Článek
Více než tři tisíce obětí za třicet let občanské války v Severním Irsku. Země se s The Troubles (Trable), jak se konfliktu eufemisticky přezdívá, ani po více než dvou dekádách od podepsání mírové Velkopáteční dohody z roku 1998 dosud nevyrovnala. Britská vláda má proto přijít s novým plánem.
Britští veteráni a někdejší členové teroristických skupin nebudou podle zjištění britského listu The Times za své činy stíháni. Ministři britského kabinetu chtějí promlčet všechny případy kromě těch, kdy jde o možné válečné zločiny, mučení a genocidu.
Původní plány odsouhlasené v roce 2014 severoirským Stormontem, tamní obdobou parlamentu, tak vláda smetla ze stolu. Počítaly totiž s investicí 150 milionů liber (skoro 4,5 miliard korun) do rozsáhlého vyšetřování všech úmrtí, k nimž v rámci Troubles došlo.
Plán představí královna Alžběta II.
Údajně inspirovaná Komisí pravdy a usmíření, kterou v Jihoafrické republice ustavil Nelson Mandela po skončení apartheidu, chce britská vláda zahájit podobný proces i na britských ostrovech. Bez toho, aniž by čelili soudům, budou moci účastníci konfliktu vystoupit a mluvit o svém podílu na nedávné, stále bolestivé historii země.
Komise pravdy a usmíření
Pod taktovkou tehdejšího prezidenta Nelsona Mandely vznikla v Jihoafrické republice v roce 1996 po ukončení apartheidu. Před tribunál tam předstoupili jak pachatelé násilností, osvobození od dalšího vyšetřování, tak i jejich oběti nebo svědci. Díky komisi se podařilo přebudovat konstrukci společnosti – a černošské obyvatelstvo tak dostalo prostor vybudovat si jinou pozici, než která mu byla do té doby přisuzována.
Nově zřízená komise pak výpovědi přezkoumá a použije je pro prošetření jednotlivých úmrtí, aby mohli pozůstalí obětí tuto životní kapitolu snadněji uzavřít. Ministr pro Severní Irsko, konzervativec Brandon Lewis, podle Timesů řeší i vytvoření „muzea pro pátrání po pravdě“, jež by „z debaty o zločinech udělalo debatu o historii“.
Podle zdroje The Times z prostředí britské vlády mají být součástí této iniciativy založené na orální historii hlasy, které dosud „nebyly vyslyšeny“. Tématu dědictví nedávné severoirské historie se má věnovat ve svém výročním projevu v britském parlamentu královna Alžběta II., která příští úterý oznámí tento záměr oficiálně.
„Nejpodlejší britská vláda“
Kritiky nového plánu podle Timesů budou pravděpodobně jak republikáni ze strany Sinn Féin, tak unionisté z Demokratické unionistické strany. Republikánský tábor totiž volá po vyšetřování a obvinění britských vojáků, zatímco ten unionistický chce totéž, jen pro usvědčené teroristy z řad nacionalistů. Šéfka Sinn Féin Mary Lou McDonaldová už ostatně prohlásila, že jakákoliv snaha ze strany Británie „omilostnit své vojáky by byla hanebná“. A šlo by podle ní o útok na právní stát, píše BBC.
S plánem ostatně nejsou spokojené ani další severoirské strany, a to napříč politickým spektrem. Colum Eastwood, lídr severoirské Sociálně demokratické a labouristické strany, o plánu prohlásil, že by šlo o „největší zradu obětí britskou vládou“ a že by „postavil obrovskou překážku do cesty za usmířením“.
Osmdesátiletý David Griffin čeká už od roku 2012 na to, zda bude obviněn ze svého zapojení do přestřelky v roce 1972, která vedla ke smrti člena IRA. „Před deseti lety mi bylo slíbeno, že budu buď obviněn, nebo dostanu dopis s úplným osvobozením. A stále čekám,“ uvedl pro Timesy.
„Je to ta nejpodlejší vláda, s níž jsem se kdy setkal. Jsou tak cyničtí a nedůvěryhodní, nemyslím si, že jim někdo může věřit. Společnost musí jít dál, ovšem na základě pravdy a spravedlnosti. Neposune se tím, že minulost schováte. A tato vláda se více stará o své konzervativní poslance z vojenských obvodů než o oběti minulosti,“ uvedl v Eastwood v rozhovoru pro BBC Radio Foyle.
Proti se vyjádřil už i irský místopředseda vlády Leo Varadkar. Irský kabinet je podle něj hluboce znepokojen zprávami, že má Británie v úmyslu omezit budoucí vyšetřování činů britských vojáků. Irská vláda pak té britské „silně doporučila, aby nečinila jednostranné kroky při řešení citlivých otázek“.
Informace o novém plánu, jak se vypořádat s krvavou minulostí, přišly jen několik dní po ztroskotaném soudním procesu se dvěma britskými veterány, kteří byli obvinění z vraždy Joea McCanna, vysoce postaveného představitele Irské republikánské armády. Jde o případ z roku 1972.
Soudce oba obviněné, nyní sedmdesátníky, omilostnil kvůli údajnému nedostatku důkazů. Podle britského deníku The Daily Mail by teď severoirští prokurátoři měli zahájit přezkoumání důkazů proti šestnácti britským veteránům.
