Článek
Oblíbená herečka a vedoucí hereckého oddělení na Mezinárodní konzervatoři v Praze Veronika Žilková Stropnická byla před půl rokem donucena výrazně změnit život.
Poté, co se její manžel po odchodu z české politiky stal velvyslancem v Izraeli, musela skončit s herectvím a dalšími aktivitami a získala statut „rodinného příslušníka státního úředníka vyslaného do zahraničí“.
„Všechny své výdělečné aktivity jsem musela ukončit. Musela jsem i vrátit roli ve filmu Janu Hřebejkovi. Kdyby přišla jakákoliv nabídka, nemůžu ji vzít,“ říká Veronika Žilková.
Zároveň dodává, že svého rozhodnutí nelituje: „Pro mě byla výzva zkusit poznat zemi, kterou jsem znala jen z bible. Dojímá mě, když stojím na místě, kde Ježíš proměnil vodu ve víno, nebo když slyším vyprávění sousedky, osmaosmdesátileté podvodní archeoložky, která byla v době války ukrytá mezi zvířaty v chlívku v Olomouci. Je to nejvtipnější žena, jakou jsem kdy poznala.“
Proti Izraeli jsou tady stojaté vody
Veronika Žilková ve Výzvě přiznala, že aktuální situaci v Česku už tolik nesleduje. „V Izraeli jsem zažila několik bombardování. Mají tam už druhé předčasné volby během jednoho roku. Takže proti tomu jsou tady stojaté vody.“
Ve Výzvě se přesto vyjádřila k aktuálním demonstracím a zmínila, že v neděli (když v Praze na Letné protestovalo proti Babišově vládě přes 280 tisíc lidí) se konal protest i před českou ambasádou v Tel Avivu. Podle informací Seznamu tam bylo zhruba třináct lidí.
Veronika Žilková v rozhovoru vzpomíná i na osobní zážitky z listopadu 1989, mluví o konkrétních projektech, jimiž se zabývá v Izraeli, a vysvětluje, proč chce přenést tamní zkušenosti ze sociální oblasti do České republiky.
