Hygienici, zvyklí na tužku a papír, se brání algoritmům. Zákulisí chytré karantény

Chytrá karanténa pomůže v dalších vlnách pandemie koronaviru. I bez plošných zákazů a kolapsu ekonomiky. Hygienici ve spolupráci s armádou či mediky a hlavně s pomocí moderních technologií zvládnou do tří dnů vytipovat nakažené i jejich kontakty. Po souhlasu nemocného využijí jeho data z mobilu i platebních karet.

Tak zní měsíc prezentovaný plán. Jenže realita je zatím jiná. Spuštění chytré karantény se odsouvalo.

Zprovoznění informačního systému provázely bolesti, epidemiologové k němu měli vážné výhrady. Co dosud jen neochotně probublávalo do médií odkladem termínů tiskových konferencí, o víkendu shrnulo 59 hygieniků napříč krajskými stanicemi v otevřeném dopise vládě. Vadí jim, že jsou prezentovaní jako „zadržovatelé pokroku“.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová bere dopis jako důležitou zpětnou vazbu od svých kolegů. „Okamžitě jsem na ni reagovala. Na online jednání s řediteli krajských hygienických stanic jsme prodiskutovali vzniklé nejasnosti a připomínky. Zdůraznila jsem, že práce krajských hygienických stanic je pro zvládnutí epidemie stěžejní a zůstává středobodem epidemiologického šetření,“ uvedla Rážová pro Seznam zprávy.

Podle vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurilly není ostrý start projektu 1. května ohrožený. „Dopis vnímám tak, že se hygienici potřebovali vyjádřit. Nikdo jim nebere zásluhy. V akutní fázi koronaviru všechna opatření zvládli. My jim chceme jen pomoci vzpomínkovým call centrem a technologiemi,“ sdělil.

Premiér Andrej Babiš už o víkendu na dopis reagoval a přiznal, že chytrá karanténa hygienikům „trošku vadí“. Nejspíš ji vnímají jako dehonestaci předešlých metod. „Máme velice chytré hygieniky, děkuji všem. Chytrá karanténa je IT systém, tak se to jen nazvalo,“ řekl v České televizi.

Co tedy hygienikům konkrétně vadí? „Popudilo je, že se najednou přišlo s programem, který je braný jako znovuzrození v oblasti epidemiologie. Vypadá to, že vše, co dosud dělali, je špatně a nový systém to hned napraví,“ potvrdil jeden z hygieniků, který situaci zná a nepřál si uvést jméno.

Ostatně o tom svědčí i vyjádření v dopise.

„Epidemiologové karantény dělají chytře už po mnoho let! Cíleně, fundovaně, rychle a efektivně,“ napsali. Také namítají, že zvyšování kontaktů bez epidemiologického posouzení povede jen k zbytečným karanténním opatřením. „Lidé nebudou chodit do práce a zhorší to ekonomický dopad koronaviru,“ uvedli také.

Podle iniciativy technologických firem Covid19CZ, která systém vyvinula a nabídla státu, jsou obavy hygieniků pochopitelné.

„Digitalizace je vždycky náročný proces. Zvlášť v takovém časovém i veřejném tlaku. Ale země, které mají situaci pod kontrolou - jako třeba Jižní Korea - situaci zvládají i bez zákazů a plošných opatření. Právě díky tisícům telefonních operátorů,“ uvedla mluvčí Irena Zatloukalová.

Jen na vysvětlenou - hygienici doposud používali léta prověřený systém. Přesná epidemiologická šetření podle pravidel, trasování. A lidově řečeno jim k tomu stačil telefon, tužka a papír.

„Epidemiologický list se zpracoval a skončil v kartotéce,“ vysvětlil hygienik. Jenže s daty na papíře dál pracovat nelze.

Nový informační systém Daktela, pilíř chytré karantény, práci hygieniků mění. Ve specializovaném call centru epidemiologové i za pomoci mediků obvolávají nakažené a po jejich souhlasu tvoří takzvané vzpomínkové mapy. Díky až pět dní starým datům z mobilu i platební karty si nemocní mohou líp vzpomenout, kde přesně se pohybovali.

K údajům o pohybu pomáhá také aplikace erouska.cz. Ta zaznamenává, které mobily uživatelů se setkaly na více než patnáct minut. „Lidi, kteří s vámi cestovali v MHD a vy je neznáte, nemáte jak hygienikovi nahlásit,“ dodala Zatloukalová. Právě tam mají chytré technologie pomoci, nyní hygienici takové lidi neodhalí.

Dzurilla také zdůraznil, že projekt znamená digitalizaci celého procesu. „Máme informace o datech v laboratořích, chemikáliích. Můžeme rychle reagovat na případný nedostatek,“ uvedl.

Právě to oceňuje také Rážová. „Je třeba si uvědomit, že samotný projekt Chytré karantény přesahuje do mnohých dalších oblastí. Je to o celkově lepší logistice, efektivním využívaní laboratoří, zapojení technologií a podobně,“ dodala.

Administrace, připojování do informačního systému a další novinky však práci hygienikům natahují. „Přitom jejich činnost je i bez digitalizace velmi úspěšná. Jsme v nějaké desáté generaci po přivezení viru z Itálie a stále se daří trasovat. Nyní často najdeme nakažené, kteří o své nemoci ani nevěděli,“ řekl dobře informovaný zdroj. Připomněl, že náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula na startu epidemie upozorňoval, že trasování pří více než stovce nemocných nebude dál možné. „To se ale nestalo. Stará rutina funguje dál,“ dodal hygienik.

Protiepidemický systém tvoří čtrnáct krajských stanic. Podle informací Seznam Zpráv ale každá z nich pracuje v mírně odlišném režimu a zvládají nápor rozdílně. Podle dvou nezávislých zdrojů dokonce na některých přetížených místech při vrcholu epidemie trasování nezvládali a volali o pomoc.

Garant chytré karantény Roman Prymula v rozhovoru pro Seznam Zprávy připomněl, že v některých případech se v současném systému daří nakaženého najít až po osmi nebo devíti dnech. „To je nepřijatelné. Chceme takto eliminovat vlastně zdroje infekce z populace,“ doplnil.

Hygienici zároveň namítají, že v současné situaci je chytrá karanténa a vytváření vzpomínkových map zbytečné. Tvoří je minimálně. „Je to k ničemu, když jdete do domova pro seniory a babička má celý měsíc mobil u postele. To je pak jediný terčík do slepých map,“ uvedl zdroj.

Připustil to i Prymula. „V tom nynějším počtu nakažených je to možné zvládnout i bez vzpomínkových map a systému Daktela. Ale jak se teď budou opatření uvolňovat, tak půjdou čísla nakažených nahoru a ten systém je schopný zvládnout třeba desetinásobek,“ zdůraznil Prymula.

Pod otevřený dopis se podepsali hygienici napříč kraji, nicméně třeba zástupci zlínské stanice mezi nimi nefigurují. „Daný projekt pomáhá krajským hygienickým stanicím zrychlit a zpřesnit jejich postupy. Díky využití digitálních technologií je mnohem jednodušší a přesnější identifikovat lidi, kteří přišli s koronavirem do kontaktu,“ uvedla obecně asistentka ředitelky Vendula Ševčíková. Přímo k dopisu se vedení stanice vyjádřit odmítlo.

Hygienikům také vadí, že hovory v novém systému nejsou tak kvalitní. „Každý případ je nemocný člověk, originál, který nelze napasovat do jednoduchého algoritmu. Jsou to všichni lidé, kteří mají obavy o své zdraví, kladou otázky, potřebují vysvětlit, poradit a pomoci. Nejsou to položky ve skladovém hospodářství, které lze jednoduše vyřídit,“ namítají v dopise.

V novém systému jim při trasování pomáhají medici. „Ano, nemají sice deset patnáct let zkušeností, ale mají v tom oboru znalosti. Hlavně pomohou s navoláváním kontaktů nakaženého,“ tvrdí Zatloukalová.

Testovat chytrou karanténu začali epidemiologové na počátku dubna na jižní Moravě. „Tam ale nakažených nebylo tolik. Když máte čtyři potvrzené případy za víkend, trasování hygienici samozřejmě zvládnou,“ řekla Zatloukalová.

Ostrý provoz chytré karantény měl začít už po Velikonocích, kvůli problémům má fungovat od pátku. „Je to skvělý projekt, který pak můžeme schovat do šuplíku pro případné jiné epidemie,“ dodal Dzurilla.

Podle Rážové jsou jednotlivé krajské stanice stěžejním bodem Chytré karantény. „Pro její spuštění děláme vše, co je v našich silách. Je to společný projekt několika resortů a institucí. Intenzivnější komunikací v budoucnu předejdeme takovýmto nedorozuměním a věřím, že chytrá karanténa bude fungovat,“ řekla.