Článek
Pro dezinformátory zůstává hlavním tématem covid-19 a očkování proti němu. Vyplývá to z dat analytiků i obsahu, který veřejně koluje internetem.
Provozovatelé sociálních sítí sice už na začátku pandemie prohlásili, že chtějí zavádějící a nepravdivé informace o koronaviru blokovat, boj proti nim ale zcela úspěšný není. Své příjemce navíc nachází i na dezinformačních portálech nebo prostřednictví řetězových e-mailů.
První várce mýtů se Seznam Zprávy věnovaly v předchozím článku. Další aktuálně se šířící dezinformace vyvrací níže.
Mýtus: Očkování nefunguje
Tvrzení, která zkreslují, zpochybňují nebo dezinterpretují data o účinnosti vakcín proti covidu-19, se v kyberprostoru vyskytují už řadu měsíců. Zprávy se přitom často snaží přesvědčit zejména o tom, že očkování nefunguje, protože i přes očkování člověk může onemocnět.
Je pravda, že se i očkovaní mohou nakazit. Mají ale výrazně nižší riziko těžkého průběhu covidu a úmrtí. Z předběžných dat také vyplývá nižší pravděpodobnost, že budou přenašeči viru - ve srovnání s neočkovanými jsou nakažliví kratší dobu a také mívají nižší virovou nálož.
Pokud jde o samotné onemocnění, výrobci museli účinnost a bezpečnost látek doložit už před získáním registrace. Parametry se přitom sledují i v rámci dalších dlouhodobých studií.
Vysokou efektivitu proti těžkému průběhu covidu-19 a následnému úmrtí potvrzuje i jedna z nejnovějších studií publikovaná Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Práce srovnávala účinnost v prevenci hospitalizací hned u tří vakcín. Například látka od Moderny ukázala účinnost 93 procent, od Pfizer/BioNTech 88 procent a od Johnson&Johnson 71 procent.
Dávno to ale nejsou jen data ze studií, která ukazují, že očkování funguje. Jak upozorňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), pozorovat to můžeme i na reálných epidemiologických statistikách. Podle ústavu se nyní nákaza šíří zejména mezi neočkovanými, ti také tvoří drtivou většinu hospitalizovaných.
Zdravotničtí statistici k aktuální situaci okolo očkování proti covidu.
„Velký podíl nákaz zjištěných po vakcinaci propukl velmi brzy po očkování. Tedy v časovém okně, kdy očkovaný ještě nemohl být chráněn. Souhrnná data od počátku července potvrzují, že plně dokončené očkování velmi významně snižuje pravděpodobnost nákazy (pouze 10 % nových případů se nakazilo později než 14 dní po 2. dávce očkování),“ uvádí ÚZIS. Těžký průběh po dokončeném očkování byl zaznamenán u 0,2 % pacientů ze všech nakažených.
„Těžký průběh nemoci je u těchto pacientů z velké části vysvětlitelný jejich pokročilým věkem (medián 72 let) a zejména zdravotním stavem, řada z nich má jednu nebo více vážných chorob,“ dodávají statistici.
Zároveň je však na základě dostupných údajů potvrzeno, že efekt ochrany po očkování proti symptomatické formě covidu-19 může v čase klesat, a to zejména u seniorů nebo lidí s oslabenou imunitou. Nižší účinnost vakcína prokazuje také proti variantě delta koronaviru. I proto se řada států včetně Česka postupně rozhodla alespoň části očkovaných nabídnout ještě posilující dávku očkování, tzv. booster.
Mýtus: Očkovací totalita, diktát EU
Řada zavádějících informací, které se internetem šíří, se snaží polarizovat společnost na dva tábory. Jak upozorňují analýzy těchto obsahů, často uvádí například údajné plány na zavedení povinného očkování a třídění veřejnosti do dvou kategorií podle vakcinace, případně zavedení tvrdých trestů při odmítnutí vakcíny. Jindy zase tvrzení podsouvají představy o tom, že je Česku očkování diktováno z Bruselu.
Vláda však opakovaně ubezpečila, že očkování je a zůstává dobrovolné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle veřejných prohlášení se nechystá ani zavedení povinnosti pro vybrané profese, které přicházejí do každodenního kontaktu s rizikovými.
Pro účely protiepidemických opatření v Česku také zůstávají alternativy očkování - lidé se prokazují testy, které jsou jim hrazeny, případně dokladem o prodělání nemoci před méně než 180 dny.
Stejně tak neexistují žádná nařízení či požadavky ohledně proočkovanosti, která by z Evropské unie plynuly do jednotlivých států. Evropská komise v létě 2020 pouze předložila Strategii EU pro očkovací látky. Ke společné iniciativě ohledně dodávek vakcín se následně Česko dobrovolně připojilo a pověřilo tak komisi, aby za něj o dodávkách vakcín s výrobci vyjednávala. Díky výhodnější vyjednávací pozici tak i do ČR začaly proudit dodávky vakcín ihned, jak získaly potřebná povolení regulátorů.
Mýtus: Ivermektin pomáhá a proto je zakázán
Užívání antiparazitika ivermektin v Česku zakázané není, i když se o něm poslední dobou mluví méně. Velkým tématem byl ještě začátkem roku. Na jeho nákup a užívání tlačil jeden čas i premiér Andrej Babiš (ANO). Podávat toto antiparazitikum i k léčbě covidu povolilo Ministerstvo zdravotnictví v rámci experimentální léčby. Záleží už jen na rozhodnutí konkrétního lékaře. Mnozí lidé ale v ivermektinu viděli naději a preparát se snažili obstarat po vlastní ose. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se také několik pacientů lékem s obsahem ivermektinu předávkovalo.
Pokud jde o legální podávání léku, experimentálně s ním pacienty s covidem léčila například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Nemocnice ho nejdříve podala asi 30 pacientům, přičemž zdravotní stav většiny se ve spojení s další léčbou zlepšil. Nemocnice následně zakoupila 10 tisíc balení léku s ivermektinem a rozběhla studii. Celkem ivermektin podala 150 lidem. V srpnu však konstatovala, že lék už nemá komu podávat, protože žádné pacienty s covidem již nemá. Studie tak zatím publikována a recenzována nebyla. Část léčiva nemocnice v létě vrátila dodavateli.
Mnoho těch, kteří lék k použití proti covidu podporovali, se nicméně opíralo o rozsáhlou studii, kterou vedl lékař Ahmed Elgazzar z egyptské Univerzity Benha, ta ale byla kvůli „etickým problémům“ stažena. Odborníci upozornili na falšování dat, která měla efekt ivermektinu dokládat.
Mýtus: Zhuštěná krev po očkování
Na další dezinformaci, která před pár dny začala kolovat i českým kyberprostorem a dezinformačními portály, upozornila agentura AFP v rámci projektu Na pravou míru. Ve sdíleném videu muž, který se představuje jako „vědec v oblasti toxikologie“, porovnává dva vzorky krve - jeden údajně od očkovaného člověka a druhý od neočkovaného. Tvrdí přitom, že krev očkovaného „Není normální kvůli elektrickému smogu“ a „nízkému obsahu minerálů v krvi“. Krev právě očkovaných lidí se prý okamžitě začne srážet do té míry, že „jim ani neteče krev z prstu“, protože jejich krev je „plná destiček“, takže už „neprotéká cévami a žilami“.
Oslovení odborníci předně upozorňují, že předváděný experiment s mikroskopickými snímky ani neumožňuje vyvodit žádné vědecké závěry. Není uvedeno, odkud vzorky pochází a technika použitá při pokusu ani neumožňuje zjistit, zda se krev očkované osoby sráží.
„Koagulaci lze vyhodnotit pomocí funkčních testů, tj. měřením koagulačního času, aktivity různých koagulačních faktorů, jejich koncentrace v krvi či měřením přítomnosti produktů koagulace. Nic z toho není ve videu zmíněno, což poukazuje na naprostou neznalost tohoto člověka, který se prezentuje jako vědec,“ komentoval pro AFP jednu z nesrovnalostí Manuel Cliquennois, vedoucí oddělení hematologie v univerzitní nemocnici Saint-Pierre v Bruselu. Odborníci vyjmenovávají i řadu dalších nesrovnalostí ve videu.
Jeho obsah se přitom příjemcům může jevit jako relevantní vzhledem k možné záměně s ověřenými zprávami a daty o riziku krevních sraženin při vakcinaci. Ty jsou ale odlišné povahy, než je prezentováno ve videu. Jako velmi vzácné nežádoucí účinky jsou sraženiny uváděné u vektorových vakcín od firmy AstraZeneca a Johnson & Johnson. Na základě dostupných hlášení jde přibližně o jeden případ na sto tisíc očkovaných.
Odborníci tedy upozorňují, že je riziko vysoce vzácné. Pro porovnání: riziko krevních sraženin u žen užívajících hormonální antikoncepci je vyšší a pohybuje se v rozmezí 0,06-0,14 %. U kuřáků je riziko žilní tromboembolie odhadováno na 0,18 % za rok. Ještě větší rozdíl je patrný u pacientů s covidem-19. Riziko žilní tromboembolie u pacientů hospitalizovaných s covidem-19 se odhaduje v rozmezí 9 –21 % (9 % u všech hospitalizovaných, 21 % u pacientů hospitalizovaných na JIP).
Porovnání rizika krevních sraženin.
Více informací o problematice veřejnost najde na webu České vakcinologické společnosti či Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Mýtus: Kvůli očkování virus mutuje
Kyberprostorem se v různých variantách šíří také nepravdivá zpráva, podle které těla očkovaných lidí fungují jako „inkubátory“ mutací koronaviru. Vakcína tak údajně přispívá k tomu, že se objevují nové a nebezpečnější mutace. Seznam Zprávy na dezinformaci už dříve upozornily.
Vědecké principy fungování viru, jeho šíření a mutování každopádně takovou domněnku vyvrací a ukazují, že spíše opak je pravdou. Čím větší prostor k šíření virus má, tím pravděpodobněji vytvoří nejrůznější nové varianty.
Mutacím tak vychází vstříc velké množství lidí bez imunity, tedy třeba těch, kteří nejsou očkovaní. „K mutacím vede právě častá zkušenost viru s receptory u velkého počtu osob bez imunity. Snahou viru je vázat se na receptory rychleji a pevněji. Díky očkování tu šanci buď vůbec nedostane, nebo jen minimálně,“ uvádí epidemiolog Rastislav Maďar.
O mechanismu, kterým virus vytváří nové varianty, mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy také molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Jan Pačes. „Všechny linie se od vzniku vlastně jenom šíří a postupně nabírají mutace, které se mohou hromadit. Každý, komu se podaří nenakazit nikoho jiného, naopak linii ukončí. Virus má 30 tisíc nukleotidů neboli písmenek. A my jsme mu bohužel jako lidstvo dali neuvěřitelný materiál pro vyzkoušení si všech možných variant,“ popsal.
