Článek
Investoři sypou peníze do vakcíny proti covidu-19 a myslí si, že se díky ní podaří v příštím roce vývoj ekonomiky zachránit. Vědci však jejich nadšení mírní – podle nich před sebou máme dlouhou a obtížnou cestou k očkování.
Zásadní problém samozřejmě je, že farmaceutické firmy zatím nemají k dispozici vyzkoušenou vakcínu, která by prošla všemi stadii klinických zkoušek. Na cestě z nejhorší recese od Velké hospodářské krize z roku 1929 pak podle agentury Bloomberg leží řada dalších překážek. Jak efektivní by byla první vlna vakcinace? Jak snadná bude distribuce vakcín k více než sedmi miliardám obyvatel? Kolik jich bude souhlasit s očkováním? Teprve odpovědi na tyto otázky ukážou, jestli příští rok bude rokem obratu.
I když se totiž objeví funkční vakcína, nebude okamžitým všelékem na uzdravení ekonomiky, jak říká Chris Chapman, manažer portfolia investiční společnosti Manulife Investment, která spravuje více než 660 miliard dolarů.
„Pokud jde o skutečný návrat k předcovidovému růstu, může to trvat déle než rok. Načasování obnovy se zpozdí, protože vakcína bude k dispozici v příštím roce,“ řekl Chapman.
Po celá desetiletí spoléhala světová ekonomika na to, že ji centrální banky a ministři financí vytáhnou z krize na základě toho, že když lidé do ekonomiky napumpují správné množství peněz, bude nakonec následovat její oživení.
Tentokrát je to jinak. Investoři hledají známky naděje u vědců, studují údaje o léčbě a informace o testech vakcín. K tomu pak ještě studují stimulační plány přicházející z Washingtonu, Pekingu nebo dalších evropských metropolí.
Čím déle bude honba za účinnou vakcínou trvat, tím slabší ekonomika bude. Než se podaří proočkovat podstatnou část populace, tak to také potrvá. Ale už jen imunizace zdravotníků a rizikových skupin, jakou jsou například senioři, by mohlo znamenat velký krok k návratu k běžnému životu.
Kdy bude vakcína?
„Existuje reálná vyhlídka, že koncem jara budou vakcíny k dispozici v dostatečném množství k ochraně nejzranitelnějších skupin,“ řekl Neil Ferguson, epidemiolog z Imperial College v Londýně a bývalý poradce britské vlády pro boj s covidem-19. „Ale přinejmenším do té doby se bude stále rozhodovat mezi znovuotevřením společnosti a udržením viru pod kontrolou,“ dodal.
Farmaceutické společnosti navíc budou muset získat souhlas s nouzovým použitím svých vakcín, pokud by musely dodržet klasický harmonogram, trvalo by to dalších několik měsíců. To se týká například společnosti Pfizer s německým partnerem BioNTech. Firma Moderna zkoumá možnosti nouzového schválení vakcín ještě letos, což závisí na jejich pozitivních výsledcích v příštím měsíci.
Cesta za vakcínou se však může i zpomalit. Společnost Johnson & Johnson pozastavila klinické pokusy se svou protilátkou na covid-19. Společně s firmou AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou zkoušky pozastavily kvůli neočekávané zdravotní komplikaci jednoho z účastníků testů. AstraZeneca však ke konci října oznámila, že testování obnovila a její vakcína vyvinutá Oxfordskou univerzitou vyvolává imunitní reakci.
I když některé testované látky vypadají nadějně, distribuce budoucí vakcíny a logistika s tím spojená budou i nadále znamenat narušení cestování a volného času a v první várce může očkování očekávat jen zlomek populace. To vše představuje pro globální růst problém.
Postupný rozjezd i v Číně
„Virus je hlavním prvkem nejistoty. Předpovídat je velmi nejisté,“ řekl minulý týden v televizi Bloomberg bývalý předseda Federálního rezervního systému Alan Greenspan.
Pandemie vytváří jizvy v ekonomice v podobě ztracených pracovních míst, rekordních dluhů, bankrotů společností, ztracených investic, deglobalizace, rostoucí nerovnosti či negativního dopadu na duševní zdraví.
Nedávná studie ukázala, že americká ekonomika bude v dlouhodobém horizontu svědkem velkých a přetrvávajících nepříznivých účinků. V těch částech světa, které virus zasáhl nejvíce, zůstávají spotřebitelé stále opatrní. Čínský maloobchodní prodej se začal teprve zrychlovat, přestože nejpřísnější opatření byla zrušena už před několika měsíci.
