Článek
V Rakousku je aktuálně 33 000 lidí, kteří potřebují 24hodinovou péči. Jenže beztak vzácní ošetřovatelé, kteří se vesměs rekrutují ze zemí střední a východní Evropy, se během koronakrize stali vysloveně „nedostatkovým zbožím“. „Vycházíme z toho, že se brzy můžeme v pečovatelském sektoru dočkat chaosu,“ uvedl pro moment.at Christoph Lipinski z odborového svazu Vidaflex.
Rumunská ošetřovatelka, kterou oslovil deník Der Standard, sedí už 5. den ve svém hotelovém pokoji ve Schwechatu. Ještě dalších 9 dnů tam v povinné karanténě, kdy má zajištěné ubytování a stravu, strávit musí. Rumunka je součástí skupiny 231 pečovatelů, kteří do Rakouska přiletěli po dohodě s Dolnorakouskou hospodářskou komorou charterovým letem z Temešváru a Sofie. „Je to ale jako kapka na horkém kameni,“ komentuje tuto mimořádnou operaci Der Standard.
V případě Rakouska pečuje o seniory, osoby s postižením nebo nemocné asi 60 000 až 70 000 pracovníků. Zhruba dvě třetiny pocházejí podle Der Standardu z Rumunska a Slovenska. V závěsu následují Maďarsko, Česko a donedávna také Lotyšsko. Kvůli opatřením v době koronakrize ale většina z ošetřovatelů není schopná dodržet svůj 14denní, 21denní nebo 28denní pracovní cyklus.
Zákaz cestování do ciziny a karanténní opatření nedopadají jen na rakouský pečovatelský sektor. Udržení vitálního proudu českých pendlerů pracujících v německém zdravotnictví a sociálních službách řešila před časem s premiérem Andrejem Babišem osobně spolková kancléřka Angela Merkelová. Kritické situace si je vědomá i Evropská unie a chce ji řešit.
Evropská komise naléhavě žádá členské země EU, aby maximálně usnadnily režim na hranicích tak, aby umožnily nejen pečovatelům, ale třeba i sezonním pracovníkům v zemědělství cestovat. Komise si podle německého listu Süddeutsche Zeitung představuje třeba vytvoření zvláštního odbavovacího pruhu pro tyto lidi na hraničních přechodech. Ve hře prý jsou i blíže nespecifikované nálepky.
Charterové lety se speciální výjimkou od vídeňského ministerstva zahraničí jsou pokusem, jak se Rakousko snaží odvrátit hrozící kolaps péče o potřebné. V případě spoje z Temešváru a Sofie zaplatila náklady na let spolková země Dolní Rakousko. Pobyt pečovatelů v karanténě pak hradí tamní hospodářská komora. Následovat mají další charterové spoje. Zemská strana vládních lidovců v Burgenlandu si dokonce myslí, že by se měl zorganizovat „letecký most“ s cílem odvrátit to nejhorší.
Svými obavami se na sociálních sítích netají ani tisíce zahraničních pečovatelek, které v Rakousku momentálně „uvázly“. Rády by za svými rodinami, ale současně se strachují, že by se pak už nedostaly zpátky do Rakouska a přišly o dobré zaměstnání.
Součástí obav je tady samotné šíření nového typu koronaviru. I Rakousko trpí nedostatkem ochranných pomůcek a pečovatelky často nemají adekvátní vybavení. V Tyrolsku má jedna z ošetřovatelek bojovat o život v nemocnici. Pozitivní testovanou pečovatelku z Rumunska pak mají ve Štýrsku. Ošetřovatele mají v Rakousku udržet štědré finanční bonusy, které se podle Der Standardu v jednotlivých spolkových zemích liší.
Ohne #24-Stunden-Betreuerinnen aus #Rumänien kracht bei uns die Pflege. Wegen der Coronakrise fehlen sie. Österreich fliegt die #Pflegerinnen jetzt sogar ein. Wie es ihnen geht, fragt kaum jemand. #Pflegenotstand https://t.co/pMyN7khOls
— Moment. (@moment_magazin) March 31, 2020
Vláda Sebastiana Kurze se dohodla se sousedními zeměmi na výjimce pro pendlery zaměstnané právě v pečovatelském sektoru. Ti ale musejí mít při vstupu do země maximálně 4 dny staré potvrzení o bezinfekčnosti. A to může být problém, protože například na Slovensku je testování na nový typ koronaviru velmi pomalé.
Jak už zaznělo, tolik žádaní pečovatelé z Maďarska a právě ze Slovenska musejí po návratu do vlasti do karantény, pokud tedy nepracují přímo v příhraničním regionu. U Bulharů a Rumunů situaci komplikuje fakt, že jim Maďarsko zakázalo pozemní tranzit, a jediným řešením tak jsou už zmiňované charterové lety. Podle Süddeutsche Zeitung už na ně Austrian Airlines vyčlenily dva své stroje.
V Německu pracuje v zdravotnických zařízeních a pečovatelských domech odhadem 300 000 Poláků. Těm, již nežijí trvale ve Spolkové republice, komplikuje situaci postoj vlády ve Varšavě, která nařídila dvoutýdenní karanténu pro všechny, kteří opustí hranice státu, byť jen na 10 minut. Pendleři žádnou výjimku nedostali. Někteří zaměstnavatelé v Německu tak pro své polské zaměstnance objednali hotelové pokoje. V Braniborsku, Sasku nebo Bavorsku zase Poláci a Češi začali dostávat příplatky na ubytování, aby mohli zůstat po dobu koronakrize v Německu.