Článek
Dnes o tom informovalo Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). O naplnění kapacit nemocnic do dvou až tří týdnů mluvil dnes náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Volných je nyní zhruba 15 procent. Vyčerpaná, tedy pod pět procent volných, by mohla být za dva až tři týdny. Důvodem je podle něj i nedostatek kvalifikovaného personálu.
Návod, jak by se epidemie mohla zkrotit, přinesla začátkem února iniciativa vědců Sníh. Doporučuje napřít maximální úsilí na snížení počtu případů covidu-19 a urychlit očkování. Potřeba je také monitorovat virové varianty a ideálně je zastavit na hranicích státu.
„Jediná smysluplná cesta řešení současné pandemické situace spočívá v marginalizaci viru, a to všemi dostupnými prostředky,“ uvedlo BISOP. V první řadě je podle centra nutné co nejvíce omezit virovou nálož pomocí plošných opatření a vzniklé ztráty kompenzovat. Je třeba také zvýšit motivaci k dodržování opatření, zejména systému testování a trasování nakažených. Důležité je maximálně zefektivnit logistiku očkování.
Podle centra, jehož výzkumný tým tvoří přírodovědci, matematici, ekonomové a další vědci z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI, nejsou pochybnosti o tom, že je třeba v opatřeních přitvrdit. „Můžeme přibrzdit epidemii jen do té míry, aby se předešlo kolapsu zdravotnictví, a pak se vrátit k dosavadní strategii ‚balancování na hraně katastrofy‘, patrně s nadějí, že dosáhneme kolektivní imunity. Případně můžeme zvolit strategii, která je podle našeho názoru jediná smysluplná; a tou je marginalizace viru,“ uvádí centrum.
Zavřít školy, továrny, kanceláře
Prvním krokem podle něj musí být co nejpřísnější uzávěra a omezení společenské aktivity. K zavřeným školám by se podle představitelů centra měly omezit podniky, průmysl a úplně zavřít administrativní a kancelářské provozy. A jejich ztráty kompenzovat. Opatření by se pak podle nich mohla uvolňovat, až budou nízké stovky nových případů denně.
Ani dodržování současných opatření podle BISOP nemusí stačit. „Hlavní příčinou nárůstu šíření covidu-19 totiž není změna v chování lidí, ale šíření mnohem nakažlivější ‚britské‘ mutace B.1.1.7. I kdybychom se prostě jen začali chovat zodpovědněji, museli bychom se chovat zodpovědněji zhruba o třetinu, abychom jenom vyrovnali efekt rozšiřování britské mutace,“ napsali.
Konstantní přírůstek nových případů kolem 8000 denně znamená podle centra pokračující zatížení nemocnic pěti až šesti tisíci pacienty s covidem-19. Denně tak zbytečně umírá zhruba sto lidí. „I kdyby se nějakým zázrakem podařilo zastavit současný nárůst a nové mutace čísla dále nezhoršovaly, nebude situace v řádu několika měsíců, než se projeví účinek vakcinace, o mnoho lepší,“ dodává.
Současná omezení nezasahují domácnosti a práci, kde se podle dat nejčastěji lidé nakazí. Práci z domova využívá podle sociologických dat asi 13 procent lidí, na jaře to bylo třicet procent. Data podle Daniela Prokopa z PAQ Research ukazují, že se málo využívá u lidí v obcích do 100 000 obyvatel nebo nad 55 let. Postupně by se alternativou mohlo stát důsledné testování na pracovištích.
