Článek
Tradiční lázeňský hotel Františkovy Lázně Savoy, česká pobočka oděvního řetězce Camaieu, finanční skupina Arca Capital Bohemia, ostravský Městský fotbalový klub Vítkovice, prodejce hutního materiálu Gracík, výrobce režných tkanin Sumtex, podílové fondy Akro, papírna Cerepa, dodavatel průmyslových projektů ZK - Termochem, výrobce izolace Termolife, prodejce bezlepkových potravin Compimex, zdravotnické zařízení Swiss Med Clinic.
Jen pár jmen ze seznamu firem, které se letos objevily v insolvenčním rejstříku.
Redakce SZ Byznys a analytická společnost CRIF – Czech Credit Bureau sestavily Index insolvencí, který týden po týdnu sleduje vývoj na tomto poli v situaci, kdy se česká ekonomika vyrovnává s dopady pandemie covidu-19. Číslo vyjadřuje poměr počtu insolvenčních návrhů (zahájení insolvenčních řízení) všech typů subjektů, tj. insolvenčních návrhů u právnických osob, fyzických osob – podnikatelů a fyzických osob zahájených v posledním týdnu ve srovnání s týdenním průměrem insolvenčních návrhů v roce 2019.
„Srovnání s průměrnými hodnotami v roce 2019 jsme zvolili z toho důvodu, že v polovině minulého roku došlo ke změně insolvenčního zákona,“ vysvětluje analytik CRIF Jan Cikler.
Stejně tak jako pandemie covidu-19 přišla ve dvou vlnách, tak i legislativní změny a zásahy do insolvenční legislativy přišly ve dvou hlavních fázích, jarní a podzimní. Na jaře 2020 byly přijaty hlavní dva zákony na poli právní úpravy insolvencí: Lex Covid Justice I a zákon o odkladu splátek. Na podzim 2020 byl v reakci na druhou vlnu pandemie přijat tzv. Lex Covid Justice II.
„Novely insolvenčního zákona byly přijaty ve stavu legislativní nouze. Vycházely z předpokladu, že hlavním problémem lidí, podnikatelů a firem bude v dohledné době insolvence, a že největší nápor čeká insolvenční soudy a insolvenční správce,“ konstatoval Michal Žižlavský, člen představenstva a předseda insolvenční sekce České advokátní komory.
Jarní Lex Covid Justice I
Omezil povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh (tzv. dlužnický insolvenční návrh) v případě, že úpadek dlužníka nastal po přijetí mimořádných vládních opatření proti dopadům pandemie covidu-19, anebo pokud úpadek byl převážně způsoben v důsledku okolností souvisejících s předmětnými mimořádnými vládními opatřeními, které dlužníkovi znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly úhradu jeho peněžitých závazků (např. z důvodu přerušení provozu). Toto omezení mělo být účinné do uplynutí šesti měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do konce prosince 2020.
Zakázal podávání insolvenčních návrhů ze strany věřitelů (tzv. věřitelských insolvenčních návrhů) od 24. 4. 2020 do 31. 8. 2020. K insolvenčním návrhům podaných věřitelem v tomto období se nepřihlíželo.
Zavedl institut tzv. mimořádného moratoria, o které mohli dlužníci-podnikatelé, již nebyli v úpadku ke dni 12. března 2020, požádat do konce srpna 2020, a které je ochránilo na dobu tří měsíců od schválení ze strany soudu (s možností prodloužení o další tři měsíce) před věřitelskými insolvenčními návrhy.
Byly zmírněny podmínky běžících oddlužení. Soud může například přiznat osvobození od placení zbytků dluhů lidem, kteří nejsou schopni plnit splátkové kalendáře z důvodu ztráty zaměstnání, která souvisí s krizovou situací. Podnikatelům byla zase dočasně pozastavena povinnost zahájit insolvenční řízení v případě úpadku své firmy.
„To nepovažuji za krok správným směrem. Když se někdo nachází v úpadku, nehrozí mu sice dnes sankce za to, že nepodá insolvenční návrh, ale bude zpravidla postižen za poškozování a zvýhodňování věřitelů. Obvykle totiž někomu platí a jinému ne,“ hodnotí legislativní úpravy Michal Žižlavský.
Za účinnější opatření považuje novinku v podobě mimořádného moratoria. To chrání provozuschopné podniky, které se dostaly do přechodných platebních potíží v důsledku dočasného výpadku příjmů. „Pod ochranou mimořádného moratoria mohou přednostně platit závazky, které bezprostředně souvisí s provozem podniku. Staré dluhy nemusejí dočasně řešit a nehrozí jim exekuce,“ vysvětluje.
Co přinesl podzimní Lex Covid II
Prodloužil omezení povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh do konce června 2021.
Prodloužil trvání možnosti dlužníka požádat o mimořádné moratorium do konce června 2021 za podmínky, že dlužník nesměl být ke dni 5. října 2020 v úpadku.
Ve druhé polovině roku 2019 počet insolvenčních návrhů výrazně vzrostl a tento trend jsme mohli sledovat i v prvních měsících roku 2020.
Tento nárůst je nejpatrnější na grafu insolvenčních návrhů fyzických osob (FO). V současné době je sice počet insolvenčních návrhů FO vyšší než v první polovině roku 2019, ale je patrné, že začátkem roku 2020 pokračoval trend z druhé poloviny roku 2019. Ten byl ale „otočen“ na začátku první koronavirové vlny (příčinou je umožnění odkladu splátek úvěrů) a trend stále přetrvává.
„Dá se předpokládat, že za normálních okolností by k tak prudkému poklesu nedošlo, spíš bychom se pohybovali dále kolem 500 návrhů týdně. Z toho je patrné, že velký počet návrhů se odsouvá a v příštím roce se dá očekávat výraznější nárůst,“ míní Cikler.
Toto neplatí pro firmy (právnické osoby), kde se počty insolvenčních návrhů dostávají na vyšší hodnoty. „Z toho důvodu očekáváme již během začátku příštího roku i nárůst počtu úpadků, který je zejména nyní ve druhé polovině roku pod průměrnými hodnotami roku 2019,“ komentuje situaci analytik CRIF Jan Cikler.
Experti se podle Vladimíra Polácha, advokáta kanceláře Squire Patton Boggs, shodují, že přijatá opatření řeší hlavně akutní dopady pandemie.
„Přijaté změny mají většinou dočasný charakter, což považuji za správné. Každá výhoda jedné strany vztahu dlužník-věřitel totiž znamená nevýhodu pro druhou stranu. Na to bychom měli myslet při přijímání dalších změn, které nás ještě čekají,“ podotýká Michal Žižlavský.
Dlouhodobě se dá totiž předpokládat, že počet insolvencí v čase poroste a můžeme čekat výraznější negativní dopady na zasažené podniky, jejich obchodní partnery a dodavatelsko-odběratelské řetězce nelze rovněž vyloučit. „V průběhu první poloviny roku 2021 tedy lze očekávat vedle pravděpodobného zvyšování počtů insolvenčních návrhů rovněž častější využívání mimořádných moratorií,“ míní Polách.
Do českého práva by měla být v příštím roce také implementována evropská směrnice o preventivní restrukturalizaci. Ta by měla dlužníkům nabídnout prostředky k řešení jejich nepříznivé finanční situace ještě v době, kdy u nich nenastal úpadek, tedy když se nacházejí ve fázi hrozícího úpadku.
„Problematika hrozícího úpadku, včasné a kvalifikované řešení takové situace ze strany dlužníka je v českém prostředí stále poměrně okrajovou záležitostí, byť v kontextu Spojených států amerických a západní Evropy jde o relativně často využívaný prostředek záchrany podnikání dlužníka, respektive jeho finančně zdravé části,“ podotkl právník Squire Patton Boggs.
S poukazem na implementaci směrnice již vláda schválila návrh zákona, který zkracuje délku nových oddlužení z pěti na tři roky. Návrhem se již zabývají poslanci. Zkrácení oddlužení se navrhuje nejen pro podnikatele, ale i pro spotřebitele, což po nás směrnice nevyžaduje.
„Jde o gold plating (česky se dá říct, že je Česko papežštější než papež, v tomto případě EU - pozn. red.), který nepovažuji za šťastný. Zatím neproběhlo vyhodnocení dopadů loňské velké novely insolvenčního zákona, která podstatně zmírnila podmínky oddlužení. Navíc další úlevy přinesly dlužníkům nouzové zákony Lex Covid Justice I a Lex Covid Justice II,“ zdůraznil Michal Žižlavský.
Kontrola nepoctivých dlužníků
Podle něj se málo pracuje s kontrolou nepoctivých dlužníků. „Nezvažuje se možnost srovnat výši nezabavitelných částek v exekuci a oddlužení. Bez toho se nikdy nezbavíme vícečetných exekucí,“ míní.
Návrh také zvyšuje podnikatelská rizika drobných živnostníků. Ti mají vztahy se spotřebiteli jako věřitelé a z věřitelů, kterým zákazníci neplatí, se snadno stávají dlužníci.
„Návrh je podle mne předkládán bez dostatečné předchozí diskuze a bez snahy vybalancovat oprávněné zájmy věřitelů. To může narušit ekonomicko-sociální smír ve společnosti. A může se stát ještě jedna věc, kterou vláda určitě nezamýšlí. Až dosud fungující procesy oddlužení mohou přestat fungovat,“ uzavírá Žižlavský.
