Článek
Může to být ulehčení pro spotřebitele. Ceny vyrostly proti únoru 2020 o 2,1 procenta, tedy výrazně méně, než rostly loni, kdy se trvale držely nad třemi procenty. „Meziroční růst spotřebitelských cen mírně zpomalil již posedmé za sebou,“ zdůrazňuje příznivý trend zpráva Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zmírnil, případně se úplně zastavil růst cen přístrojů a drogistického zboží pro domácnost, stejnou bilanci hlásí obchod s obuví a oděvy, který ovšem funguje převážně na internetu. Dobrou buducnost spotřebitelům prorokují také bankovní analytici. „Celkově v průběhu roku neočekáváme nikterak výrazné cenové tlaky,“ míní například David Vagenknecht z Raiffeisen Bank.
Tuzemská bilance ovšem vychází v rozporu s mezinárodními daty. Předběžný odhad meziroční inflace v eurozóně se drží už druhý měsíc na úrovni 0,9 procenta, i když loni ve většině zemí ceny klesaly. Ve Spojených státech ceny rostly po většinu minulého roku o procento, na únor už ekonomové předpovídají 1,7 procenta.
Při bližším pohledu na data ČSÚ je vidět, že také v tuzemsku se mohou poměry změnit. Ceny větší části zboží na trhu rostou, či klesají setrvalým tempem a tento vývoj popisuje tzv. jádrová inflace. Do toho se však nepočítá několik komodit, konkrétně potraviny, pohonné hmoty a zboží s regulovanými cenami, tedy především elektřina a plyn.
Ceny se u nich mohou zvyšovat či snižovat takřka okamžitě a dramaticky ovlivnit i celkovou inflaci. Jádrová inflace se v únoru držela na úrovni dvou procent, podobně jako loni. Ve srovnání s loňskem však stagnují potraviny a regulované ceny, dosud jsou levnější také pohonné hmoty.
Dnes není podle expertů pochyb, že benzín podraží, proto by také v příštích měsících už neměla inflace klesat. Nejde vyloučit, že se do Česka přenese zdražování potravin z Německa. Podle zahraničních analytiků může být růst cen ve vyspělých zemích počátkem dlouhodobého trendu.
„Dnes nejsou tématem krachy státních rozpočtů jako po minulé krizi, strach vzbuzuje návrat inflace,“ popsal náladu mezi velkými investory Dennis Kremer, redaktor deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Za příklad uvádí Spojené státy, kde centrální banka dosud nakupuje státní dluhopisy a pouští tak do oběhu stovky miliard dolarů. Státní dluh a objem financí v ekonomice se zvýší, pokud prezident Joe Biden realizuje svůj plán na oživení ekonomiky v historicky nevídané hodnotě 1,9 bilionu dolarů.
Právě neomezené pumpování peněz do ekonomiky vzbuzuje obavy z budoucí inflace, jak o tom svědčí průzkumy mezi podnikateli i zvyšování úrokových sazeb amerických vládních dluhopisů. Za převrat se považuje už to, že výnosy desetiletých dluhopisů vyrostly během krátké doby z jednoho procenta na 1,5 procenta.
O něco pomaleji než Amerika se zadlužují evropské státy. Přesto údaje Evropské centrální banky o výnosech desetiletých dluhopisů za únor potvrzují, že opatrnější jsou rovněž věřitelé evropských států. Z měsíce na měsíc vyrostly úroky u desetiletých dluhopisů u většiny zemí o 0,2 procenta.
To se týká i Česka. Výnosy českých dluhopisů navíc za posledních šest měsíců vyrostly o 0,6 procenta, tedy nejrychleji v celé Evropě. Nízkou důvěru investorů a obavy z tuzemské inflace ukazuje fakt, že Češi dnes mají v Evropské unii třetí nejdražší půjčky.
