Hlavní obsah

Izrael se ve válce s Gazou dopustil válečných zločinů, tvrdí organizace

Foto: Profimedia.cz

Izraelci během jedenáctidenní války zničili přinejmenším 18 nemocnic a klinik.

Organizace Human Rights Watch v úterý obvinila izraelskou armádu, že během jedenáctidenní květnové války proti militantní skupině Hamás provedla útoky, které se „zjevně rovnají válečným zločinům“.

Článek

Mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) vydala své závěry po prošetření tří izraelských náletů, při nichž podle ní zahynulo 62 palestinských civilistů. Uvedla, že „v blízkosti dopadu raket nebyly žádné zjevné vojenské cíle“.

Zpráva ze zjevných válečných zločinů obvinila i palestinské ozbrojence, kteří v průběhu jedenáctidenní války vypálili na obydlené části Izraele více než 4300 neřízených raket a minometů. Takové útoky podle HRW porušily pravidlo „zákazu úmyslných nebo necílených útoků proti civilistům“.

V úterý vydaná zpráva se však zaměřovala na vojenské akce Izraele, HRW v srpnu vydá o činech Hamásu a jiných palestinských militantních skupin samostatnou zprávu.

„Izraelské síly provedly v květnu v Gaze útoky, které zdevastovaly celé rodiny, aniž by byl v blízkosti zjevný vojenský cíl,“ uvedl zástupce ředitele HRW pro krize a konflikty Gerry Simpson s tím, že „důsledná neochota Izraele seriózně vyšetřovat údajné válečné zločiny“ podtrhuje význam pokračujícího vyšetřování obou stran konfliktu Mezinárodním trestním soudem (ICC).

Izrael: Útočili jsme na vojenské cíle

Izraelská armáda ve svém prohlášení podle agentury AP uvedla, že její útoky byly zaměřeny na vojenské cíle a že přijala řadu opatření, aby se civilistům nic nestalo. Uvedla, že za civilní oběti je odpovědný Hamás, protože útočí z obytných oblastí.

„Zatímco teroristické organizace v Pásmu Gazy záměrně umisťují své vojenské prostředky do hustě obydlených civilních oblastí, izraelské bezpečnostní síly přijímají veškerá možná opatření, aby co nejvíce minimalizovaly škody na civilním obyvatelstvu a majetku,“ uvedla izraelská armáda.

Konflikt mezi Izraelem a Palestinou vypukl 10. května, když Hamás společně s teroristickou skupinou Islámský džihád začal z Pásma Gazy ostřelovat izraelské území, na což Izrael odpověděl masivní raketovou odvetou. Ostřelování předcházely vícedenní střety Palestinců s izraelskou policií v Jeruzalémě na konci ramadánu.

K eskalaci přispělo očekávání verdiktu odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů by se měli nastěhovat židovští osadníci, ale také střety u mešity Al-Aksá, kde izraelská policie v době večerních modliteb posílila počet příslušníků.

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze za dobu konfliktu zemřelo celkem asi 254 lidí, z toho nejméně 67 dětí a 39 žen. Hamás přiznal smrt 80 bojovníků, Izrael tvrdí, že jejich počet je mnohem vyšší. V Izraeli bylo zabito dvanáct civilistů včetně dvou dětí a jeden voják.

Nálet na dopravní tepnu

Zpráva HRW se zabývala izraelskými leteckými útoky. Nejzávažnější z nich, k němuž došlo 16. května, zahrnoval sérii náletů na ulici Al-Wahda, centrální dopravní tepnu v centru města Gazy. Podle HRW rakety zničily tři obytné domy a zabily celkem 44 civilistů, včetně 18 dětí a 14 žen. Dvaadvacet mrtvých patřilo k jedné rodině.

Izraelská armáda uvedla, že cílem útoků byly tunely, které v oblasti využívají bojovníci Hamásu. Letecké údery podle ní nečekaně způsobily zřícení blízkých budov, což přispělo k tomu, že na místě byly „neúmyslné oběti“.

HRW při svém vyšetřování dospěla k závěru, že Izrael použil naváděné bomby GBU-31 americké výroby a že nevaroval obyvatele, aby se z oblasti předem evakuovali. Organizace rovněž nenašla žádné důkazy o tom, že by se v oblasti nacházely vojenské cíle. „Útok, který není zaměřen na konkrétní vojenský cíl, je nezákonný,“ stálo ve zprávě.

Vyšetřování se také zabývalo výbuchem z 10. května, při kterém poblíž města Bejt Hanún na severu Gazy zahynuli dva dospělí Palestinci a šest dětí. Izraelská armáda svou vinu popřela, smrt osmi lidí podle ní způsobily zbloudilé raketové střely vypálené militantními skupinami, nikoli izraelské letecké útoky. Izraelci své tvrzení podpořili zveřejněním leteckých snímků palestinského odpaliště, které je od místa exploze podle nich vzdálené asi 7,5 km. Rovněž uvedli, že v době exploze do oblasti žádné rakety nestříleli.

Na základě analýzy zbytků munice a výpovědí svědků však HRW uvedla, že se jednalo o „typ řízené střely“ používaný Izraelem. „Organizace Human Rights Watch nenašla žádné důkazy o tom, že by se v místě úderu nebo v jeho blízkosti nacházel vojenský cíl,“ uvedla opět organizace.

Organizace HRW do Gazy neměla přístup

Podle HRW Izrael odmítl vyšetřovatelům mezinárodní humanitární organizace umožnit vstup do Gazy. Místo toho se organizace musela spolehnout na terénního výzkumného pracovníka, který v Gaze sídlí. Vyšetřování rovněž podpořily satelitní snímky, odborné posudky fotografií fragmentů munice a rozhovory vedené prostřednictvím videa a telefonu.

Třetí útok, který HRW vyšetřovala, se odehrál 15. května, kdy izraelské letectvo zničilo třípatrovou budovu v uprchlickém táboře Šatí v Gaze. Při útoku zahynulo 10 lidí, dvě ženy a osm dětí. Izrael uvedl, že cílem byla skupina vysoce postavených představitelů Hamásu, kteří se v budově ukrývali v bytě.

Organizace Human Rights Watch však i v tomto případě uvedla, že nenašla žádné důkazy o vojenském cíli a vyzvala k prošetření, zda legitimní vojenský cíl v blízkosti existoval a zda byla přijata „všechna možná opatření“, aby se zabránilo civilním obětem. Vyšetřovatelé HRW dospěli k závěru, že budova byla zasažena řízenou střelou vyrobenou v USA.

Čtvrtá válka mezi Izraelem a Hamásem

Květnový konflikt byl čtvrtou válkou mezi Izraelem a Hamásem od roku 2007, kdy se tato islámská militantní skupina, která se staví proti existenci Izraele, zmocnila Gazy. Organizace Human Rights Watch i další skupiny na ochranu lidských práv obvinily obě strany z páchání válečných zločinů ve všech dosavadních konfliktech.

Začátkem letošního roku HRW obvinila Izrael z mezinárodního zločinu apartheidu kvůli diskriminační politice vůči Palestincům, a to jak uvnitř Izraele, tak na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Izrael tato obvinění odmítl.

V úterní zprávě organizace HRW vyzvala Spojené státy, aby podmínily poskytnutí bezpečnostní pomoci Izraeli přijetím „konkrétních a ověřitelných opatření“ k dodržování lidských práv a k vyšetření porušování lidských práv v minulosti.

Vyzvala také ICC, aby nedávnou válku v Gaze zahrnul do probíhajícího vyšetřování možných válečných zločinů Izraele a palestinských ozbrojenců. Izrael jurisdikci soudu neuznává a tvrdí, že šetření ICC je nespravedlivé a politicky motivované.

Mluvčí Hamásu Bassem Naim v Gaze vyzval k postavení izraelských představitelů před „mezinárodní tribunál“. Prohlásil také, že „raketová palba Hamásu je legitimní, Gaza totiž má právo se bránit proti okupaci“.

Doporučované