Článek
Test, který se podle The Times běžně používá k testování intelektu opic, podle vědců odhalil kognitivní schopnosti, které u prasat v minulosti nebyly pozorovány. Skutečnost, že prasata chápala souvislost mezi joystickem a hrou na obrazovce, podle vědců „není malé zjištění“.
pigs are now officially gamers. Next up is pigs streaming on Twitch 🐷 https://t.co/SPOpi6Svf2
— Tom Warren (@tomwarren) February 11, 2021
Prasata obvykle dostávala za „vítězství“ ve hře odměnu. Podle BBC si ale prasata za povzbuzování vědců s joystickem hrála i v momentě, kdy se automat, který jim na základě úspěchu přiděloval jídlo, rozbil.
Vedoucí projektu Candace Croneyová z Univerzity Purdue v Indianě uvedla, že projekt zásadně změnil to, jak se na zvířata dívá. „Když jsem tuto studii zahájila, moc jsem o prasatech nevěděla. Upřímně řečeno jsem si myslela, že jsou to hloupá a špinavá zvířata,“ uvedla Croneyová.
„Tento druh studií je důležitý. To, jak s prasaty komunikujeme a co s nimi děláme, na ně má dopad, stejně jako u všech vnímajících bytostí. (…) Testovali jsme, zda prase dokáže navázat spojení mezi joystickem a děním na obrazovce. V přirozeném světě je na to nemohlo nic připravit,“ uvedla Croneyová.
Přesto to prasata dokázala. Ze dvou prasat yorkshirského plemene byl ve hře Hamlet lepší než Omelette, obě zvířata se ale s narůstají obtížností vyrovnávala těžko – cíl v pozdější fázi zasáhla v méně než polovině případů.
Mezi dvěma mikroprasátky plemene Panepinto byl ve hráčských dovednostech větší rozdíl – zatímco Ivory dokázal zasáhnout cíl v 76 % případů, Ebony to dokázala jen ve 34 % případů.
Pozoruhodný podle vědců byl samotný fakt, že prasata hru vůbec dokázala hrát. Croneyová a její kolegové si rychle uvědomili, že srovnání s dovednostmi opic bylo nespravedlivé. Ne proto, že by opice a primáti byli chytřejší, ale protože prasata musela joystick ovládat rypákem. Bylo pro ně tak notně složitější současně sledovat obrazovku a současně ovládat hru.
Vědci studii uzavřeli s tím, že zvířecí snaha nebyla náhodná, ale spíše úmyslná a soustředěná. To podle The Times znamená, že „všechna prasata ovládla souvislost mezi joystickem a pohybem kurzoru alespoň do určité míry“. Croneyová nicméně přiznává, že si vždy neudržovala přísný vědecký odstup. Poznamenala, že blízký kontakt fungoval jako dobrá motivace, zejména pak škrábání na břiše.
Zjištění podle autorky studie ukazují, že bychom při uvažování o životních podmínkách prasat měli brát jejich intelektuální potřeby mnohem vážněji. Po skončení výzkumu tak Croneyová nechala všechna testovaná prasata, kromě Omelette, která zemřela, přestěhovat do nového domova.
