Hlavní obsah

I pivo může chutnat ekologicky. Pivovary se snaží redukovat emise

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Česká republika je pivovarnictvím proslulá. Kromě piva však při výrobě vznikají i vedlejší produkty jako třeba oxid uhličitý. Ten se podílí na vzniku skleníkového efektu, a proto se pivovary snaží jeho produkci omezit.

Článek

Firmy se předhánějí v tom, která na planetě zanechá nejmenší uhlíkovou stopu. Chtějí tak co nejméně přispívat ke změně klimatu. Patří k nim i pivovary, které se dlouhodobě snaží své emise redukovat.

Právě při výrobě piva vznikají emise škodlivého oxidu uhličitého. „Emise CO2 vznikají jednak při výrobě tepla a elektřiny, které se v pivovaru spotřebovávají, ale také při kvašení jako vedlejší produkt výroby,“ vysvětluje Tomáš Kinčl z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha.

Podle Kinčla se množství uvolněného oxidu uhličitého při kvašení rovná přibližně 90 procentům množství alkoholu v pivu. „Například pro 12procentní ležák s obsahem alkoholu 4,5 procenta je to asi 40 g CO2 na litr vyrobeného piva. Tyto emise ovšem vůbec nemusí pivovar opustit,“ tvrdí.

Do pěti let snížení emisí

O snížení zplodin se snaží i české pivovary. Například Plzeňskému Prazdroji se za posledních deset let podařilo snížit emise vyprodukovaného oxidu uhličitého o 40 procent. Největší tuzemský výrobce loni vypouštěl do ovzduší 5,92 kilogramu CO2 na hektolitr vyrobeného piva. „Snižovat emise se nám daří díky několika faktorům. Dlouhodobě jsme maximálně zefektivnili spotřebu energií a v tuto chvíli jsme na minimu, při kterém by nebyla narušena kvalita výroby a výsledného produktu,“ říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.

O ekologicky přátelštější fungování se snaží také Pivovary Staropramen. „Emise CO2 vznikají spalováním paliva na výrobu páry. V našem případě se jedná o zemní plyn. Jeho spotřebu jsme redukovali natolik, že jsme se již před pěti lety vyvázali z povinného nákupu emisních povolenek,“ uvedla tisková mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová.

Pivovary však pivo nejen vyrábějí, ale starají se také o jeho rozvoz. Znamená pro ně další produkci zplodin, ale ani tu výrobci neopomíjejí. „Zefektivnili jsme dopravu a více využíváme železnici. Na trase Plzeň-Nošovice vozíme po dráze pivo i obaly. Díky tomu jsme v roce 2019 odstranili z českých silnic a dálnic 280 kamionů a uspořili 99 500 kilogramů CO2,“ říká Kalousová.

„Snažíme se maximálně podporovat efektivitu dopravy, a tím zmenšit dopad na životní prostředí, takže kapacitu nákladních vozidel využíváme naplno,“ popisuje Mylbachrová.

Pivovary usilují dlouhodobě o uhlíkovou neutralitu a stanovily si jasný cíl: snížit celkové emise do pěti let. „Před několika lety jsme předložili strategii trvalé udržitelnosti s jasně definovanými cíli pro rok 2025, které se týkají všech oblastí našeho podnikání,“ říká Mylbachrová.

„Do roku 2025 v porovnání s rokem 2015 chceme snížit celkové emise CO2 na polovinu. Veškerá námi spotřebovaná elektrická energie by měla pocházet z obnovitelných zdrojů,“ sdělila Kalousová. Dodává, že Prazdroj plánuje být do roku 2030 uhlíkově neutrální. Přispět by k tomu měly také elektromobily, které chce pivovar zařadit do své flotily v druhé polovině letošního roku.

Pomohou i řasy

Poněkud výstřední řešení, jak se při výrobě piva chovat co nejvíce ekologicky, našel i australský mikropivovar Young Henrys. Rozhodl se zredukovat emise pomocí řas. V roce 2019 do pivovaru nainstaloval dva bioreaktory, kde by se měl oxid uhličitý změnit na kyslík. „Řasy v experimentálním bioreaktoru úspěšně spotřebovávají škodlivý skleníkový plyn,“ říká spoluzakladatel Young Henrys Oscar McMahon.

McMahon vidí v řasách potenciál, přestože jsou považovány za problematické, neboť by mohly svými toxiny infikovat vodní zdroje. Řasy však emise uhlíku snižují a podle technologické společnosti Hypergiant jsou při jeho absorpci pětkrát účinnější než stromy.

Young Henrys je mikropivovar z australského Nového Jižního Walesu. Byl založen v roce 2012 Oscarem McMahonem a Richardem Adamsonem.

Doporučované