Článek
V centrální japonské oblasti Čúbu je však tento hmyz, kterému se někdy říká také „vražedné sršně“, známý nejen svou agresí a mučivě bolestivým bodnutím. Lidé ho tu znají jako chutné sousto a povzbuzující ingredienci v nápojích, píše americký deník The New York Times.
Sršeň mandarínská je společně s dalšími druhy sršní a vos tradičně v této části země pokládána za oblíbenou lahůdku. Larvy se nakládají, smaží na pánvi nebo dusí s rýží v pikantním pokrmu nazývaném hebo-gohan. Dospělé sršně mandarínské, které mohou být více než šest centimetrů dlouhé, se smaží na špejlích i s žihadlem dokřupava. Dalším oblíbeným pokrmem je pak hebo matsuri, který se připravuje ze sršní nebo vos.
The stages of gohei mochi: hot rice is pounded, formed around cedar sticks, air-dried with assistance from fans, and then grilled as part of the hebo matsuri celebration. Photo: Soleil Ho
Zveřejnil(a) The Splendid Table dne Středa 13. února 2019
Používají se také, aby dodaly extra říz alkoholickým nápojům. Živé sršně se utopí v čiré japonské pálence šóčú. Ve smrtelné agonii hmyz vyloučí do tekutiny jed. Pálenka se poté nechá zrát, dokud nenabude temně jantarového odstínu.
Skutečné vzrušení ovšem není tyto obří sršně jíst nebo pít, ale lovit. Začátkem léta vyrážejí neohrožení lovci stopovat sršně do jejich obřích hnízd v dutinách vykotlaných stromů nebo pod zemí, kde může být až tisíc sršní a jejich larev. Nalákají sršeň na kousek ryby, ke kterému je připevněná stužka. A když ho sršeň popadne, vyrazí na terénní běh lesem, dokud je nezavede k hnízdu. Tam hmyz omámí kouřem a s pomocí motorové pily nebo lopat hnízdo vyprostí.
V jiných případech se o hnízdo musí postarat některý z profesionálních dezinsektorů. Pětasedmdesátiletý Torao Suzuki říká, že během své kariéry likvidoval 40 až 50 sršních hnízd ročně a každou sezonu dostal až 30 žihadel. „Bolí to, opuchne to a zčervená, ale tím to končí. Asi už jsem imunní,“ dodal.
Sám sršně nejí. „Dokonce i když lidem říkám, ať to nedělají, že je sršně bodnou, stejně je dál jedí. Říkají, že zlepšují sílu a potenci,“ dodal. Často ale lidem prodával sršní hnízda, která jsou v celé oblasti oblíbenou trofejní dekorací. Nalakovaná hnědá hnízda, někdy s vyříznutým otvorem, aby bylo vidět spletitou vnitřní mřížkovou strukturu, zdobí haly a přijímací místnosti v domech, školách i veřejných úřadech.
Historici uvádějí, že tento hmyz, který se vyskytuje v celé Asii, ale nejběžnější je v Japonsku, byl kdysi ceněný jako levný zdroj proteinů v chudých venkovských oblastech, stejně jako další druhy sršní a vos. Tato tradice je každý rok v listopadu oslavována v prefektuře Gifu v rámci festivalu známého jako Kušihara Hebo Macuri, kde se rozdávají ceny za největší sršní hnízdo – a gurmáni přihazují na to, aby si některé z nich mohli odnést domů.
Ani během tohoto hmyzího svátku ale organizátoři nepřehlížejí riziko, jaké sršeň mandarínská představuje; v posledních letech v Japonsku zemřelo po pobodání sršněmi několik desítek lidí. Leták zveřejněný před festivalem v roce 2018 varoval účastníky před volně poletujícími sršněmi nedaleko místa konání. „Organizátoři nenesou naprosto žádnou odpovědnost za následky, pokud bude někdo toto varování ignorovat,“ stálo na něm.
Na japonském venkově už není konzumace hmyzu nutností, ale zájem o něj naopak mírně stoupá ve městech. Některé mladé lidi přitahuje jako novinka, jiní ho vnímají jako ekologicky šetrný zdroj proteinů. V Tokiu je sršeň mandarínská na jídelníčku více než tří desítek restaurací.
