Článek
Neprofesionální práce v den havárie na Bečvě stojí podle odborníků za vleklým vyšetřováním bezprecedentní otravy moravské řeky. Úřady ani po čtyřech měsících od nejhorší ekologické katastrofy desetiletí stále neurčily viníka. Seznam Zprávy přinášejí svědectví bývalých zaměstnanců České inspekce životního prostředí a odborníků na ochranu přírody. Také oni, znalí postupů úřadu, potvrzují dřívější pochybnosti chemiků či expertů na životní prostředí. A upozorňují na poměry v instituci.
Zároveň dál sílí hlasy pro odvolání ředitele inspekce Erika Geusse. Ten ovšem jakákoli pochybení odmítá. Přitom čelí výtkám, že kryje zájmy průmyslových firem a že jím vedený úřad hned zpočátku vyloučil z možného okruhu pachatelů valašskomeziříčskou chemičku Deza. Ta je majetkově propojená s premiérem Andrejem Babišem (ANO) prostřednictvím svěřenského fondu skupiny Agrofert.
Postup při zásahu zpochybňuje bývalá šéfka inspekce a exnáměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová. „Když dojde ke znečištění řeky, inspekce si musí opatřit důkazy pro nalezení viníka a následné prokázání viny. To, co předvedla při šetření, je neuvěřitelně diletantské,“ řekla pro Seznam Zprávy .
V případu považuje za zlomové vystoupení chemika a ekotoxikologa Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity. Do té doby totiž pochybnosti probublávaly na veřejnost jen neoficiálně. Holoubek v rozhovorech pro Reportéry ČT a Seznam Zprávy odhalil okolnosti zásahu i vyšetřování. Pro inspekci zhodnocoval téměř 150 odebraných vzorků. Řekl, že vzorky v okolí klíčových fabrik byly odebrané pozdě. „Dnes, po čtyřech měsících od úniku, skutečně nejde říct, kdo to udělal. A stojí za tím fatální chyby,“ řekl mimo jiné.
Geuss přitom od počátku práci inspektorů hájí. „Vzorky odebrali a odvedli svoji práci profesionálně,“ opakoval několikrát.
Inspekce dlouhé měsíce mlčela. Vysvětlovala, že se nechce dopustit maření trestního řízení ani kolize s vlastními řády. Teprve ve čtvrtek členové vedení v obsáhlém rozhovoru pro server ekolist.cz přiblížili detaily zářijové havárie i následných hodin. Vyšlo z nich například najevo, že v den znečištění byl na místě jediný inspektor. „Mezi lidmi panuje představa, že se měly hned odebrat vzorky ze všech vyústí. To je hodně teoretická představa, která není v praxi uskutečnitelná,“ řekl vedoucí olomoucké pobočky inspekce Radek Pallós.
Eva Tylová, která inspekci vedla v letech 2002 a 2003 a poté 2008 až 2010, to vidí jinak. Připomíná klíčovou úlohu inspektorů při podobných incidentech – tedy zajistit důkazy pro následné určení viníka. „Při takových haváriích není problém vzorky zajistit. Za odpoledne to měli stihnout. A především v okolí místa, kde se znečištění začalo projevovat,“ zdůraznila. Odběr vzorků s několikadenním odstupem už podle ní k určení viníka vést nemohl.
Kritizuje, že inspektoři nepřevzali také několik vzorků vody, které rybáři z řeky vzali krátce po znečištění. Podle ní by nejspíš nemohly být použité jako důkazy ve správním řízení, ale jako ukazatele množství toxikálií posloužit mohly. Do skleněných lahví se odebírají vzorky na ropné látky a bakteriologický rozbor. Vše ostatní se běžně odebírá do PET lahví. Nechápe také, proč inspektoři nevyužili svědectví rybářů. „Byli velmi důvěryhodní. Ve správním řízení ale vůbec nebyli využiti a dokonce ani na jejich identifikaci místa znečištění nebyl brán zřetel,“ doplnila.
Mezi kritiky sílí hlasy, že za pochybením stojí i dlouhodobé směřování inspekce. Geussovi odpůrci mu od jeho začátku působení v úřadě vyčítají, že spíše než životní prostředí hájí zájmy velkých firem a instituce ztrácí prestiž.
Geuss, absolvent oboru Ekonomika průmyslu na pražské VŠE, mimo působení v různých úřadech na ochranu životního prostředí pracoval od roku 2009 jako náměstek ministra průmyslu a obchodu. „Na ministerstvu to byla právě jeho skupina, jež napadala podklady k regulaci, které chodily z Ministerstva životního prostředí. Byl vnímán jako člověk, který má regulace brzdit. O to absurdnější bylo, že přešel na druhou stranu,“ uvedl lékař a expert v oblasti životního prostředí Miroslav Šuta.
Čistky v inspekci?
Geusse zná už z dřívějšího působení v Evropské agentuře pro chemické látky, která zodpovídá za evropskou regulaci nebezpečných toxikálií. Podle Šuty vždy platil spíše za ekonomického pragmatika v zeleném hávu. Podle něj se ohledně Bečvy ukazuje střet zájmů Babiše jako premiéra a podnikatele.
Podle jedné z verzí, kterou však státní úřady odmítají, totiž jedy do řeky unikly z chemičky Deza, spadající pod holding Agrofert. Ministerstvo životního prostředí a inspekce, vedené „Babišovými lidmi“, odrážejí výtky, že zájmy fabriky hájí. „Byla jen otázka času, kdy přijde průšvih jako Bečva. Ministrem životního prostředí je bývalý šéf Babišovy chemičky a šéfem inspekce člověk z Ministerstva průmyslu a obchodu. Člověk nemusí být odborník na životní prostředí, aby mu došlo, že tohle není normální,“ tvrdí Šuta. Ministr i šéf inspekce opakovaně takový výklad zpochybnili.
Co se stalo v řece Bečvě
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku 20. září 2020 v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Do vedení inspekce se Geuss dostal na sklonku roku 2014, do funkce byl jmenován dřívějším známým, ministrem Brabcem. O jediný měsíc se tak vyhnul výběrovému řízení na základě nového zákona o státní službě. Ten začal platit v lednu 2015. „Pan Geuss byl do funkce instalován,“ tvrdí Šuta. Tehdy proti jmenování vystoupili ekologičtí aktivisté i nevládní organizace. Geuss se však úspěšně bránil u soudu, jmenování žádný zákon nepřekročilo.
Geuss krátce po nástupu obměnil polovinu šéfů z desítky oblastních inspektorátů, včetně respektované šéfky Jany Moravcové. Jí vedená ústecká pobočka platila za nejdůslednější. Kvůli nucenému odchodu se s vedením inspekce soudila. A Obvodní soud pro Prahu 9 jí dal před třemi lety za pravdu. „Je smutné, že nutnost respektování zákoníku práce musí organizaci, která se sama zabývá kontrolou dodržování zákonů, připomenout až soud,“ řekla tehdy.
Podle znalců však čistky v úřadu přetrvávají dodnes. Inspekci na konci roku opustil sehraný pětičlenný tým ochránců přírody CITES. Pod vedením Pavly Říhové odhalil tygří jatka nebo gang obchodníků s nosorožčími rohy. Zabavili jim rohovinu v hodnotě 90 milionů korun. Celosvětově uznávaný tým se těšil velkému respektu. A hlavně měl výsledky.
Říhová v prosinci – po 27 letech na inspekci – nuceně skončila. A s ní celá zkušená skupina. „Stojí za tím osobní averze pana ředitele Geusse. Byli jsme moc vidět, měli jsme příliš mnoho úspěchů. Je to velmi egoistická osobnost. Každý, kdo jej z jeho pohledu zastiňuje, nebo převyšuje, musí být srovnán,“ řekla pro Seznam Zprávy.
Podle ní byla skupina k odchodu dohnaná právě ředitelem. „Tlak se postupně zvyšoval. Snižování rozpočtu, odměn, neustálé výtky. Atmosféra na pracovišti byla strašná. Odřízli nás, pak nám nepředávali některou poštu. Člověk má určité hranice, co si nechá líbit,“ dodala. Poukazuje také na to, že inspekci opustila velká část personálního oddělení nebo právního týmu. „V personální politice vládne carismus. Kdo se znelíbí, musí jít,“ dodala Říhová, která šéfovi vyčítala mizernou komunikaci.
Odchod jejího týmu doprovodilo stručné vyjádření Geusse. „Věc rozhodně není černobílá, k práci týmu pod vedením paní Říhové jsem měl své výhrady, detaily z pracovně-právních vztahů a interní komunikace ale rozhodně nebudu ventilovat do médií,“ napsal mimo jiné v tiskovém prohlášení.
A za komunikaci inspekce schytává silnou kritiku i při vyšetřování Bečvy. Podle Tylové je pochopitelné, že inspektoři přílišnými detaily nesmějí mařit správní řízení i policejní vyšetřování. „Ale třeba místa odebraných vzorků nebo počet zasahujících inspektorů nejsou nijak specifické informace a bývají běžně uváděné,“ řekla Tylová.
Inspekce po havárii na Bečvě ztratila důvěru běžných lidí. Nevěří, že hájí zájmy přírody a životního prostředí. Dokument na stránkách peticebecva.cz, který usiluje o zodpovězení klíčových otázek, podepsalo už 17 tisíc lidí.
Ministr Brabec případ znovu řešil ve středu na sněmovním výboru pro životní prostředí. Řekl, že nemá důvod inspekci nevěřit ohledně postupu při havárii. Podle něj je však důležité, aby úřad své kroky obhájil.
Tlak na instituci ovšem dál sílí. Zastupitelé ve Valašském Meziříčí nedávno odkývli usnesení, které žádá Geussův konec. Ruku pro ně zvedli všichni zástupci města, včetně starosty Roberta Stržínka (ANO) a jeho kolegů z Babišova hnutí. „Jsme frustrovaní z toho, že se případ neposouvá dopředu. Všichni ve Valmezu cítíme bezmoc a beznaděj v rámci toho, co se děje, nebo spíš neděje ve vyšetřování. Je to logické vyústění všeobecné nespokojenosti,“ uvedl starosta.
Učitel zeměpisu na valašskomeziříčském gymnáziu Jan Husák bude usilovat, aby podobná usnesení odhlasovali také zastupitelé v dalších městech a obcích, které havárie na Bečvě poznamenala. „Oslovím jejich zastupitele. Věřím, že i tam projdou podobná usnesení,“ řekl.
Místním se zároveň nelíbí, že státní úřad neuznal vlastní chyby. „Vadí nám, že inspekce pochybení nepřipouští a nemůže tak zaručit, že se podobná katastrofa nebude v budoucnu opakovat,“ dodal starosta Stržínek.
Tomu se podivuje také expert v oblasti životního prostředí Šuta. „Že ředitel Geuss po těch měsících nevyvodil žádné personální důsledky, ukazuje jeho postoj. Z mého pohledu v inspekci nastavil taková pravidla, která byla shora vyžadována. Pokud bude odvolán, tak paradoxně proto, že v inspekci splnil svou misi,“ míní Šuta.
