Článek
Svíravá bolest na hrudi, která může vystřelovat do končetin nebo čelisti. Tak se podle lékařů projevuje infarkt myokardu, nejčastější příčina úmrtí v Česku. V pátek představili alarmující data. Při pandemii covidu v kardioecentrech ubyla pětina pacientů. Návštěvy zbytečně odkládali. Záchranky v „běžných letech“ ročně dovezou sedmnáct až dvacet tisíc pacientů s infarktem. „Ne, že bychom dělali něco jinak, zdravotní péče je špičková, ale nikdy jsme se nesetkali s tím, že pacienti přicházejí tak pozdě. Vrátili jsme se prakticky o dvacet let nazpět,“ sdělil šéf České asociace intervenční kardiologie Petr Kala.
Podle jeho odhadu tak zbytečně zemřely desítky až stovky lidí, kteří pozdě, nebo vůbec nezavolali záchrannou službu.
Lékaři napříč 22 specializovanými pracovišti v Česku se shodují na hlavní příčině. Je to obava z nákazy covidem. „Když mluvíme s pacienty – oni se prostě báli. Často také své srdeční obtíže nesprávně přičítali infekci. Bylo to smísení pocitů, ale strach hrál hrozně velkou roli,“ doplnil Kala, který pracuje jako přednosta Interní kardiologické kliniky brněnské Fakultní nemocnice v Bohunicích.
O desetinu ubylo všech koronárních intervencí. „Znamená to 2500 takových výkonů,“ řekl Kala.
Doktoři přitom předpokládají, že infarktů myokardu v době pandemie reálně spíš přibylo. „Psychosociální stres by se měl podílet spíš na nárůstu kardiovaskulárních onemocnění,“ sdělil předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Dodal, že lékaři evidují také úbytek lehčích mozkových příhod. „Ne, že by nebyly, pacienti k nám prostě nedoputovali,“ řekl.
Lékaři zdůrazňují, že zvládnou vrátit do běžného života až 95 procent všech lidí, kteří prodělali infarkt. Zásadně se to však odvíjí od toho, jak rychle člověk vyhledá pomoc. „Šance, že přežijete, závisí na tom, kolik svalu je infarktem poškozeno. Každých deset minut hraje roli, jak velkou část srdečního svalu se podaří zachránit,“ popsal místopředseda kardiologické asociace Martin Mates.
Doplnil, že pro účinnou léčbu jsou zásadní dva intervaly – než si pacient zavolá záchranku a poté čas do zprůchodnění tepny. Právě doba mezi prvními obtížemi a zavoláním záchranářů se zbytečně prodloužila.
Lidé se podle doporučení lékařů mají obracet na pomoc po deseti až patnácti minutách od prvních obtíží. Často to však dělají až po třech hodinách, což může vést k fatálním následkům. S prodlevou častěji volají ženy. Neléčený srdeční infarkt s sebou nese riziko úmrtí až u třetiny případů.
Linhart zdůraznil, že Česko naprosto selhalo v prevenci šíření pandemie. „V přepočtu mrtvých na sto tisíc obyvatel patříme bezkonkurenčně na světovou špičku. Ale nelze z toho vinit zdravotnictví. Z hlediska péče jsme na tom velmi dobře. Ale s takovým přívalem nemocných se nedalo zabránit tak velkému počtu mrtvých,“ řekl.
Dodal, že spousta z nich zemřela na jiné příčiny než covid. „Řada z nich kvůli tomu, že zaměnila své potíže spojené s covidem, anebo se bála do nemocnice,“ uvedl Linhart.
Česko patří celosvětově k zemím s největším výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Průměrný věk pacientů s infarktem je kolem 63 let a postupně klesá.
K nejrizikovějším faktorům, které vedou k selhání srdce, patří vysoký tlak, kouření, alkohol a stres. „V kouření stále patříme ke smutným šampionům. A především mužská populace za posledních třicet let výrazně přibrala na váze,“ doplnil Linhart.
Čeští lékaři přitom v léčbě kardiovaskulárních nemocí patří mezi světovou elitu. Zákrok pro zprůchodnění srdeční tepny pro ně není nijak zvlášť složitý. „Máme 22 specializovaných pracovišť a svět se od nás může učit. Zákrok trvá dvacet až třicet minut. Do srdce se zavede asi dvoumilimetrový katetr. Zjistíme, která věnčitá tepna je uzavřená. Úkolem je co nejrychleji ji zprůchodnit. Pacient pak cítí okamžitou úlevu,“ řek kardiolog Jan Sitar z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny.
Lékaři apelují na lidi, aby návštěvy doktorů neodkládali. Tento týden je proto zasvěcený osvětové akci Dny srdečního selhání. Každoročně postihuje na celém světě více než 60 milionů lidí a jeho výskyt stále narůstá.
