejmání měl být zabit už dávno,“ zopakoval Trump svůj dřívější výrok.

Trump začal proslov slovy o tom, že díky skvělému varovnému systému při íránském útoku nepřišel o život žádný americký voják.

Americký prezident Donald Trump promlouvá k národu.

Írán naplánoval noční raketový útok na základny v Iráku se záměrem minimalizovat oběti, soudí analytik stanice CNN. Potvrzují to také evropské vládní zdroje, na něž se odvolala agentura Reuters. Vlivný republikánský senátor Lindsey Graham nevidí zatím důvod k odvetě za útok, který mířil na základny, jež v Iráku používají Američané.

Irácký prezident Barham Sálih dnes odsoudil noční íránský útok na dvě vojenské základny s americkými vojáky ve své zemi a zopakoval, že odmítá narušování irácké suverenity. Informovala o tom agentura AP. Írán v noci na dnešek odpálil více než dvě desítky balistických střel ze svého území na dvě irácké základny s vojáky západní koalice v čele s USA.

Americký prezident vystoupí s prohlášením k situaci v 17:00 středoevropského času.