Článek
Zhruba tisícovka billboardů pronajatá na několik let. Takovému množství reklamních poutačů odpovídá částka přesahující 270 milionů korun. Jde přitom o částku, kterou mezi lety 2010 až 2013 inkasovala za reklamu Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofert, jenž patří do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše.
Na samotném Čapím hnízdě se přitom nenacházela prakticky žádná reklama, a čelí proto podezření, že šlo jen o fiktivní náklady.
Podle senátora a dlouholetého daňového poradce Tomáše Goláňe je to „perfektně zdokumentovaný daňový podvod“. Finanční správa je přitom obecně velmi citlivá právě na reklamní výdaje, protože často slouží k fintám ke snižování daní.
Ve čtvrtek ve Sněmovně na to byla dotazovaná při písemné interpelaci přímo ministryně financí Alena Schillerová z ANO, která zároveň v minulosti dlouhá léta na Finanční správě pracovala.
„Hypoteticky je to podřaditelné pod nějakou z forem agresivního daňového plánování. Už jsem xkrát říkala, že to je něco, co Finanční správa velmi tvrdě potírá,“ reagovala ministryně na teoretickou otázku, jak je na podobné machinace s penězi na reklamu nahlíženo, a dodala, že úředníci takto doměřili miliardy.
Na další, už konkrétní dotazy na případ reklamy na Čapím hnízdě od poslankyně Markéty Adamové Pekarové z TOP 09 a Piráta Jakuba Michálka, ministryně odpovídala tak, že se o jednotlivé kauzy ze zákona nesmí zajímat.
„Nikdy nebudu riskovat, že bych se i jen neformálně optala,“ řekla Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně a dodala, že nese politickou odpovědnost za jakýkoliv nezákonný nebo politický zásah do vyšetřování.
Zároveň ale vyloučila, že by úředníci takto politicky citlivou kauzu zametli pod koberec.
„Vylučuji to, že by úředníci Finanční správy tak jednali. Předjímáte, že by dostávali nějaké pokyny? To je úplně vyloučeno,“ kategoricky prohlásila ministryně.
Finta s navyšováním reklamních výdajů spočívá v tom, že si zadavatelé dávají výdaje do nákladů a snižují si tak daňový základ. V případě Čapího hnízda pak peníze pomáhaly ztrátové firmě k zaplacení úvěrů.
Seznam už dříve spočítal, že státu mohla v tomto případě vzniknout škoda až 42 milionů korun, pokud by se ukázalo, že skutečně šlo o obcházení daňové povinnosti.
Na podezření z umělého navyšování výdajů na reklamy na Čapím hnízdě přitom už v roce 2014 upozorňoval české kolegy německý finanční úřad. Finanční správa přitom případ nepředala k prošetření policii, ačkoliv tak normálně postupuje.
