Článek
Američtí psi a kočky spotřebují ročně tolik jídla jako celá Francie.
A má to své následky. Gregory Okin z oddělení zeměpisu Kalifornské univerzity v Los Angeles spočítal, že množstvím zkonzumovaného masa mohou za 30 procent znečištění životního prostředí spojeného s živočišnou výrobou v USA.
„Mám rád psy i kočky a určitě nedoporučuji lidem, aby se zbavovali svých mazlíčků nebo je krmili pouze rostlinně, to by bylo nezdravé. Myslím ale, že bychom se měli zamyslet nad všemi dopady, které chov mazlíčků má, abychom o tom mohli upřímně hovořit. Mít mazlíčka má mnoho výhod, ale také velký environmentální dopad,” uvedl Okin.
Vědec spočítal, že psi a kočky krmení masem stojí za 64 miliony tun oxidu uhličitého za rok, což je podobný dopad, jaký má provoz 13,6 milionu aut.
Ve srovnání s rostlinnou stravou se během produkce masa potřebuje víc energie, půdy a vody, což má větší dopady na životní prostředí. To se týká také eroze, pesticidů a odpadu.
Národní spotřebu masa by pomohla snížit takzvaná spotřeba od čumáku po ocas, která redukuje plýtvání. Okin poznamenává, že psi a kočky mohou žrát i ty části masa, které lidé běžně nejedí. Kupovat prémiová krmiva, která často obsahují i maso vhodné pro lidi, je tedy podle něj zbytečné.
Omezování spotřeby masa u lidí se rozšiřuje od vegetariánů k širší veřejnosti jako způsob, jak redukovat vlastní uhlíkovou stopu. Přemýšlení nad krmivem pro zvířata je podle Okina dalším krokem k udržitelnosti.
„Nejsem vegetarián, ale jedení masa něco stojí. Ti, kteří mají maso rádi, musejí být schopni mít informovanou konverzaci o svých volbách, a to včetně voleb, které činí pro své mazlíčky,” řekl Okin.
Jednoduché řešení v tomto případě neexistuje. Mazlíčci totiž poskytují sociální, zdravotní a emoční benefity, které nelze zpochybnit. Lidé, již nechtějí krmit své mazlíčky masem, proto můžou místo psa nebo kočky zvolit například papouška či křečka.
