Největší střední škola v Česku je poloprázdná. Praxe si žáci užívají

Přijít s nasazenou rouškou, nechat si u vchodu změřit teplotu a vydezinfikovat si ruce. Takhle dnes vypadá běžný den žáků a učitelů Střední školy potravinářské, obchodu a služeb v brněnských Černovicích.

Je to největší střední škola v Česku. V 76 třídách se učí téměř 1800 studentů.

Zařízení jim nabízí šestnáct oborů, a to jak těch teoretických, jako je obor Ekonomie a podnikání, tak i těch více praktických, jako je obor Kuchař nebo Číšník. Její součástí je také kadeřnický a kosmetický salón, jídelna, kde běžně vydají až dvě tisícovky obědů, nebo třeba kavárna v centru Brna.

Její chodby i třídy však dnes, stejně jako na jaře, téměř zejí prázdnotou. Běžně je budova plná studentů. Dnes je ale ve škole pouze část z nich, kontaktní výuka částečně zůstala studentům praktických oborů. Platí tu vládní nařízení o distanční výuce na středních školách v okrscích s vyšším výskytem nákazy covid-19. To znamená, že teoretické obory jsou vyučovány online a praktické obory zatím ve škole zůstávají.

Budoucí kadeřnice, číšníci nebo kuchaři mají tento týden praktický výcvik a do školy dochází. „Ráno si řekneme, co budeme dělat. Paní mistrová nám řekne něco k teorii a pak jdeme pracovat. Teď připravujeme příbory,“ uvedla studentka oboru Číšník Adéla Šlapová. Příští týden se však učí z domu. Následuje totiž týdenní blok teoretických předmětů, který se bude vyučovat na dálku. „To mi nevyhovuje. Raději bych byl ve škole. Vadí mi, že budu sedět sedm hodin u počítače,“ řekl student kuchařského oboru Lukáš Vu.

Teoretické obory, jako je například obor Ekonomie a podnikání, se v pondělí začaly vyučovat na nejmíň 14 dní v plném rozsahu z domu. Učitelé se spojují se studenty přímo ze školy. Vyučují z kabinetů, nebo přímo z konkrétních tříd. „Chceme, aby se studenti alespoň trošičku mentálně přenesli do prostředí školy a své kmenové třídy, což jim velmi pomůže,“ řekl učitel odborných předmětů Jaromír Jurka.

Při distanční výuce učitel nejdříve zapíše docházku do elektronické třídní knihy. Pak se připojí k aplikaci Microsoft Teams, s jejíž pomocí se žáci na dálku propojí s vyučujícím. Učitel, který vyučuje distančně, má k dispozici kameru. Zabírá tabuli, aby žáci viděli, co na ni píše. „Důležité je to například v matematice, aby žáci viděli napsané příklady,“ uvedl Jurka.

Zároveň si může vyučující nasadit sluchátka s mikrofonem, aby se mohl pohybovat po třídě. Všechny vyučované hodiny probíhají formou online konferencí. „Tato forma výuky nám v březnu chyběla. Online výuka sice nemůže nahradit kontaktní výuku, ale aspoň trochu nám pomocí kamery chybějící komunikaci kompenzuje,“ uvedl Jurka.

Celkově ale hodnotí distanční výuku jako nevhodnou, a to jak u žáků, tak i u učitelů. „Nevyhovuje nám to. Žáci jsou otrávení a nechtějí to. Chtějí být spíše ve škole, chybí jim kontakt s učiteli i se spolužáky,“ řekl Jurka. To potvrzují i studenti. „Bude mi určitě chybět kontakt s učiteli. Moc nevím, jestli se z počítače něco naučím,“ potvrdil student Vu.

S distanční výukou zároveň přichází víc práce pro učitele. „Je to pro nás rozhodně náročnější a složitější na přípravy, na opravování úkolů a testů, ale také na komunikaci se studenty,“ tvrdí Jurka. Učitelé musí všechen materiál, anebo připravené testy vytvářet znovu tak, aby je mohli zpřístupnit studentům elektronicky. Také vyvolávání studentů je problém. Vše je podle Jurky zdlouhavé a neefektivní.

Zejména pro starší učitele je online výuka složitá. „Kolegové mají problémy s technologiemi. Trvá jim déle se něco nového naučit,“ řekl Jurka.

Také pro maturanty a studenty prvních ročníků znamená učení na dálku komplikaci. „Maturita je opakování všech ročníků, takže my si nemůžeme dovolit, abychom studentům něco nevysvětlili. Oni to budou určitě potřebovat. Proto jsme v září opakovali témata probíraná na jaře. Pro prváky je zase vše nové, potřebují se adaptovat,“ vysvětluje Jurka.

Na distanční výuku se škola připravovala už od začátku září. „Tak nějak jsme tušili, že tato situace nastane,“ řekl učitel. Žáky i učitele škola proškolila tak, aby online výuku zvládali. Podle školy problém s nedostupností technického vybavení mezi žáky nenastal. „Mají možnost se připojit přes mobilní telefony, tablety nebo notebooky,“ uvedla ředitelka střední školy Jana Marková.

Ve škole pracuje 190 učitelů. Těm škola poskytla techniku z vlastních zdrojů a nové vybavení zatím nakupovat nemusela. „K dispozici máme asi 700 stolních počítačů a 120 notebooků. Někteří učitelé používají i svá vlastní zařízení,“ sdělila ředitelka. Rozvrh se žákům změnil jen minimálně. „Například místo čtyřech hodin češtiny týdně budeme mít jen dvě,“ uvedla studentka Šlapová.

Na odborných pracovištích, jako je školní kuchyň, prodejna, kadeřnický nebo kosmetický salón, musela škola zavést ochranná opatření v souladu s vládními nařízeními. „Nosíme roušky, měříme teploty zákazníkům i žákům před vstupem, dodržujeme rozestupy a vytvořili jsme rezervační systém, abychom zabránili většímu počtu čekajících zákazníků v jedné místnosti. Kadeřnice si také neustále dezinfikují ruce,“ sdělila ředitelka. Aby škola mohla kontaktní výuku zachovat, nakoupila speciální vybavení, jako jsou roušky, teploměry nebo dezinfekce, za více než 400 tisíc korun.

Pro praktické obory je kontaktní výuka nezbytná. „Je důležité, aby studenti pracovali v tom reálném procesu, kde mají možnost kontaktu se zákazníky, konzultovat různé úkony s vedoucím odborného výcviku, protože zpětná vazba je důležitá,“ uvedla učitelka odborného výcviku kadeřnic Ivona Procházková.

Pokud by se hygienická opatření zpřísnila, jsou studenti schopni zkoušet si své dovednosti i bez zákazníků. Z jarního období mají zkušenosti i s úplnou distanční výukou. „Nebylo to jednoduché. Museli jsme zapojit veškerou svou fantazii. Kadeřnice doma barvily, stříhaly a plnily různé úkoly na zadaná témata,“ sdělila Procházková.