Článek
Za tmy, za závěsy a bez kamer i fotoaparátů. Tak to loni v prosinci vypadalo, když polský prezident Andrzej Duda jmenoval tři nové ústavní soudce. Jedním z nich byl i Stanisław Piotrowicz, někdejší prokurátor komunistického režimu.
Do funkce ústavního soudce ho svými hlasy poslala vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost.
Piotrowicz byl členem komunistické strany a od roku 1978 prokurátorem. Po vyhlášení výjimečného stavu v roce 1981, během kterého režim rozprášil Solidaritu, stál Piotrowicz za obviněním aktivního člena opozice. V roce 1984 dokonce dostal od režimu Bronzový kříž za výkonnost.
Po nástupu vlády PiS se stal Piotrowicz – už v roli poslance – jednou z hlavních tváří reforem soudnictví. V parlamentu je pomáhal prosazovat jako šéf ústavně-právního výboru tím, že umlčoval opoziční poslance.
Verze o „nadřazené třídě”
Kontroverzní změny obhajoval nutností dekomunizace justice a zkrocení „nadřazené soudcovské třídy”. Důslednou dekomunizaci a odpolitizování soudů si stanovila jako svou prioritu vláda Mateusze Morawieckého.
Piotrowicz v říjnových parlamentních volbách obhajoval na vysokém místě kandidátky mandát poslance, voliči už ho ale do sněmovny znovu neposlali. Strana PiS pak pro Piotrowicze našla nové místo na ústavním soudu.
Premiér Morawiecki, jehož otec Kornel byl nedávno pohřben se státními poctami za působení v protikomunistické organizaci, Piotrowicze a jeho nominaci hájil.
„Neodstřiháváme se od lidí, kteří chtějí reformovat Polsko, kteří milují Polsko. Seznámil jsem se s Piotrowiczovou prací v době prvních let výjimečného stavu. Byl opravdu prokurátorem, ale v případech, které mu prošly pod rukama, se zachoval slušně,” uvedl v prosinci premiér v televizi Polsat.
Podobné zastání našel bývalý komunistický prokurátor i u předsedy PiS Jarosława Kaczyńského a pro jeho nominaci do funkce soudce hlasovali i někteří bývalí členové Solidarity, kteří za výjimečného stavu trpěli perzekucemi.
V Česku se zvedla vlna kritiky v souvislosti s kandidaturou exministryně spravedlnosti Heleny Válkové z hnutí ANO na post ombudsmanky. Zjistilo se, že Válková v totalitním Československu coby členka KSČ publikovala v časopise Prokuratura články s Josefem Urválkem – prokurátorem, který nese přímou odpovědnost za smrt desítek politických vězňů, včetně Milady Horákové. Helena Válková obvinění, která jako první zveřejnil server Info.cz, důrazně odmítla. V rozhovoru pro Seznam Zprávy dokonce řekla, že zvažuje žalobu na ochranu osobnosti.
