Článek
Vojenské řešení sporu s Íránem by mohlo vést k astronomickému nárůstu cen ropy, varoval saúdský princ Muhammad bin Salmán v rozhovoru v americké televizi CBS. Svět se podle něj musí spojit a vymyslet politické řešení krize s Íránem. To vojenské by mohlo znamenat celosvětový problém, píše CNN.
„Pokud svět nepodnikne důrazné a pevné kroky k odstrašení Íránu, budeme svědky dalších eskalací, které ohrozí světové zájmy,“ řekl korunní princ. „Zásoby ropy budou přerušeny a její cena vzroste na čísla, jaká jsme v životě ještě neviděli.“
Korunní princ souhlasil s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem a z útoků 14. září, které poškodily největší zařízení na zpracování ropy na světě a vyřadily více než 5 % světové dodávky ropy, viní Írán. Za stejným názorem stojí krom Spojených států a Saúdské Arábie i evropské mocnosti Británie, Francie a Německo. Teherán jakoukoli spojitost odmítl, k zodpovědnosti za útoky se přihlásila jemenská povstalecká skupina Húsíů.
Přestože bin Salmán útok označil za válečný akt, zdůraznil, že upřednostňuje mírová řešení. Válka by mohla vést ke zhroucení světové ekonomiky.
Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi doporučil princ setkání se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním a smluvení nové dohody o teheránském jaderném programu a vlivu na Středním východě.
Odstoupení USA od íránské jaderné dohody a opětovné zavedení sankcí na Teherán zvýšilo dlouhodobé napětí mezi zeměmi. Po nedávných útocích na saúdská ropná zařízení ještě vyeskalovalo. Snaha nalézt společnou řeč mezi USA a Íránem na Valném shromáždění OSN ztroskotala.
Pomsta Húsíů
Do napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem přilévá olej i jemenské hnutí Húsíů podporované Íránem. Podle televize Al Masirah Húsíové o víkendu zajali „tisíce“ nepřátelských vojáků, důstojníků a vojáků saúdské armády včetně stovky obrněných vozidel. Oznámil to jejich vojenský mluvčí Jahjá Saría. Saúdská strana informace Reuters zatím nepotvrdila. „Je to největší nasazení od počátku násilí proti naší zemi,“ řekl Saría, kterého citovala agentura DPA.
Jemen sužuje válka, v níž proti sobě bojují šíitští povstalci podporovaní Íránem a vládní vojska mezinárodně uznávaného prezidenta Abdara Rabbúa Mansúra Hádího. Vládě od roku 2015 pomáhá Západem podporovaná koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií.
Některé zdroje podle tiskových agentur odhadují, že v konfliktu již přišlo o život na 50 000 Jemenců. Dalších asi 14 milionů lidí v zemi podle OSN trpí hlady.
Húsíové mají pod kontrolou jemenskou metropoli Saná a také velká města. Říkají, že nejsou jen loutkami Teheránu, a tvrdí, že bojují proti zkorumpovanému režimu. Útoky na Saúdskou Arábii označují za pomstu za saúdskoarabské bombardování Jemenu.
Zodpovědnost za vraždu novináře
Rozhovor se saúdským princem se stočil i k vraždě saúdského novináře Džamála Chášakdžího. Princ dosud o případu veřejně nemluvil, některé západní vlády i americká Ústřední zpravodajská služba se domnívají, že dal k zabití příkaz. Za jeho smrt princ Muhammad bin Salmán přijal „plnou zodpovědnost“ jako vládce. Objednání novinářovy vraždy ale popřel.
„Rozhodně ne,“ nesouhlasil. Plnou zodpovědnost za novinářovo zabití ale přijímá, „protože se ho dopustili jedinci pracující pro saúdskou vládu“.
#60minutes asks Crown Prince “Did you kill Kashoggi?”
— Jordan (@JordanChariton) September 30, 2019
Prince: Absolutely Not
60 Min: But do you take responsibility?
Prince: Yes
60 Min: When does war with Iran start?
Novinářova smrt vyvolala celosvětový rozruch a poškodila princovu reputaci. Na otázku, jak k vraždě mohlo dojít bez princova vědomí, odpověděl, že „nemůže vědět, co tři miliony lidí pracující pro saúdskou vládu denně dělají“ a je „nemožné tři miliony pracovníků ohlídat“ ani z pozice nejvyšší.
Chášakdží pracoval jako publicista pro The Washington Post. Naposledy byl viděn na saúdském konzulátu v Istanbulu, kde vyřizoval papíry ke svatbě. Poté měl být brutálně zavražděn. V případu vraždy Džamála Chášakdžího předstoupilo před soud jedenáct podezřelých. Zpráva OSN vyžaduje, aby byl prošetřen i korunní princ.