Článek
Sklenka vína před spaním u televize i nezřízené pití s přáteli v hospodě – každá forma konzumace podle britského výzkumu škodí lidskému mozku. Za nově vzniklou studií, která se tomuto jevu věnuje a které se zúčastnilo celkem 25 378 lidí ze Spojeného království, stojí odborníci z Univerzity v Oxfordu.
„Ohledně poškození neexistuje žádné ‚hraniční pití‘ – jakýkoliv alkohol je prostě horší. Zdá se, že je ovlivněn víceméně celý mozek, nejen konkrétní oblasti, jak se předpokládalo dříve,“ cituje britský list The Guardian Anyu Topiwalovou, jednu z autorek výzkumu. Studii momentálně čeká přezkoumání.
Data k analýze získali výzkumníci díky databázi UK Biobank, která pomáhá vědcům s dekódováním genetických a environmentálních faktorů, které u některých lidí vedou k rozvoji nemocí, zatímco u jiných nikoliv. Údaje, se kterými autoři pracovali, byly věk, pohlaví, vzdělání, spotřeba alkoholu, velikost mozku a jeho zdraví, informace o nemocničních i ambulantních návštěvách a data z paměťových testů.
I přes zjištění, že jednoduše jakékoliv množství alkoholu mozku škodí, stále platí obecně přijímaný fakt, podle kterého čím více alkoholu člověk vypije, tím horší dopad to na jeho zdraví má. V tomto případě platí, že čím více alkoholu zkonzumujeme, tím menší objem bude náš mozek mít.
Vyšší objem konzumace alkoholu za týden totiž souvisel s nižší hustotou šedé hmoty – vědci zjistili, že alkohol vysvětluje až 0,8% změnu jejího objemu, a to i po zohlednění jednotlivých biologických a behaviorálních charakteristik. Číslo se možná může zdát malé, jak ale upozorňuje Topiwalová, jde o vyšší číslo než v případě jiných rizikových faktorů, mezi které patří například kouření.
Dřívější výzkum naznačoval, že ve srovnání s pivem či lihovinami je konzumace vína v určité míře prospěšná, studie ale nenalezla důkazy, které by v souvislosti s možným poškozením mozku toto tvrzení podpořily. Daná tvrzení by tak podle autorů mohla souviset spíše se socioekonomickým statusem jedince.
Podle Colina Anguse z The University of Sheffield jsou zjištění výzkumu přesvědčivější než mnoho jiných alternativních domněnek. Je však potřeba se tématem dále zabývat, aby bylo možné pochopit například to, jakou může mít alkohol spojitost s demencí či Alzheimerovou chorobou.
Alkohol ve světě
Světová zdravotnická organizace (WHO) vždy jednou za pár let vydává zprávu, ve které se zabývá množstvím zkonzumovaného alkoholu ve spojení se zdravím po celém světě. Ta nejnovější připadá na rok 2018, kdy na celém světě pily alkohol odhadem 2,3 miliardy lidí a průměrná denní spotřeba činila přibližně 300 ml vína, 750 ml piva nebo 80 ml lihoviny.
První místo pak v celosvětové konzumaci alkoholu obsadily lihoviny, druhé nejpopulárnější bylo pivo a za ním následovalo víno. Největší spotřeba alkoholu na osobu tehdy připadla na Evropu, a to navzdory tomu, že od roku 2010 poklesla o 10 %. Podle trendů pak WHO na příštích 10 letech předpověděla globální nárůst alkoholové spotřeby.
V rámci Evropy si ve spotřebě čistého alkoholu na osobu, kdy výsledné číslo představuje tříletý průměr z let 2015–2017, „vybojovalo“ první místo Moldavsko (15,2 l), druhé Litva (15 l), třetí Česko (14,4 l), čtvrté Německo (13,4 l) a o páté se dělí Irsko a Lucembursko (13 l).
Alkohol a koronavirus
S předpovědmi a výslednými statistikami by zřejmě mohla zahýbat i pandemie koronaviru, která svět před více než rokem zasáhla. Již v květnu minulého roku ukázal on-line reprezentativní průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, že téměř 18 % Čechů v době nouzového stavu zvýšilo svou konzumaci alkoholu.
„Pozitivní vztah Čechů k alkoholu není žádnou novinkou – patříme dlouhodobě k jedněm z největších konzumentů na světě. Průměrný Čech vypije ročně kolem 14 litrů čistého alkoholu. (…) Roční spotřeba alkoholu na osobu, která nemá negativní důsledky na zdraví, by přitom neměla překročit 6 litrů,“ uvádí pojišťovna na svém webu.
V prosinci téhož roku však Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) informovala, že podle průzkumu agentury Ipsos spotřeba alkoholu spíše stagnuje. Na základě jeho výsledků 12 % respondentů alkoholické nápoje vůbec nepilo a více než polovina respondentů uvedla, že alkohol konzumovala stále stejně. Zbylé respondenty lze téměř shodně rozdělit do dvou skupin – a to do první, která konzumaci alkoholických nápojů snížila, a druhé, která konzumaci mírně zvýšila.
„Výsledky průzkumu nám potvrdily, že Češi konzumaci alkoholických nápojů v období koronakrize nijak nezvýšili a veškeré poplašné zprávy, které je možné slyšet z různých zdrojů vycházejí z nesprávné interpretace prodejů, kdy se za směrodatný počítá pouze prodej v maloobchodě,“ uvedl v prosinci ředitel UVDL Vladimír Darebník.
Na spotřebě alkoholu se podle již zmíněného průzkumu agentury Ipsos podepsalo především uzavření restaurací či barů, které za hlavní důvod omezení konzumace alkoholických nápojů označilo 54 % dotázaných. Čtvrtina účastníků pak jako příčinu uvedla změnu životního stylu a finanční situací argumentovalo 18 % ze zapojených.
