Ideální čas na výpověď, tedy pokud vám není přes padesát

Jak je možné, že nespokojenost pracovníků roste v době historicky nejnižší úrovně nezaměstnanosti? Za situace, kdy na jednu volnou pracovní pozici na českém trhu práce připadá přibližně 0,6 potenciálního zaměstnance?

„Lidé zaměstnání střídají. V tak obrovské mase, jakou představuje trh práce, se neustále mění, kdo je spokojený, kdo není a proč. Někteří práci změní a jsou výrazně spokojenější, zároveň ale část lidí padá do frustrace, protože mezitím vzrostlo jejich očekávání, například kvůli tomu, že spoustu lidí kolem si polepšuje,“ vysvětluje Tomáš Dombrovský, mluvčí firmy LCM, která se na trh práce zaměřuje.

Podle jejich průzkumu, zabývajícího se spokojeností Čechů v zaměstnání, jen během jednoho roku změnilo pracovní pozici 17 procent Čechů. Nejde přitom jen o vysloveně nespokojené zaměstnance, ale také o lidi, již opustili dosavadní místo kvůli lepší podmínkám, které jim nabídl jiný zaměstnavatel.

Je to právě dobrá situace na pracovním trhu, která zaměstnance vede ke změně, ať už jsou důvodem lepší finanční podmínky, vztahy na pracovišti nebo flexibilita práce. Tato tři kritéria průzkum vyhodnotil jako nejdůležitější při rozhodování se pro změnu.

Z šetření navíc vyplývá, že nejspokojenější zaměstnanci jsou ti, kteří na svém místě pracují od jednoho do dvou let. „Lidé, kteří jsou ve stejné práci do dvou let, jsou výrazně spokojenější než ti, kteří pracují na stejné pracovní pozici pět až deset let. Firmy se totiž v nouzi o zaměstnance soustředily na nábor lidí a zapomínaly na své loajální pracovníky,“ komentuje výsledky Dombrovský.

Odborník na trh práce poukázal také na spokojenost v zaměstnání v souvislosti s věkem. Jak průzkum zjistil, nejspokojenější jsou v zaměstnání lidé mezi 30. až 45. rokem. Důvodem je dostatečná praxe a zkušenosti. Naopak pocitově nejhůř na tom je věková skupina nad 50 let. „Lidé nad padesát jsou na okraji zájmu. Je to první skupina, která se dostává mimo zorné pole. Firmy do nich moc neinvestují, mohou mít pocit, že se nedokážou tolik naučit. Jsou to ale jen obyčejné předsudky, nic relevantního,“ upozorňuje Dombrovský.

Míra nezaměstnanosti v Česku v prosinci dosáhla 2,9 procenta, což představuje 215 532 uchazečů o práci. Volných pracovních míst přitom úřad práce ke stejnému datu evidoval 340 957. Na jednu volnou pracovní pozici tak připadá přibližně 0,6 nezaměstnaného. Oproti roku 2017, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 3,5 procenta, je poměr až trojnásobně menší.

„Pokud jde o dopady na stát, tam je nízká nezaměstnanost určitě pozitivní. Čím nižší je nezaměstnanost a tím pádem vyšší zaměstnanost, je to pro stát výhodnější. Stát vyplácí nižší dávky, podpory a naopak získává vyšší daně. Lidé mají víc peněz a více utrácejí. Z pohledu zaměstnanců je to samozřejmě také příznivá situace. Mají práci a nízká nezaměstnanost vytváří lepší podmínky k tomu, aby dostávali lepší mzdu. Mají také větší pocit bezpečí a o své místo se nebojí,“ vysvětluje analytik společnosti Akcenta.cz Miroslav Novák.

Extrémně nízká míra nezaměstnanosti však s sebou podle některých odborníků nese i rizika. „Když se na situaci podíváme celosvětově, téměř každá země má v rámci hospodářské politiky za cíl stabilní inflaci, solidní růst HDP a nízkou zaměstnanost. To, že bychom se měli uměle bránit stavu, ke kterému jsme přirozeně dospěli, mi nepřijde jako dobrý nápad. Naši míru nezaměstnanosti by nám mohla závidět většina států,” říká Novák.

Uznává, že poklesem růstu ekonomiky se v diskuzích často argumentuje. „Žijeme ale v roce 2020 a máme tržní ekonomiku. Subjekty na trhu si dobrovolně rozhodují, co budou vyrábět a kam budou výrobky vyvážet. Nedostatek zaměstnanců podnik tlačí k efektivitě, nákupu strojů, zlepšení technologií, nutí je být efektivnější ve využívání lidských zdrojů. Na rizika si stěžují zejména podniky, které si nemohou dovolit zvyšovat mzdy a balancují na hraně nákladovosti a ziskovosti,” tvrdí analytik. Jak dodává, z nízké míry nezaměstnanosti může nakonec těžit každý – zaměstnanci, stát a z pohledu výzvy ke zvýšení efektivity nakonec i zaměstnavatelé.