Článek
Dopady mimořádných opatření kvůli koronaviru pocítili všichni Češi. Velká část z nich hlásí, že se to projevilo i na jejich příjmech a tedy i schopnosti splácet půjčky, které si v minulosti sjednali.
Česku podle poslance a předsedy podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marka Výborného (KDU-ČSL) hrozí „dluhová pandemie“. Zabránit jí má série změn, které prošly v noci na tento čtvrtek Sněmovnou a musí je ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Přinášíme přehled novinek, podle situací, s kterými se lidé potýkají:
Dlužím peníze a kvůli opatřením nezvládám splácet
Spotřebitelé, živnostníci i firmy budou moci zažádat o odložení splátek. A to u spotřebitelských a podnikatelských úvěrů i hypoték.
Podmínkou je, že musí jít o úvěry sjednané před 26. březnem 2020, u kterých ke stejnému datu nebyl dlužník v prodlení delším než 30 dnů. O odložení splátek na tři nebo šest měsíců musí dlužník požádat věřitele, ten s ním pak musí souhlasit.
„Přerušení splácení úvěru nepovede k negativnímu zápisu v registrech. Lidé se tedy nemusejí obávat, že by jim to do budoucna komplikovalo případné další žádosti o úvěry,“ ujišťuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Ovšem i během odkladu budou nabíhat úroky. Podle odborníka na dluhové poradenství Daniela Hůleho z neziskové organizace Člověk v tísni to má svůj smysl.
„Protože aspoň to bude odrazovat od toho, aby i lidé, co krizí nejsou zasažení, si žádali o odklady. Úroky, které odkladem naběhnou, bude muset člověk zaplatit. Je to něco nepříjemného, co se musí zvážit,“ říká Hůle a rovnou upozorňuje, že některé bankovní domy samy deklarovaly, že například u hypotečních úvěrů nebudou úrok za tuto dobu dlužníkovi počítat.
Odložit nepůjde půjčky z kreditních karet, operativních leasingů či revolvingové úvěry.
Nově také při prodlení delším než 90 dní musí věřitel snížit úročení na 8,75 procenta.
Jsem živnostník a dopadla na mě mimořádná opatření
Do koronavirové krize platilo, že podnikatelské úvěry byly méně sešněrované pravidly a pro dlužníky tak i nebezpečnější než spotřebitelské půjčky. Změny, které prošly Sněmovnou, se snaží i u podnikatelských úvěrů nastavit jasné mantinely.
Živnostníci mohou požádat o odklad splátek stejně jako spotřebitelé. Nově také platí zastropování maximálních sankcí.
Při prodlení nesmí smluvní pokuty přesáhnout 0,1 procenta denně z dlužné částky. A co je zásadní - součet všech smluvních pokut nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše jistiny.
Podle Daniela Hůleho jde o jednu z nejdůležitějších změn. „Zároveň je výhoda, že toto ustanovení je účinné i na staré smlouvy, pokud sankce ještě nebyly uplatněné. To může ušetřit mnoha lidem ohromné peníze a udělat ten problém dluhů snesitelnější,“ popisuje Hůle.
Živnostníci by také mohli nově vstoupit do oddlužovacího procesu i bez souhlasu věřitele.
Jsem v exekuci
Sněmovna schválila hned několik novinek, které jsou příznivé pro lidi v exekucích.
Navýšila se například částka, kterou si může dlužník jednorázově vybrat ze svého obstaveného účtu. A to z dvojnásobku životního minima na čtyřnásobek, konkrétně tedy ze 7720 na 15 440 korun.
Omezit by se také měly do června sankce. Maximální sankční úrok by měl být zastropovaný na deseti procentech za rok. Pokud tedy dlužník prokáže, že mu koronavirová krize znemožnila nebo ztížila splácení dluhu.
Podstatná změna se týká minimální dlužné jistiny, od kdy je možné přistoupit k dražbě nemovitosti. A to z 30 na 100 tisíc korun.
„To je podle mě klíčové v situaci, kdy nám budou do exekucí nově padat příslušníci střední třídy. Dosud jen čtyři procenta nově zahájených exekucí ročně byla zahájena proti někomu, kdo exekuci nemá. To znamená, že se pořád v exekucích točila stejná množina lidí,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni.
Proti této změně se ohradil prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. „Vzhledem k tomu, že dražba nemovitosti je vždy až posledním způsobem výkonu exekuce, když mírnější postupy selhaly, věřitelé by ztratili jakoukoliv šanci na splacení těchto dluhů,“ konstatuje Staněk.
Do 30. června má být pozastaveno vykonávání mobiliárních exekucí u dlužníka. Podle Staňka k tomu samotní exekutoři přistoupili už před několika týdny a legislativní úprava tak jen potvrzuje aktuální stav.
Daniel Hůle ovšem upozorňuje, že i nadále mohou exekutoři vykonávat soupis majetku, který na dlužníky působí stejně palčivě. V praxi se tak podle něj objevují situace, kdy vykonavatelé tímto způsobem tlačí na to, aby lidé v exekucích přednostně spláceli právě jim, a to i za cenu, že se zadluží jinde.
Procházím insolvencí
Obrazně řečeno teď také padá u lidí, kteří vstoupili do oddlužení, nutnost splatit alespoň třicet procent z dluhu. U insolvencí, které se řídily podle starého zákona účinného do konce května loňského roku, totiž byla hranice 30 procent splaceného dluhu povinná k úspěšnému oddlužení. Bez toho nebyli oddluženi. Nově se ale všechny insolvence budou posuzovat podle nového zákona - a ten je mírnější.
„Pokud splatí přes 30 procent, tak je oddlužen, pokud splatí méně, tak je potřeba zkoumat, jestli vyvinul veškeré možné úsilí. A když se shledá, že ano, tak je také oddlužen. Je to velmi důležité,“ říká Daniel Hůle, podle kterého jsou v Česku desítky tisíc lidí, kteří se oddlužují podle starého zákona.
Do insolvence budou mít také snadnější vstup i živnostníci. Nově totiž nebude nutný souhlas věřitele.
