Lékaři mají k dispozici nadějný lék na covid, jeho využití brzdí byrokracie

Zprávy o účincích monoklonálních protilátek z českých nemocnic vypadají nadějně. Dosavadní výsledky ukazují, že mohou u řady pacientů snižovat riziko rozvoje těžké formy covidu-19, a v důsledku tak zachraňují životy.

Lidem, kterým těžký průběh covidu hrozí, léčivo nejčastěji předepisují praktičtí lékaři. Pacientů s covidem ale mají v těchto dnech čím dál více a předepisování monoklonálních protilátek doprovází komplikovaná byrokracie.

„Teoreticky by měl lékař jen rozhodnout, že je pacient vhodným kandidátem na jejich podání, následně zadat žádanku do online systému ISIN, eventuálně pacientovi dát kontakt na místo podávání, kam se již sám dostaví. V praxi je toho ale k zařizování mnohem více,“ popsal pro Seznam Zprávy praktický lékař Vojtěch Mucha.

„Lékař musí pacientovi vyplňovat různé formuláře – ať už tištěné, nebo online. Každé aplikační místo má jiné, pro mnohé z nich musí pacient fyzicky do ordinace. Lékař je mnohdy nucen pacienta přímo na místo podání objednat, tedy telefonuje na linky, kde často není k zastižení nikdo informovaný. V mé lokální fakultní nemocnici vyžadují online registraci, ke které je nutný e-mail a mobilní telefon, čímž mnoho seniorů z cílové populace nedisponuje. Musíme ho tedy vyplňovat my, ale již nám začínají docházet telefonní čísla – musí být unikátní pro každého pacienta,“ vyjmenovává lékař.

„Dále je pak nutné zajistit pacientovi převoz do zdravotnického zařízení, protože je nemocen a navíc infekční chorobou covid-19. Problémů je celá řada, průměrně tak objednání jednoho pacienta trvá zhruba půl hodiny až hodinu. To vše v aktuální situaci, kdy jsou naše ordinace doslova zahlceny pacienty s podzimními virózami i covidem, které se nyní snažíme – mimo jiné na doporučení ministerstva zdravotnictví – co nejvíce fyzicky vyšetřovat. K tomu očkujeme proti chřipce a covidu, nezmizela běžná agenda praktického lékaře,“ dodává Mucha.

Podobné zkušenosti líčí praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Také ona upozorňuje na komplikované logistické procesy okolo předepisování nadějného léčiva. Po vypsání žádanky podle ní následuje komunikace s lékaři infuzního oddělení, kteří musí indikaci schválit, a domluva na termínu aplikace. Poté další komunikace s pacientem a domlouvání transportu k infuzní léčbě.

„Pokud nemá pacient vlastní vůz, kterým je schopen se dopravit, je nutné se domluvit s někým z rodiny. Neměl by být sám v rizikové skupině a měl by být očkovaný. Anebo objednat infekční sanitu. V některých krajích ale nejsou infekční sanity běžně dostupné,“ popisuje lékařka. Problémem bývá i snížená kapacita aplikačních míst. Lékařka z Prahy 6 posílá pacienty pro léčivo do Ústřední vojenské nemocnice a konkrétní spolupráci s ní si pochvaluje. Připouští ale, že zkušenosti kolegů z jiných krajů bývají odlišné.

Podle Ludmily Bezdíčkové zástupci praktických lékařů resortu zdravotnictví své výhrady k dosavadnímu systému už formulovali. Ministerstvo se podle ní snaží na věc reagovat. Na dotazy redakce ohledně podávání monoklonálních protilátek však doposud neodpovědělo.

V obecné rovině nicméně ministerstvo podávání těchto léčiv podporuje. Podle náměstkyně ministra Martiny Koziar Vašákové za uplynulých deset dní zdravotníci podali asi 1 800 dávek těchto léků.

Podle lékařky Bezdíčkové by situaci pomohlo, kdyby byli rizikoví pacienti předem informováni, že se v případě covid pozitivity mají co nejdříve ozvat buď praktickému lékaři, nebo specialistovi, který léčí jejich základní onemocnění. Také oni totiž mohou léčbu monoklonálními protilátkami indikovat. Právě čas hraje u monoklonálních protilátek klíčovou roli – musí se podat v časné fázi nemoci.

„Dále by pomohlo rozšířit zajištění infekčními sanitami tak, aby nebyly přetěžovány vozy zdravotnické záchranné služby a všichni indikovaní se k léčbě dostali,“ dodává.

Podle lékaře Muchy je třeba zlepšit také celkovou informovanost o léčbě, a to zejména u těch, kteří z ní mohou mít největší prospěch. Sám zaznamenává, že se na ni nejvíce ptají mladí a zdraví lidé, často neočkovaní.

„Oproti tomu vysoce rizikoví senioři trpící více chorobami, klidně i plně očkování, kteří se nakazí, o možnosti podávání protilátek často nemají tušení. Přitom protilátky jsou určeny právě velmi rizikovým osobám nad 65 let, s více chronickými chorobami,“ uvedl praktik.

Lékaři zároveň upozorňují na to, že nelze monoklonální protilátky vnímat jako alternativní řešení pro ty, kdo odmítají očkování. A to nejen kvůli mnohonásobně vyšší ceně.

Důvodů je podle praktičky Bezdíčkové hned několik. Ve středu je přiblížila během odborné konference Společnosti všeobecného lékařství. Důležité podle ní je například to, že očkování s vyšší účinností těžkému průběhu covidu zcela zabraňuje.

„Jakmile pacient už nemoc má, byť je mu aplikována léčba monoklonálními protilátkami, tak přece jen nějaké následky s sebou onemocnění nést může. Navíc když vezmeme v potaz počty nemocných, které u nás hrozí, a nákladovost léčby, nebudeme v případě velkého počtu nemocných mít na to, abychom všem protilátky aplikovali. V tuto chvíli je jich dostatek, ale skutečně by mohla přijít situace, kdy to tak nebude,“ dodala. Upozornila také na riziko postcovidových potíží, které mohou lidé mít i přesto, že jsou včas léčeni.

Souhlasí s ní také praktický lékař Svatopluk Býma. Podle něj si řada takzvaných odpíračů vakcín, kteří však mají zájem o monoklonální protilátky, počíná nelogicky i z dalšího důvodu. „Často argumentují tím, že vakcína byla urychleně vyvinuta a nebyla zkontrolována. Podle stejných pravidel ale byly vyvinuty a kontrolovány i monoklonální protilátky,“ uvedl.