Invazní druhy nás ohrožují. Pomozte je vymýtit, některé můžete sníst, radí Brabcův úřad

Pod tíhou globalizace se do Evropy dostávají rostlinné a zvířecí druhy, se kterými místní v minulosti nepřišli do styku. Některé z nepůvodních druhů fauny a flóry mohou pro člověka znamenat velké, nejen zdravotní riziko.

„Většinou zásahem člověka a za podpory rostoucí klimatické změny se do přírody šíří nepůvodní invazní druhy. S nimi je hlavní problém v tom, že mají schopnost likvidovat naše staré a původní druhy nebo šířit choroby, které původní druhy oslabují nebo přímo zabíjí,“ napsal Richard Brabec v srpnovém zpravodaji ministerstva.

Mezi typický příklad rostliny, která Čechům přidělává potíže, patří bolševník velkolepý, původem ze Střední Asie. Případné potřísnění šťávou tohoto druhu může vyvolat alergickou reakci. Na těle člověka se pak objeví obtížně se hojící puchýře.

„Omezení výskytu těchto druhů je velmi náročné jak technicky, tak finančně. Ve státech Evropské unie se ročně na boj s invazními druhy a likvidaci jimi způsobených škod vynaloží přes 300 miliard korun,“ řekla mluvčí úřadu Petra Roubíčková.

Samotná Česká republika pak na vymýcení například zmíněného bolševníku a dalších druhů ročně uvolní stovky milionů korun.

Nepůvodní druhy na novém území častokrát vyvinou strategii, s jakou si uzurpují životní prostor. Mezi takové způsoby patří například omezení zdrojů potravy ostatních druhů, přímé predátorství, vzájemné křížení nebo přenos nemocí a parazitů, píše se ve zpravodaji.

„Špatně obhospodařovaná krajina a vše, co s tím souvisí, invazní druhy podporují. Většinou jsou odolné vůči kolísání podmínek prostředí, rychle rostou, dobře se šíří, jsou plodné a mají tudíž více příležitostí se prosadit,“ hodnotil ve zpravodaji Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd.

Konkrétní seznam invazních druhů již v minulosti sestavila Evropská unie. Patří mezi ně například tři druhy bolševníku, čtyři druhy raků, mývalové nebo veverky. Přibližně polovina druhů z evropského seznamu se zabydlela také v Česku. Na českém seznamu figurují například rostliny netýkavka žláznatá, křídlatka japonská nebo trnovník akát, z živočichů jsou pak v Česku nechtění například želva nádherná, karas stříbřitý nebo norek americký.

MŽP v srpnovém zpravodaji píše, že na vymýcení invazních druhů se může podílet každý občan. Například u křídlatky japonské radí, aby ji lidé vyřezali ze země, uvařili a snědli. Zpravodaj radí se podobně zbavovat také netýkavky žláznaté.

Zpravodaj nabízí hned několik receptů na pokrmy. Lidé si tak mohou udělat sirup a bonbóny z květů netýkavky žláznaté, uvařit krémovou křídlatkovou polévku nebo upéct jednoduchý křídlatkový koláč.

Chystaná novela

Po dvouletém rokování s Ministerstvem zemědělství a mysliveckými, rybářskými nebo lesnickými organizacemi, je MŽP připravené novelu o invazních druzích představit vládě. „Podle plánu legislativních prací by měla být předložena vládě k projednání do konce září,“ sdělil pro Seznam referent ministerstva Ondřej Charvát.

Novela má vytvořit lepší podmínky pro včasné odstranění invazních druhů, případně omezení jejich šíření. „Vzhledem k tomu, že konkrétní postup se u každého z druhů liší jak z hlediska použitých metod, tak území a intenzity zásahů, v závislosti na míře rizik, dopadů a šíření jednotlivých druhů, nestanovuje novela konkrétní ‚managementové' kroky, ale upravuje procesní postupy a případně odstraňuje některé překážky, které by naplňování požadavků na regulaci invazních nepůvodních druhů bránily,“ objasnil Charvát.

Novela má tedy spíše regulační charakter. Konkrétní postupy si každý region posléze legislativně upraví po svém. MŽP počítá se zapojením vlastníků pozemků, na kterých se invazní druhy vyskytují. „To znamená, že je-li kupříkladu na pozemku bolševník velkolepý, předpokládá se, že jej vlastník v rámci běžné údržby bude kosit spolu s ostatní vegetaci, pokud to však již nelze spravedlivě požadovat nebo jde o činnosti nad rámec běžné péče, počítá se s podporou realizace formou dohod a aktivní účastí orgánů ochrany přírody,“ vysvětlil Charvát.

Nežádoucí rostliny se budou likvidovat konvenčními metodami, tedy například kosením či vytrháváním, ve výjimečných případech bude nutné použití herbicidů. U živočichů novela počítá s rozsáhlým odchytem, případně odlovem, a to primárně v oblastech, kde hrozí největší rizika. „Kupříkladu cílený odchyt či odlov mývalů severních v místech, kde by docházelo k predaci hnízdních kolonií ptáků nebo jiných druhů a podobně,“ dodal Charvát.