Článek
Hypoteční trh letos výrazně ovlivnily zásahy České národní banky. Jednak bankovní rada pětkrát zvedla dvoutýdenní repo sazbu dohromady o 1,25 procentního bodu.
Od října navíc platí pravidlo DSTI (Debt Service To Income), což znamená, že žadatelé o úvěr by neměli splácet víc než 45 procent svých příjmů. To na přelomu léta a podzimu nahnalo lidi do náruče hypotečních makléřů. Podle Hypoindexu byl nejsilnější právě říjen, kdy se podepsaly hypotéky za 24,3 miliardy korun.
Naopak v měsících následujících po přijetí pravidla nastal znatelný propad. Zájemců o hypotéku, kteří ji ještě nemají a zároveň splňují pravidla, už totiž není moc. Výsledkem je slabý prosinec, ve kterém se podle prvních odhadů (autorem predikce je Hypoteční banka, ale vztahuje se na celý trh) podepsaly hypotéky za 16,8 miliardy korun.
Jak loni zdražilo pořízení bydlení v Česku.Video: Aleš Černý, Seznam Zprávy
Celkem si tak loni Češi podle předběžných výsledků nabrali hypotéky za 220 milionů korun. To je sice méně než loni a předloni, zároveň to je ale pořád třetí nejlepší rok v historii. Pro letošek se ale počítá s tím, že čísla budou dál klesat.
„Zaznívají jednohlasné odhady, že trh bude klesat. Já si myslím, že přibližně o deset procent,“ předpovídá generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix.
Zajímavé přitom je, že naopak narostl objem úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami. Z loňských 60 miliard podle odhadu Hypoteční banky na letošních 75 miliard korun. Dohromady tak i loni trh úvěrů na bydlení rostl a zaznamenal rekordní hodnotu 295 miliard oproti loňským 288 miliardám.
Z velké části se stavebním spořitelnám dařilo proto, že nemusí reagovat na vývoj sazeb centrální banky, a jejich úvěry tak byly často levnější než hypotéky.
Tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý sice toto číslo považuje za trochu nadhodnocené, ale růstový trend je podle něj správný a měla by ho potvrdit i oficiální detailnější čísla, která asociace představí v únoru.
Rekordní je aktuálně také množství peněz – konkrétně nesplacených jistin – které Češi bankám dluží. Aktuálně tato hodnota podle statistiky sledované ministerstvem pro místní rozvoj dosáhla bilionu korun. Podle této metriky drží tři největší finanční ústavy – Hypoteční banka, Česká spořitelna a Komerční banka – více než tři čtvrtiny trhu. Konkrétně 78,5 procenta.
Úrokové sazby potom hlavně v druhé polovině roku prudce rostly. V listopadu v průměru podle Hypoindexu činily 2,78 %, předběžný odhad Hypoteční banky za celý trh na prosinec je 2,90 %. To je nejvyšší hodnota od března roku 2014.
Nutno navíc říci, že tyto údaje jsou zpožděné a reálně jsou sazby ještě o několik bazických bodů výše, velké banky nyní nabízejí nejčastější fixace okolo 3,2 procenta ročně.
Za vysokým objemem hypoték stojí i to, že stále zdražuje bydlení. I když už ne tak jako v předchozích letech. Data Hypoteční banky ukazují, že byty zdražily v celém Česku v průměru o 10,2 %. Rodinné domy potom o 6,2 % a pozemky pro rezidenční výstavbu o 6,7 %.
Celkově tak už nerostou ceny rezidenčních nemovitostí nejrychleji v Evropské unii, jako tomu bylo v roce 2017. Tempo meziročního růstu cen bytů okolo 7,5 procenta je sice stále nadprůměrné (průměr EU činil v polovině roku podle Eurostatu 4,3 %), ale prvenství už Češi přepustili Slovincům.
