Jak dlouho trvá imunita po covidu? Nelze se na ni spoléhat, dokládá studie

Otázky okolo vlastní imunitní ochrany po prodělaném covidu-19 patří během pandemie mezi ty nejčastější. Musím se vůbec očkovat, když jsem covid loni prodělal? A není imunita po nemoci stabilnější než po očkování?

Na jednu z největších vědeckých prací upozornil tento týden Roman Chlíbek, epidemiolog a šéf České vakcinologické společnosti. Dánská studie pracovala s daty od přibližně čtyř milionů lidí testovaných metodou PCR. Výzkumníci zkoumali výsledky a parametry testů z první vlny epidemie mezi březnem a květnem a z druhé vlny na podzim 2020.

Dospěli přitom k závěru, že samotné prodělání covidu-19 může před reinfekcí poskytnout přibližně až 80procentní ochranu. Taková ochrana zároveň může trvat až šest měsíců od akutní fáze infekce.

Na první pohled jde o relativně optimistické údaje. Výzkumníci však upozornili na to, že ani zdaleka nejsou paušální a že čísla klesají zejména ve vyšších věkových skupinách. U lidí nad 65 let, tedy ve skupině nejvíce ohrožené těžkým průběhem covidu-19, výzkumníci zaznamenali jen 47procentní míru ochrany.

„Naproti tomu účinnost očkování je 85 až 90 %, včetně seniorů, ale jsou nutné dvě dávky,“ dodává profesor Chlíbek.

Do celé věci nyní promlouvá další faktor - mutování koronaviru. Zmiňovaná studie byla prováděna v době, kdy nedominovala žádná z nově popsaných variant. Některé z nich přitom vykazují částečnou odolnost vůči dříve získaným protilátkám.

Nový aspekt vzala v potaz například zatím nerecenzovaná britská práce měřící protilátky u zdravotníků. Ta ukázala, že hladiny mohou být velmi odlišné člověk od člověka, roli hraje i průběh prodělané nemoci.

Většina zdravotníků, která prodělala covid s příznaky, měla detekovatelnou hladinu protilátek i šest měsíců po prodělání nemoci. Jen čtvrtina z nich neměla žádné. Jinak tomu bylo u lidí s bezpříznakovým průběhem - 90 procent nemělo o šest měsíců později žádné protilátky.

Zdravotníci, u nichž byla jen měsíc po infekci slabá imunitní odpověď, neměli po šesti měsících žádné protilátky, které by jim pomohly ubránit se variantě alfa, dříve známé jako britská.

Protilátky vůči variantě beta, která se poprvé objevila v Jihoafrické republice, nezjistili vědci u nikoho. Imunitní reakci na mutaci delta, jíž se dříve říkalo indická, budou teprve zkoumat.

„Podle toho, co jsme zjistili, vás prodělání covidu-19 nemusí dlouhodobě ochránit před opětovnou nákazou, zejména před novými mutacemi,“ citoval Guardian Eleanor Barnesovou, profesorku hepatologie a experimentální medicíny z Oxfordu. „Neměli byste na přirozenou imunitu spoléhat, lepší je se nechat očkovat,“ dodala.

Jedním z pádných argumentů pro to dát přednost očkování místo vystavení se nákaze, je i tzv. long covid či postcovidové potíže. Těmi část pacientů po covidu trpí i řadu měsíců, očkováním se jim však mohou vyhnout.

Jak nedávno upozornila nezisková organizace Podané ruce, také u malé části očkovaných seniorů se může během několika měsíců ochranná hladina protilátek snižovat. Kromě toho mohou varianty viru vykazovat odolnost i vůči protilátkám získaným očkováním.

Zejména u mRNA vakcín Comirnaty a Moderna je však vrchol účinnosti tak vysoký, že i při částečném úniku protilátkám zůstává účinnost poměrně vysoká. Comirnaty při studiích prokázala 95procentní účinnost, Moderna 94procentní.

Pojistit efekt vakcín navíc vědci do budoucna chtějí i pomocí třetích dávek očkování. Látky by měly být upravené i s ohledem na popsané varianty. Kdy na aplikaci tzv. boosterů dojde, není zatím jisté. Někteří odborníci mluví už o letošní zimě.

„Ti, kdo nemoc prodělali v minulosti, budou postupně časem o tu kvalitní imunitu přicházet. Řešením je tedy proočkovanost. Teď ještě máme benefit i z postinfekčních protilátek, ale to nebude trvat věčně,“ uvedl pro Seznam Zprávy epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.