Článek
Žádají větší podporu pěstounů i garantované služby na pomoc dětem z domácností v tísni. Na tiskové konferenci to dnes řekly předsedkyně iniciativy Dobrý start Julie Kochová a šéfka vládního výboru pro práva dítěte Klára Šimáčková Laurenčíková. Ministerstvo práce připravilo novelu o ochraně dětí, vláda ji schválila a poslala do Sněmovny.
Novela mimo jiné mírně zvedá odměnu některým pěstounům a přidává peníze organizacím na práci s pěstouny. Ministerstvo práce normu zveřejnilo předloni v listopadu. Kabinet ji schválil minulý rok v červnu. Podle Šimáčkové Laurenčíkové zákon zakotvuje i zákaz umisťovat děti do tří let do ústavů, ale jen ze sociálních důvodů.
„Je potřeba zákaz umisťování dětí do ústavních zařízení rozšířit na všechny děti. Všechny děti mají stejná práva a potřeby. Obzvláště ty zranitelné potřebují stabilní a bezpečné prostředí, které nejvíc připomíná domov,“ uvedla šéfka výboru. Výbor zákaz posílat děti do ústavů a místo nich podpořit rodinnou péči doporučuje opakovaně.
Plán opatření ke sjednocení a přeměně péče schválila v roce 2009 tehdejší vláda. O tři roky později další kabinet přijal strategii, která počítala se změnami péče a zákazem posílat malé děti do ústavů. Děti do tří let se do nich neměly dostávat od roku 2014 a děti do sedmi let od roku 2016. O přenastavení péče jednala v minulém volebním období několikrát Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Nedohodla se a záměr nakonec neschválila.
Podle Kochové se do takzvaných kojeneckých ústavů ročně dostává kolem 1200 dětí. „Dvě třetiny z nich by tam nemusely být, kdyby rodina dostala podporu. Nejedná se o děti, o které by rodiče neměli zájem,“ uvedla předsedkyně iniciativy Dobrý start. Podle ní děti v ústavu tráví v průměru několik měsíců do doby, než rodina problémy vyřeší.
O děti v tísni by se měli podle expertů postarat místo ústavu přechodní či dlouhodobí pěstouni. Iniciativa i odborníci poukazují na to, že náhradních rodin není dost. Zlepšit by to mohla novela. Její podobu ale už v létě kritizovaly Asociace Dítě a rodina, Asociace náhradních rodin či Profesní sdružení přechodných pěstounů. Podle nich může navrhovaný zákon situaci ještě zhoršit. Vláda v novele počítá s mírným zvýšením odměn jen některým pěstounům. Podle Kochové částky nepokryjí ani inflaci za poslední roky.
„Stovky pěstounů budou muset z finančních důvodů skončit. Pěstounství se nedělá pro peníze a odměna není motivací, ale neměla by být překážkou pomoci dětem,“ řekla Kochová. Podle přechodné pěstounky Gabriely Pošmourné odměna v přepočtu na hodinu činí asi 19 korun.
Iniciativa Dobrý start poukazuje na to, že péče v ústavu stojí měsíčně desetitisíce korun a je mnohem dražší než pobyt v rodině. Stát by mohl dobu krize s nutnými úsporami v rozpočtu využít k přeměně péče, míní experti. Podle nich by měl zákon včasnou pomoc dětem zaručovat.
„Současná právní úprava je vysoce diskriminační, nemorální a neekonomická. V důsledku pandemie je velké množství rodin zasaženo ekonomickými problémy a mírou stresu, hrozí umístění dětí do ústavů. Je absurdní, že nedokážeme zajistit samoživitelce pomoc jako bydlení či individuální dávky a velký objem peněz je garantován až v době umístění do ústavu na tuto pomoc,“ uvedla Šimáčková Laurenčíková.
Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích organizací i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Například Slovensko to zakázalo u dětí do šesti let, Polsko u dětí do deseti let a Británie u dětí do 12 let.
