Inspekce, jaká nemá obdoby – stát chce zkontrolovat všechny své strategické zásoby

Kontrola by se měla týkat nejenom strategických zásob kovů, které chce Ministerstvo průmyslu a obchodu prodat, ale také potravin či krizového zabezpečení, jako je technika a mosty.

„Musíme se dohodnout, kdo si to vezme pod patronát,“ říká Havlíček s tím, že je otázka, zda audit, který má odstartovat v řádech dnů, bude spadat pod NKÚ nebo pod Ministerstvo financí. I když v tomto případě není nutný souhlas vlády, Havlíček chce přesto svůj záměr na vládě přednést. „Chceme, aby se zapojily i další resorty. Chci vědět, jestli je nutné mít v zásobách například určitý typ konzerv nebo třeba máslo. Odborná komise si to musí na místě zkontrolovat,“ dodává Havlíček s tím, že kontrola odstartuje v řádech dnů.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) plány ministra vítá. „Právě v těchto dnech startuje na Správě státních hmotných rezerv každoroční inventarizace zásob a majetku. Proto vítám návrh pana ministra Havlíčka, aby se k našim inventarizačním týmům připojili i zástupci jednotlivých ministerstev. Tyto inventarizace probíhají každý rok a zahrnují fyzickou kontrolu všech zásob, jejich převážení, přeměření a takzvané ohledání,“ říká předseda správy Pavel Švagr. Jak připomíná, mimořádná kontrola Ministerstva financí proběhla i loni. Vše bylo v pořádku, nic nechybělo. Podle Švagra sama SSHR každoročně provede zhruba 130 kontrol.

„Seznam krizových plánů, což je seznam krizí, na které musí být Česká republika připravena, se aktualizuje každé dva roky. To znamená, že každé dva roky jednotlivá ministerstva potvrzují, jaké zásoby máme v českých rezervách skladovat. Z toho vyplývá, že za posledních šest let už ministerstva tento plán aktualizovala třikrát,“ dodává Švagr.

Po aktuální inventuře chce ministr zjistit, co je pro strategické zásoby stále klíčové a co už je překonané a v dnešní době zbytečné. „Jde o první krok na cestě, která by měla vést k celkové modernizaci a zefektivnění hmotných rezerv,“ říká vicepremiér. On sám je přesvědčen, že koncept držení základních kovů je překonaný, proto navrhuje postupný prodej.

„U spousty kovů tady už ani nejsou zpracovatelské závody. Chci vědět, jestli by se ty peníze nedaly použít jinak – například je dát do kybernetické bezpečnosti,“ dodává Havlíček.

Ministerstvo financí už ale v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s částkou 600 milionů korun právě z prodeje kovů z rezerv. V dalším roce by pak měl prodej vynést až 1,6 miliardy korun.

Správa hmotných rezerv čeká na rozhodnutí, odmítá ale tvrzení ministra, že většina kovů v rezervách je ze 70. let minulého století. „Většina kovů byla pořízena v letech 2000–2013. Jen malá část, konkrétně 15 tun, je z roku 1972,“ dodává Švagr s tím, že vše je skladované v halách a tedy kvalitní.

Záměr prodat kovy vyvolal vlnu kritiky z řad opozice i koaličních poslanců a návrh rozpočtu SSHR, který s prodejem kovů počítá, nechválil ani sněmovní hospodářský výbor. „My s tím nesouhlasíme, protože například Ministerstvo obrany nám potvrdilo, že jsou potřeba tisíce tun kovů v případě nějakého krizového řešení v České republice,“ řekl předseda výboru Radim Fiala (SPD). Poznamenal, že předpokládaný objem kovů na prodej představuje asi 1600 kamionů.

V posledních deseti letech kovy ze strategických zásob státu využity nebyly. Naposledy je stát zapůjčil v letech 2001–2003 – tehdy kvůli nedostatku zásob na trhu. Stejně tak ale v minulosti nebyla využita například ropa. Až do letošního května.

Není to přitom první plán na prodej kovů ze strategických zásob státu. Už v roce 2008 – v době krize – vláda rozhodla kovy až na jeden druh vyprodat. Z utržených peněz Správa státních hmotných rezerv nakoupila ropu a ropné produkty. V roce 2010 ale MPO rozhodlo o vrácení kovů do rezerv a tak se opět nakoupily.

Důležitost kovů v rezervách státu v minulosti připomínala i Evropská komise. Zpráva tehdejšího komisaře Guntera Verheugena z roku 2008 říká, že členské státy si uvědomily zranitelnost při zásobování barevnými kovy a měly by držet jejich zásoby.