Hříšníci proti karanténě: lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější

Britskými ostrovy nyní „hýbe“ případ premiérova poradce Dominika Cummingse, po jehož odvolání volají i někteří konzervativci. Premiér Boris Johnson se ale svého chráněnce zastal s tím, že jeho chování chápe, podobně jako každý jiný otec.

Poradce, který byl hlavním strůjcem kampaně za vystoupení Británie z Evropské unie v roce 2016, odvezl syna na hlídání ke svým rodičům, z Londýna do více než 400 kilometrů vzdáleného Durhamu, ačkoliv v té době již platila přísná pravidla spojená s omezením pohybu obyvatel ve snaze zamezit šíření nákazy.

„Péče o ženu a dítě není zločin,“ zastal se Cummingse vlivný konzervativní ministr Michael Gove, mnozí jeho kolegové ale mají odlišný názor. „Dominic Cummings musí odejít dříve, než ublíží Británii, vládě, premiérovi, našim úřadům nebo Konzervativní straně. Určitě není nepostradatelný,“ řekl například konzervativní poslanec Steve Baker. Shodně pak po poradcově konci volají opoziční labouristé i liberální demokraté.

Hlavní tváří skotského boje proti koronaviru byla v prvních týdnech pandemie lékařka Catherine Calderwoodová. Počátkem dubna ale odstoupila poté, co deník Scottish Sun zveřejnil její fotografie z návštěvy přímořského rodinného sídla v Earlsferry in Five, jež leží asi hodinu cesty autem od trvalého bydliště lékařky v Edinburghu.

Úřady přitom tehdy občany vyzývaly, aby zůstávali doma a vyhýbali se sociálním kontaktům. Calderwoodová se za svůj prohřešek okamžitě omluvila, zpočátku ale uvedla, že zůstane ve funkci, v čemž ji podpořila i skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Ještě týž den - v sobotu - varovala lékařku i policie a připomněla jí, že se dopustila přestupku. O den později Calderwoodová oznámila, že ve funkci končí. Výlety do druhého domova byly nakonec dva - o týden dříve navštívila Calderwoodová dům v Earlsferry in Five také, a v doprovodu svého manžela.

Mužem, který od začátku ignoruje doporučení lékařů, jak se během pandemie chovat, je brazilský prezident Jair Bolsonaro. Populistický vůdce vyměnil během měsíce dva ministry zdravotnictví, protože v době, kdy se země stala jedním z největších světových epicenter nemoci, prosazovali karanténu a další opatření epidemiologů. Bolsonaro chce naopak otevřít ekonomiku a fakt, že Brazílie má hned na USA druhý nejvyšší počet nakažených, ho příliš nevzrušuje.

V polovině května se dokonce navzdory doporučení lékařů o dodržování odstupu od jiných osob podle agentury Reuters fotil s účastníky demonstrace, která se sešla u jeho prezidentského paláce. V době, kdy by se Brazilci měli stýkat s co nejméně lidmi, skandovaly na Bolsonarem podporované akci tisíce lidí.

V souvislosti s Bolsonarovým přístupem k pandemii, které v zemi podlehlo už přes 22 tisíc lidí, se už spekuluje o tom, že by krajně pravicového vůdce mohla svrhnout armáda. Právě díky ní získal paradoxně bývalý voják popularitu a zvítězil v prezidentských volbách.

Své hříšníky má i Polsko. V době vrcholící epidemie, kdy Poláci nemohli ani do lesa, do parku nebo na hřiště, si předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) v limuzíně s ochrankou objel několik (už týdny) uzavřených varšavských hřbitovů. Bylo to na 10. výročí smolenského leteckého neštěstí, při kterém Kaczyński ztratil své prezidentské dvojče.

Za to, že politik svůj zármutek považoval za důležitější než truchlení běžných Poláků, si vysloužil ostrou kritiku v médiích i na sociálních sítích. Zpěvák Kazik dokonce nazpíval píseň Tvoje bolest je větší než moje, která vyhrála hitparádu veřejnoprávního Polského rozhlasu. Médium personálně a finančně kontrolované stranou PiS ale výsledky smazalo z webu a anketu anulovalo. Vedení stanice tvrdilo, že hitparádu zmanipulovali zaměstnanci, ale sms zprávy s pokyny „Kazika do vysílání nepouštět“ potvrdily (auto)cenzuru managementu dosazeného politiky.

Kritice v posledních dnech čelí i polský prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki. Oba se při návštěvách v různých koutech země opakovaně objevili bez povinné roušky a nedodrželi ani dvoumetrové rozestupy.

Omluvou skončila návštěva rakouského prezidenta v jedné z vídeňských restaurací. Alexander Van der Bellen s manželkou a několika přáteli asi o hodinu „přetáhli“ návštěvu podniku s italskou kuchyní. Restaurace měla podle koronavirových omezení zavřít ve 23 hodin (a v tu dobu skutečně zavřela), prezidenta s doprovodem ale přistihla policie na zahrádce ještě po půlnoci při konverzaci a dopíjení už zaplacených nápojů.

Van der Bellen se už omluvil. „Šel jsem poprvé od vyhlášení protinákazových opatření se najíst se dvěma přáteli a manželkou. Zapovídali jsme se a bohužel jsme ztratili přehled o čase. Je mi to opravdu líto. Byla to chyba,“ citovala rakouského prezidenta média. Hlava státu dodala, že pokud by došlo na pokutu, zaplatí ji za restauraci ze svého. Podniky, které nedodržují předepsanou otevírací dobu, mohou dostat pokutu až 30 000 eur (820 000 korun).

Jenže v poslední době nejde o jediný takový čin předního rakouského politika. Kancléř a šéf lidovců Sebastian Kurz se ocitl pod silnou kritikou po návštěvě spolkové země Vorarlbersko. Zatímco ve Vídni se vystupuje na tiskových konferencích za plexisklem, dodržují se vzdálenosti mezi členy vlády a nosí se roušky, Kurzův první výjezd mimo hlavní město dopadl jinak.

Kurzova cesta byla velmi symbolická, navíc připadala na den, kdy se oznámilo brzké otevření hranic s Německem a Švýcarskem. Údolí Kleinwalsertal s 5000 obyvateli, kam Kancléř v polovině května dorazil, je rakouskou kvazi enklávou. Kvůli geografické poloze v Alpách je totiž jedinou přístupovou cestou silnice, která vede přes Německo. Aby se kancléř do Kleinwalsertalu dostal, musel obdržet zvláštní povolení k tranzitu od bavorského ministerstva vnitra.

Radnice místní obce Mittelberg obyvatele vyzvala, aby rakouského premiéra řádně přivítali. Pompézní uvítání včetně spousty vlajek a transparentů podle serveru Kurier.at zaskočilo i kancléře, který lidem opakoval, aby dodržovali rozestupy. Řada lidí (včetně Kurze) navíc neměla roušky. Kurze za „nezvládnutou cestu“ kritizovala opozice i liberální média.