Hrozí mu 38 trestů doživotí. Politik Demirtaş ale neprovedl vůbec nic

Vede druhou největší opoziční stranu v Turecku, už od roku 2016 je ale ve vězení. Vůdce prokurdské HDP Selahattin Demirtaş, který navzdory uvěznění kandidoval v roce 2018 v prezidentských volbách, čelí od loňska nové várce obvinění týkajících se pouličních protestů v roce 2014.

Pokud ho soud v Ankaře shledá vinným, hrozí mu 38 doživotních trestů vězení plus dalších téměř 20 tisíc let ve vězení, informoval server Ahval. To všechno za údajné podněcování protestů na jihovýchodě země, kde před šesti lety vyšli do ulic Kurdové na protest proti nečinnosti tureckého režimu proti teroristickému hnutí Islámský stát (IS), které tehdy ovládlo rovněž Kurdy obývané město Kobani v severní Sýrii. Při protestech a následném zákroku proti nim tehdy zemřelo 37 lidí.

Podle Ramazana Demira, jednoho z Demirtaşových advokátů, je sada obvinění „kompilací výsledků z vyhledávání Googlu“. „Obsahuje zprávy z tisku, tisková prohlášení politiků – všechno, aby se to nafouklo,“ říká Demir s tím, že spis neobsahuje žádné konkrétní zločiny, kterých se měl politik dopustit, ani jakým způsobem je měl spáchat.

„Když řeknete, že Selahattin Demirtaş čelí 150 letům vězení, snažíte se vytvořit v lidech pocit, že spáchal nějaký ohromný zločin. Proto jsou žaloby v těchto případech tak přehnané – lidé si myslí, že musel spáchat hodně věcí, když je žaloba tak rozsáhlá.“

Prezident Recep Tayyip Erdogan původně mluvil o tom, že při protestech v roce 2014 zahynulo 50 lidí. Poté se počet obětí několikrát snižoval, na konci obvinění se píše o 37. Většinu z nich přitom tvoří členové Demirtaşovy strany, některé z nich zavraždili teroristé z IS.

Samotný Demirtaş si už obvinění proti sobě ve vězení přečetl: „Nečekal tak prázdný, nesmyslný a odporující si text… Je zklamaný z toho, že se takovýmto způsobem kriminalizují aktivity mírového procesu,“ řekl politikův advokát.

Slovy o mírovém procesu myslel právník roky 2013 až 2015, kdy se turecký režim snažil dosáhnout míru na jihovýchodě země a dohodnout se s tureckými Kurdy. Do pohoří Kandil v severním Iráku, kde působí zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK) se tehdy vydali emisaři opoziční strany HDP, aby působili jako prostředníci mezi vládou a PKK. Další představitelé této strany navštívili se stejným cílem ve vězení předáka PKK Abdullaha Öcalana. O pár let později čelí – spolu s Demirtaşem – obvinění z terorismu za své tehdejší aktivity.

Na to, že je Demirtaş nevinný, nepoukazují jen jeho právníci. Stejný názor má i Evropský soud pro lidská práva, který už v prosinci žádal Turecko o jeho propuštění. Bezvýsledně. Minulý týden pak ke stejnému závěru došli poslanci Evropského parlamentu, kteří Demirtaşe označili za „politického rukojmí“.

Europoslanci jednali o Demirtaşovi pouhý den před návštěvou šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavusoglua v Bruselu. Turecký ministr zahraničí přijel do sídla EU s cílem napravit vzájemné pošramocené vztahy a pokusit se unijní lídry přimět k obnovení zamrzlých přístupových rozhovorů s Tureckem. Erdogan se krátce předtím v telefonátu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou vyjádřil, že by rád „otočil list“.

„1500 dní. Tak dlouho je už Selahattin Demirtaş ve vězení. Je odloučen od své manželky Basak a svých dvou dětí už čtyři roky,“ připomněla nizozemská europoslankyně Kati Piriová. „Co spáchal? Jeho zločinem je to, že reprezentuje přehlížené lidi, že vstoupil do politiky a mluvil proti autoritářství prezidenta Erdogana,“ prohlásila a podotkla, že je politik vězněn ve vzdálenosti 1600 kilometrů od domova.

Usnesení Evropského parlamentu ale není závazné a neočekává se, že by Evropská komise nebo členské státy chtěly kvůli němu proti Turecku zasáhnout. Země na rozhraní Evropy a Asie je pro EU příliš důležitým obchodním i bezpečnostním partnerem. Selahattin Demirtaş se proto na pomoc ze zahraničí spoléhat nemůže, jeho jedinou nadějí je změna režimu v zemi.