Článek
Lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje jsou biologicky nejbohatší lesy ve střední Evropě. Unikátní oblast, které se přezdívá Moravská Amazonie, využívají lesníci už několik desetiletí pro těžbu dřeva. To ale podle expertů poškozuje tamější přírodu. Devět odborných společností tak spojilo síly a sepsalo prohlášení, které ve středu předají Lesům ČR. Doufají, že se jim podaří prosadit ochranu celého území.
„Moravská Amazonie nasbírala spoustu ocenění typu biosférická rezervace nebo evropsky významná lokalita. Je hrozná ostuda, že ji přesto nejsme schopní adekvátně chránit, a to už desítky let,“ myslí si David Číp ze Společnosti pro ochranu motýlů. Pokud lesníci těžbu nezastaví, hrozí podle odborníků vyhynutí některých druhů.
Entomologa Lukáše Čížka z České společnosti entomologické znepokojuje zejména kácení starých dubů. „Velká část organismů je na těchto stromech závislá. Dubů ale stále ubývá a další nedorůstají, právě kvůli hospodářství, které lesníci praktikují. Když to tak půjde dál, za patnáct, dvacet let některé druhy vymřou,“ řekl.
Vymírání jednotlivých druhů navíc oslabuje ekosystémy. Ty by pak mohly v budoucnu přestat fungovat. „Ekosystémy potřebujeme k životu, dávají nám všechno. Vodu, jídlo i jakousi mentální rovnováhu,“ zdůraznil Čížek.
Oblast Moravské Amazonie je také součástí evropské soustavy Natura 2000. Jejím cílem je chránit druhy, které lesní hospodaření ohrožuje. „To je například tesařík obrovský nebo roháč obecný. Pokud vyhynou nebo budou výrazně ubývat, což už se teď děje, může být Česko popotahováno za to, že neochránilo, k čemu se vstupem do Evropské unie zavázalo,“ dodává entomolog.
V jihomoravských lesích se v současnosti střetávají dva rozdílné zájmy: odborníci, již si přejí chránit přírodu, a Ministerstvo zemědělství, pro které je těžba na území zásadní. Tamější lesy jsou totiž plné cenného dřeva.
Vedení Lesů ČR ale tvrzení, že se k lesu chovají pouze jako k továrně na peníze, odmítá. „To, že bychom byli orientováni pouze na hospodářský výsledek, považuji za klišé,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Důkazem je podle něj například fakt, že v devadesátých letech vybudovali síť zavlažovacích kanálů. Pomocí nich teď oblast Moravské Amazonie uměle zavlažují.
Současné situaci navíc podle entomologa Čížka nepomáhá liknavost a váhavý přístup Ministerstva životního prostředí. Vědci se tak rozhodli vzít věci do vlastních rukou.
„V historii Česka se ještě nikdy nestalo, aby se tolik odborných společností shodlo na jednom tématu, které budou společně řešit. Navíc je to úkol hlavně nevládních organizací, vědci na tyto záležitosti běžně nemají čas. Uvědomili si ale, že když nebude příroda, nebudou mít co zkoumat,“ vysvětlil neobvyklou iniciativu Číp.
Prohlášení podporují také tamější obyvatelé. Ani jim se těžba a fakt, že oblast není chráněná, nelíbí. „Právě lidé vyzvali odborníky, aby se postavili na odpor. Nesouhlasí s tím, že za chvíli uvidí až do Rakouska, že tam ten les nebude,“ doplnil člen Společnosti pro ochranu motýlů.
S odborníky jsou Lesy ČR připravené jednat i nadále. „Budeme se pokoušet reagovat na všechny návrhy, které nám jednotlivé organizace předloží, a zdůvodňovat naše stanovisko k nim. To stanovisko třeba nebude vždycky pozitivní, ale budeme se snažit vysvětlovat, proč je ten či onen návrh pro nás neproveditelný,“ uzavírá Vojáček.
