Článek
Protesty zachvátily severní a východní Indii už ve chvíli, kdy zákon prošel parlamentem. Demonstranti v západním Bengálsku zablokovali zapálenými autobusy klíčové dopravní tepny, v Assamu, státu na severovýchodě Indie, vláda zavedla zákaz vycházení. Policie proti demonstrantům použila slzný plyn a obušky. Během pěti dní zemřelo při protestech šest lidí.
Ke střetům mezi demonstranty a policií došlo i v hlavním městě Dillí. Studenti z prestižní univerzity Jamia Millia Islamia uspořádali protestní pochod, ten ale skončil násilnostmi.
Ty odstartovaly vržené kameny na přítomné policisty, kteří zareagovali slzným plynem. „Ten zákon se musí zrušit. Nepřestaneme s protesty, dokud se tak nestane,“ řekl deníku The Guardian jeden z organizátorů pochodu Simanta Thakuria. „Nepodporujeme žádnou formu násilí. Je to také naše země,“ dodal student.
Podle BBC ale za vyhrocením situace nestojí studenti, kteří se od násilností distancovali, ale místní problémoví obyvatelé. Univerzita si stěžuje na neoprávněný vstup na její půdu ze strany policie. Ta se brání, že udělala vše, co bylo nezbytné k ukončení protestů. Místní školy zůstanou v pondělí zavřené.
Indičtí poslanci návrh zákona schválili 11. prosince. Autorem návrhu je vláda vedená hinduistickými nacionalisty a premiérem Naréndrou Módím, který ovládl květnové volby. Zákon tak mění 64 let starou verzi, která nelegálním přistěhovalcům zakazovala získat indické občanství.
Nelegální přistěhovalec je v indickém právním systému člověk, který do země vstoupí bez platných cestovních dokladů nebo zůstane déle, než má povoleno vízem.
Nově musí osoba k získání občanství pracovat pro federální vládu místo minimálně jedenácti let jen let šest. Novela se týká šesti náboženských skupin – hindů, sikhů, buddhistů, džinistů, pársů a křesťanů ze tří států, Pákistánu, Bangladéše a Afghánistánu.
Podle kritiků nelze udělovat občanství na základě víry. Někteří indičtí právníci pak tvrdí, že může jít o náboženskou diskriminaci.
Kritici upozorňují také na to, že v některých zemích jsou perzekuováni i muslimové, například Rohingové v Myanmaru nebo Ahmadíjové v Pákistánu. Zastánci zákona ale oponují, že okolní státy jsou převážně muslimské, země by tak měla pomoci hlavně náboženským menšinám. V Indii aktuálně žije na 200 milionů muslimů.
