Článek
Česká národní banka i analytici to předpokládali – a vývoj jim dává za pravdu. Inflace v Česku nabývá na síle, v září ceny meziročně rostly o 4,9 procenta, tedy nejrychleji od října roku 2008.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v září oproti srpnu o 0,2 procenta a meziročně o 4,9 procenta. Meziroční růst cen byl zaznamenán ve většině sledovaných položek. Zvýšily se náklady na vlastní bydlení, dále zdražily například pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích i nábytek do domácnosti,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Vrchol inflace přijde podle analytiků a ekonomů na začátku příštího roku. „Míra inflace by mohla lehce přesáhnout šest procent. Velkou nejistotou je zdražování energií. Například ceny plynu se teď utrhly ze řetězu,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Právě energie totiž v září ještě meziročně zlevňovaly, v říjnu však přijde obrat. Ale nahoru šly ceny nájemného i potřeb k údržbě bytu.
Podle některých však růst bude eskalovat ještě letos. „V posledních měsících letošního roku bude tempo inflace kulminovat, neboť v příštím roce zmírní. Letos koncem roku ovšem může atakovat úroveň šesti procent, nelze vyloučit vzestup až k sedmiprocentní úrovni,“ myslí si hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Současný vývoj tak dává vzpomenout na rok 2008, kdy se inflace pohybovala kolem sedmi procent a výš. Tehdy ji však vyšroubovalo zvyšování DPH, zatímco dnes jsou příčiny odlišné.
Inflaci dál potáhnou domácí faktory, jako například zdražování nemovitostí či ceny stavebních prací. „Nemovitosti zdražuje omezená výstavba uplynulých let a donedávna extrémně uvolněná měnová politika ČNB, jež notně zlevnila hypotéky,“ uvedl Kovanda.
Velmi proinflační zůstane i napjatý trh práce, kde chybí velké množství pracovníků. Míra nezaměstnanosti je v Česku pořád nejnižší v Evropské unii a v září dosahovala 3,5 procenta.
Kromě zmíněných stavebních prací či energií potáhne inflaci i zdražování jídla a nápojů. A velkou měrou k ní přispívá i fiskální politika vlády Andreje Babiše podporovaná odboráři.
„V některých okamžicích je až komické, když třeba Josef Středula říká, že mu strašně vadí navyšování státního dluhu a to, že tady máme inflaci. A na druhou stranu pak strašně tlačí na to, aby se přidávalo na platech, a to víc, než je ta aktuální i očekávaná inflace,“ uvedl pro SZ Byznys bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Podle Hampla tak vláda zvyšováním výdajů sama inflaci přifukuje.
Inflace nejvíce dopadne hlavně na lidi, kterým klesají příjmy, ale i na ty, kterým se nezvyšují. „Růst úrokových sazeb v ekonomice zhorší podmínky pro poskytování hypoték a dalších úvěrů. Nelze však očekávat, že by se vyšší úrokové sazby výrazně propsaly na běžné a spořící účty,“ říká Křeček. Dodává, že lidé tak budou rychle přicházet o kupní sílu svých úspor.
